Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)

(více)

Recenze (48)

Iggy 

všechny recenze uživatele

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje. ()

Reklama

Vitex 

všechny recenze uživatele

Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí... ()

sunfreedom 

všechny recenze uživatele

Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného. ()

Siegmund odpad!

všechny recenze uživatele

Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Dátum uvedenia tohto filmu, 7. október 1999, bol presne dňom 50. výročia založenia Nemeckej demokratickej republiky. (MikaelSVK)
  • Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)
  • Filmovalo sa v Berlíne a Babelsbergu, v rozmedzí od 1. septembra do 28. októbra 1998. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno