Režie:
Sam MendesKamera:
Roger DeakinsHudba:
Thomas NewmanHrají:
George MacKay, Dean-Charles Chapman, Colin Firth, Benedict Cumberbatch, Mark Strong, Andrew Scott, Richard Madden, Adrian Scarborough, Anson Boon (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Držitel Oscara® Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války. Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield (George MacKay) a Blake (Dean-Charles Chapman) zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků - mezi ohroženými je i Blakeův bratr. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (14)
Recenze (1 025)
O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. ()
Zážitek to je, ale byl by „podstatně“ intenzivnější, kdyby Sam Mendes víc myslel na diváka a méně na poklepání po ramenou. Ano, předlouhé scény bez střihu jsou moc fajn, ale silný dojem navodí v nekonečných zákopech, jakmile ovšem hoši vylezou ven, trochu to ztrácí smysl a hlavně osobitost. Symbolem první světové války jsou právě zákopy plné bláta a hnijících mrtvol i zátarasy z ostnatých drátů. Přes ně se musejí dostat dva mladí britští vojáci, kteří právě zahájili závod s časem, který rozhodne o životě nespočtu jiných mužů. Mendes poctivě střídá žánry a už nejednou dokázal, jak dokonale umí pracovat s příběhem a herci (Americká krása, Nouzový východ) i se samotnou formou (Mariňák). Jím tentokrát zvolený postup ovšem snímku krapet bere tempo a rytmus. A někde v polovině stopáže ztrácí (což mrzí nejvíc) emocionální kontakt s divákem. 75% ()
Typický zástupce tzv. zážitkové kinematografie. Sází na dokonalé technické provedení, velkou podívanou a zázemí velkého studia. Je přímo předurčený pro velké plátno, kde naplno vynikne dokonalý obraz. Nejpůsobivější je první třetina, která je i v souladu s představou zákopové války tak, jak ji máme zafixovanou. Jako celek ale snímek autenticitou rozhodně neoplývá, je to prostě dobrodružná mise, která vznikla v představách svých tvůrců a nemá nic společného s realitou bojů roku 1917. Podobný příběh by se čistě hypoteticky mohl odehrávat na samém počátku nebo konci války, ale rozhodně ne v době, kdy byly armády díky palebným možnostem protivníka pevně spoutané v zákopech a krytech. Struktura filmu připomíná počítačové hry, kde hrdina postupuje a plní jednotlivé úkoly. Rozhodně je to kousek, který se vyplatí vidět, i když nemá smysl hloubat nad smysluplností bojového úkolu (snad už Napoleon o více než sto let dřív by dokázal instruovat své jednotky rychlejším a efektivnějším způsobem). Herecké výkony a obrazová stránka jsou důvody, proč 1917 zhlédnout. Celkový dojem: 75 %. ()
Do konce scény s německým pilotem je to naprosto dokonalé a jasných pět hvězd. Neuvěřitelně sugestivní a překvapivě komorní záležitost, která je brilantně natočená. Naprostá paráda, která má navíc dva trumfy v podobě neokoukané 1. světové války, kterou jsem před několika lety strašně žral a věděl o ní úplně všechno, načež jsem zase skoro všechno zapomněl. A samozřejmě úžasnou kameru. Tyhle jednozáběrovky miluju. Bohužel v druhé půlce to nejdříve trochu a potom trochu více klesne. Následují scény, které už nejsou tak jedinečné, celé se to zhollywoodští, vkusná hudba Thomase Newmana se naprosto nevhodně změní v Hanse Zimmera, v několika scénách se lavíruje na hranici kýče, několik věcí nedává moc smysl a celé to začne být příliš neuvěřitelné. Je to pro mě velká škoda, přesto je to určitě na 8,9 z 10 a rozhodně je to pro mě nejlepší válečný film z bojistě, co jsem kdy viděl. A pro ty, kteří chtějí rychlé střihy a hodně bojů a je to pro ně hrozná nuda, mám jen myšlenky nejvyššího opovržení. Do zákopů s vámi! ()
Od začátku do konce formálně dokonalá podívaná, kde žasnu nad tím, kolik práce za každým záběrem je a kolik zákopů bylo potřeba vykopat pro tu kterou scénu. Jenže u strhujícího vizuálu to také končí. Za srdce mě bezútěšné putování nechytilo ani na moment, vyprávěcím stylem mě nutí vzpomínat na nejednoho žánrového předchůdce a na konci v něm vidím jen tu nejohmatanější válečnou vyprávěnku, kterou v nejprvotnějším základu i je. ()
Galerie (68)
Zajímavosti (36)
- Nakrátko sa v zábere objaví zničený britský tank Mark II. Film sa odohráva 6. apríla 1917. V oblasti, kde sa film odohráva, boli tieto tanky použité až 9. apríla 1917. (Raccoon.city)
- I přesto, že je film natočený „na jeden záběr“, dají najít se v něm najít chyby typické pro střih. Například v čase 00:38:03 prochází Blake (Dean-Charles Chapman) skrz pobořenou zeď zahrady. Na jedné straně zdi má na ruce tzv. psí známku, z níž vidíme jen řetízek, na druhé straně je vidět známka celá. To svědčí o tom, že scéna byla natočena po střihu, jejž umožnil pohyb kamery velice blízko zdi. (Globus_Jirka)
- Sestřelené německé letadlo je Albatros D.V. Tento model byl uveden do služby v květnu 1917. S motorem od Mercedesu dosahoval maximální rychlosti 186 km/h a disponoval doletem 350 km. Výzbroj tvořily dva kulomety LMG 08/15 v ráži 7,92 (odlehčená verze standardního německého MG 08 určená pro použití v letadlech a zavedená r. 1917). Na Albatrosu D.V. létal od konce června do konce července 1917 i slavný stíhač Manfred von Richthofen než přesedl za knipl trojplošníku Fokker Dr. 1. (J.F.B.)
Reklama