Vlak života

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. (13.05.2015)

Komedie o šoa? No proč ne, není to první, doufejme ani poslední a opravdu se povedla. U filmů na toto téma je asi předem jasné, že to úplně selanka nebude, v každém válečném filmu musí, prostě z principu MUSÍ, umřít aspoň jedna z hlavních postav. Bez ohledu na odlehčenost zpracování, válka žádná procházka růžovou zahradou nebyla. Podstata života štetlu, vztahy obyvatel a způsob jejich uvažování byly vystiženy dokonale, včetně rozhovorů s B-hem. Tradiční klezmer je prostě geniální muzika, kterou ovšem ne každý je schopen plně ocenit. (22.11.2011)

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). (26.05.2011)

Sedím v kině ,běží veselá komedie o holokaustu,nálada je rozverná, -no není to psina? ---A potom ta závěrečná minuta,kdy kladivo uhodilo na hřebíček našich tupých hlav a nám docvaklo na co jsme to vlastně koukali.-Ticho.(dostalo se mi do rukou otitulkované DVD,tímto děkuju autorům titulků,ale je to jen torzo filmu,který jsem viděl v kině,-chybí dost zásadní scény,celkem asi tak deset minut,-kvalitativně je tohle DVD bohužel někde úplně jinde než biják) (28.04.2009)

Primitívne, hlúpe, cielene uražajuce bez akehokoľvek zmysluplného vtipu. Asi dám natočiť film plný vtipu o norskom vrahovi Breivikovy ako vtipne vraždí svoje obete, čo Vy nato ? Ale premňa predsa len vynikajúca správa, ked som sa dozvedel, že tento rumunský cigánsky degeš ani nie rok po skončení natačania načisto umrel, ked na jedno posedenie skonzumoval celého psa dobrmana, nech mu je zem ťažká. (30.07.2012)