Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (325)

H34D 

všechny recenze uživatele

Film hodně poplatný své době. Od tématu rasismu až po metody policejního vyšetřování. Tempo však není vůbec špatné a s tím i údernost dějových kliček. Gene Hackman je docela ostrý chlápek s nefalšovanou dávkou charismatu, Willem Dafoe pak svým způsobem zdatný protipól. S myšlenkou, která příliš nestárne, to bylo i po třiceti letech po všech stránkách velmi koukatelné. 7/10 ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Film o skutočnej neprávosti, o reálnom rasizme, o reálnom vraždení, ktoré prebiehalo. Natočené v dobrom čase, kedy na to bolo treba poukázať. Krásne vybrané slovíčka ako "židácky negrofil" alebo "biely neger" utkvejú v pamäti. Zároveň jeden z tých filmov, ktorý možno prekrúca trochu realitu v prospech myšlienky, ktorú chce pretlačiť - film sa stal z toho hľadiska aj predmetom kritiky, ale tu ja nebudem súdiť. Je to dobre natočené a je to natočené s utrpením, ktoré skutočne existovalo. Vtedy sa trpelo a plakalo. A nie v rámci utrpenia napríklad vykrádali obchody, ako to táto perzekuovaná skupina činí dnes. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Překvapilo mě, kolik špíny se v tomhle filmu skrývá. Štvalo mě, jak se ti dva "vošmachtové efbíaj" agenti akorát hádaj a vočumujou kolem, ale jinak se nic neděje. Měl jsem sto chutí povolat tajně na pomoc armádu, domluvit se s černochama, že se všichni proklamovaně slezou v kostele a udělaj ze sebe volavky, a pak všechny, co tam v kuklách naběhnou, nemilosrdně rozmasakrovat brokovnicema. Kuklux klan je jedna z věcí, kterou nenávidím a který se fakt i teď ve svých šestadvaceti bojím, takže si pak trochu víc po bytě svítím .-) Zaujaly mě pasáže, kde zvuk z jiné scény ještě hodně dlouho překrývá děj, který ve stejné chvíli sledujeme. Skvělý výkon Gene Hackmana, byl snad ještě o špetku lepší než Willem Fafoe. I ten černošskej zpěv k tomu pasoval. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Všechny Parkerovi filmy, co jsem viděl, mají pár společných znaků. A to hutnou atmosféru a perfektní herecké výkony všech zůčastněných. Gene Hackman je naprosto perfektní, pořád vysmátej, ale v jádru drsňák, co se s tim nemaže. Člověk si ani pořádně neuvědomí, jak byl (a možná tam na jihu i je) rasismus v Americe silný. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Alan Parker odmietol obsadiť Samuela L. Jacksona s tým, že neznie dostatočne južansky. Jackson pritom vyrastal v Chattanooga v štáte Tennessee (má južnú hranicu s Mississippi), zatiaľ čo Alan Parker pochádzal z Islingtonu v severnom Londýne v Anglicku. (Arsenal83)
  • Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-klux-klanu. (Kulmon)
  • Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama