Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (325)
Film hodně poplatný své době. Od tématu rasismu až po metody policejního vyšetřování. Tempo však není vůbec špatné a s tím i údernost dějových kliček. Gene Hackman je docela ostrý chlápek s nefalšovanou dávkou charismatu, Willem Dafoe pak svým způsobem zdatný protipól. S myšlenkou, která příliš nestárne, to bylo i po třiceti letech po všech stránkách velmi koukatelné. 7/10 ()
Film o skutočnej neprávosti, o reálnom rasizme, o reálnom vraždení, ktoré prebiehalo. Natočené v dobrom čase, kedy na to bolo treba poukázať. Krásne vybrané slovíčka ako "židácky negrofil" alebo "biely neger" utkvejú v pamäti. Zároveň jeden z tých filmov, ktorý možno prekrúca trochu realitu v prospech myšlienky, ktorú chce pretlačiť - film sa stal z toho hľadiska aj predmetom kritiky, ale tu ja nebudem súdiť. Je to dobre natočené a je to natočené s utrpením, ktoré skutočne existovalo. Vtedy sa trpelo a plakalo. A nie v rámci utrpenia napríklad vykrádali obchody, ako to táto perzekuovaná skupina činí dnes. ()
Překvapilo mě, kolik špíny se v tomhle filmu skrývá. Štvalo mě, jak se ti dva "vošmachtové efbíaj" agenti akorát hádaj a vočumujou kolem, ale jinak se nic neděje. Měl jsem sto chutí povolat tajně na pomoc armádu, domluvit se s černochama, že se všichni proklamovaně slezou v kostele a udělaj ze sebe volavky, a pak všechny, co tam v kuklách naběhnou, nemilosrdně rozmasakrovat brokovnicema. Kuklux klan je jedna z věcí, kterou nenávidím a který se fakt i teď ve svých šestadvaceti bojím, takže si pak trochu víc po bytě svítím .-) Zaujaly mě pasáže, kde zvuk z jiné scény ještě hodně dlouho překrývá děj, který ve stejné chvíli sledujeme. Skvělý výkon Gene Hackmana, byl snad ještě o špetku lepší než Willem Fafoe. I ten černošskej zpěv k tomu pasoval. ()
Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ ()
Všechny Parkerovi filmy, co jsem viděl, mají pár společných znaků. A to hutnou atmosféru a perfektní herecké výkony všech zůčastněných. Gene Hackman je naprosto perfektní, pořád vysmátej, ale v jádru drsňák, co se s tim nemaže. Člověk si ani pořádně neuvědomí, jak byl (a možná tam na jihu i je) rasismus v Americe silný. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Alan Parker odmietol obsadiť Samuela L. Jacksona s tým, že neznie dostatočne južansky. Jackson pritom vyrastal v Chattanooga v štáte Tennessee (má južnú hranicu s Mississippi), zatiaľ čo Alan Parker pochádzal z Islingtonu v severnom Londýne v Anglicku. (Arsenal83)
- Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-klux-klanu. (Kulmon)
- Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)
Reklama