Euforie

1. série Tenhle seriál se mi nelíbil z toho morálního hlediska už od pohledu a v podstatě byl ještě mnohem neúnosnější, než jsem si myslela. Všechno tady je tak kruté, syrové, nekompromisní, explicitní, nevhodné, ale v dnešní době naprosto reálný a dost možná i rutinní denní chleba ne jednoho amerického teenagera. Tenhle seriál vás nasaje do svých spárů a vyflusne totálně vyždímané až v poslední minutě posledního dílu. Hned po prvním díle jsem si řekla, že tohle je na mě moc real, tohle prostě nedám, to už radši budu koukat na něco, kde lidem vytahují střeva a budu z toho mít míň černé svědomí. Po delší pauze jsem se ale k projekci vrátila a už mě to nepustilo. Každý díl je prosáklý tou největšá hnusotou, kterou si lze představit. Je tu zobrazeno všechno, od toho, jaký pojem o kráse dnes mají mladé holky přes nejistotu ve vlastní sexuální orientaci,cpaní se drogami místo oběda a následné absťáky, které narušují rodinné vztahy, až po natáčení si domácího porna. Je tu násilí, je tu sex, jsou tu drogy, manipulace,je tu všechno, nad čím v televizi kroutíte očima a říkáte si, že jsou n to ty děcka ještě moc malý. Každopádně, Euphoria není pro slabé povahy a vyjebe s vámi tak, že ještě budete rádi, že máte docela nudný život. To celé podtrhnuté neskutečným hudebním podkresem od Labrintha, který brutálně sedí k veškeré zde prožitě náladě a úžasným psychedelickým vizuálem doplněným skvělým vyprávěním od Zendayi. Na tohle fakt vzpomínám a před druhou sérií si dám asi repete. (27.03.2020)

Dlho som pozretie odkladal a bola to chyba. Ako uvádza popis, tak ide o seriál o láske, priateľstve, drogách, sexe, skrytých problémoch a sociálnych sieťach. Nikde však nepíšu nič o tom, že je tu miestami až neuveriteľne výstižne vystihnutá definícia závislosti, a to nie len tej drogovej. Zároveň naozaj kreatívne a pútavo odprezentovaný sfetovaný stav mozgu. K tomu zrejme najpôsobivejšiu ženskú verziu fetky v podaní Rue (Zendaya). Ten pocit nenaskočí hneď, ale postupne ako vidíte všetky jej stavy, konfrontácie, tak Vás jej emočný lunapark presvedčí. Ďalej skvelo zahrané momenty, kedy vás okolnosti (absťák, rozpad snov či ilúzií...) doženú za hranu únosnosti.  A aby toho nebolo málo, tak celú dobu Vám do uší buší dokonale padnúci soundtrack. Prečo som nedal plný počet * ? Nie všetky vzťahové dvojičky boli rovnako zaujímavé a občas sa citovo "cukrovalo" až moc. (06.01.2023)

'I know it all may seem sad, but guess what? I didn't build this system, nor did I fuck it up.' Euphoria mě chytla za srdce opravdu neskutečně moc. Výborné herecké výkony talentovaných zajímavých tváří, nádherně vykreslené jedinečné charaktery, vztahy mezi nimi, překrásný vizuál, forma, kostýmy, kamera, soundtrack... Není to asi pro každého, ale je to výjimečné, dechberoucí a za mě naprosto dokonalé 🖤 'I don't know what type of fucked up shit you got going inside your head. I don't know how to help, but I could tell you one thing: this drug shit, it's not the answer.' (06.08.2019)

Je to dost rozporuplný seriál. Z počátku se jedná o takřka čistý odpad, už jenom z toho důvodu, že něco takhle trapného a nízkého je vzorem a majákem morálky pro dnešní mladé. Ale pokud se od toho oprostím, tak polovinu času se reálně vůbec nic neděje. Jsou tu předlouhé záběry lidí, jak chlastaj, jak někam jedou, jak tancujou, jak fetujou, jak šoustaj, jak koukaj, jak brečí, jak hrajou na hudební nástroj, jak sedí atd. a děj se vůbec nikam neposouvá. Autoři si vůbec nelámou hlavu, že tím zabijou klidně skoro celý díl a je to děsná nuda. Pro mě je nekonečnou záhadou, že něco takového baví dnešní mainstream. A když už se náhodou o něčem diskutuje, obsah rozhovorů je obvykle dokonale banální a řeší se pouze ty nejjednodušší a nejvíc zvířecí otázky lidské existence. Takže v tomhle asi dost realistické. To se dostáváme k charakterům. Samostatná kapitola. Ze všech charakterů, co se tu vyskytují, jsem netoužil po jejich okamžité smrti asi u tří. Mám s charaktery problém často, ale že by v jednom seriálu bylo takhle mohutné množství čisté demence, tuposti a nadměrečného sebevědomí, to se jen tak nevidí. Na druhou stranu má ale seriál i své podstatné klady. Hodně mě baví experimentování s formou a časem. Seriál zasahuje překvapivě mnoho žánrů. Je velmi hravý. Má dobře vybranou hudbu. Druhá půlka druhé série také konečně přinesla dlouho očekávaný dějový tah na branku, kdy se jednotlivé charaktery vytříbřily a i ty nesnesitelné začly mít svůj prostor, který mě i trochu zajímal. Po druhé sérii mi přijde seriál kvalitně uzavřený, takže myslím, že není nutno točit a sledovat dál. (04.09.2022)

1. série: Euforie začala pro mne v celku netradičně. Postupně se ukázalo a vykrystalizovalo, co v sobě seriál skrývá. Dokáže si totiž pohrát s detaily zpracování, které by jen tak nikdo nevyužil a jen tak by nikoho nenapadly. Mluví se o tom jako o novém Skins, ale já si tedy nepamatuji, že by britská verze byla tak propracovaná a osobitá. O každé osobě máte na začátku medailon a dozvíte se mnohem více z nitra samotných postav, které se z vedlejších v celku snadno stanou hlavními, když je to potřeba. Seriál umí docela i zaskočit tím, co se kolem naší mládeže dokáže dít i s největšími prvky psychopatie. A závislosti samozřejmě. Hodně závislosti. Plus k tomu musím připočíst skvělý soundtrack, který dokázal být zároveň moderní a přesto zcela adekvátní a i pro mne plně vyhovující. Ono je to vlastně další teenage drama. Jenže! Za žádnou cenu to není jako Riverdale nebo nedej bože Elite. Proč? Není to to tolik irelevantní a nechtějí vám vypadnout oči z důlku, jen protože někdo řeší něco totálně stupidního. Máme zde problémy, které jednoznačně byly zpracovány dost originálně a to jak už ve scénáři a nebo v rámci kamery a střihu. Finální scéna sama o sobě epická jak nikdy. Zatím si to asi neuvědomuji jako u mnoha dalších věcí podobných, ale myslím, že tohle je jeden z těch materiálů, kde se na druhou sérii budu ještě dost těšit. <b>2. série</b> I když druhá série oslovuje trochu méně, než ta předchozí, stejně zde máme další kvalitnější materiál toho, co může v současné seriálové produkci vzniknout. Příběhy pubertálních postav dokáží být kupodivu poutavé a zajímavé. Poté to mnohdy pokulhává právě na troše té pubescentní demence, ale i tak se dá oko přimhouřit. Teď si zase počkat pět let na další sérii. Jen stále se ve vzduchu nese ten strašák toho, jestli děcka jsou tak blbá a myslí si, že toto je život. (07.09.2019)