Euforie

Po prvej sérii by som nemal problém ísť na maximálne hodnotenie, ale druhá polka druhej série ma neskutočne frustrovala. Dúfal som, že sa tak originálny seriál vyhne neduhom typu flasbacky. Nehovorím o jednom, dvoch, ale o vyslovene nosnom koncepte. Ten ja považujem vo väčšine prípadov za čistý podvod na divákoch. Tiež zasadit dej do divadelnej hry ktorá sa prelína s realitou? Nie, záver druhej série sa nepodaril. Dovolím si ten luxus a zostanem na stále výborných 4/5, ako celok si to Eufória stále zaslúži. (7/10) (29.06.2022)

1. série - 80% Zendayu jsem doposud bral jako holku jen pro disneyovské filmy pro rodiny s dětmi, ale po tomto seriálu mě přesvědčila, že skutečně hrát umí a zamiloval jsem si ji. V jejím výrazu je cosi přitažlivého. Ale k seriálu. Stále se to ve mě míchá a nevím, zda jsem byl spokojen. Taková drsnější a temnější obdoba seriálu 13 Reasons Why. Příběh se nebojí mluvit o sexualitě zcela otevřeně. Ano, chápeme, co tím tvůrce chtěl říci - děcka to mají občas těžké a proto se uchylují k věcem, které jim život buď zjednodušší nebo zlepší. Jo, dneska bych už dítě být fakt nechtěl. Zajímavé zpracování. Konec neuzavřený, ale druhá sérka je potvrzena, tak uvidíme, kam to nakonec bude směřovat. Nemohu říci, že by si mě seriál nedokázal zaháčkovat, i když u některých scén jsem měl chuť sledování ukončit. (09.08.2019)

Čůráčci a čůzinky ve strhující generační výpovědi další ztracené generace, kde nahota, sdílení, omamné látky, závislosti, úzkosti, rodiče co nic nechápou a videa hrají prim. Hledají sebe sama i objevují sexualitu; tedy věci, kterými si prošly veškeré generace. Akorát to hledají skrze jiné prostředky a jinak než generace před nimi. Výtečně podané, zahrané, celou dobu mrtě znepokojivé a nepříjemné způsobem ne nepodobným svého času Requiemu za sen. Místy to působí až moc literárně; speciálně sáhodlouhé monology Rue na počátku epizod, kdy stačilo bohatě informaci předat vizuálem (což se děje) a není třeba to celé minuty a minuty i popisně a nadbytečně říkat. To je však detail. Jediná skutečná výtka snad k tomu, že to záhy řekne v podstatě vše a pak se to... Ne, že přímo točí v kruhu či mlátí prázdnou slámu, ale s trochou nadsázky platí "viděli jste jednu epizodu, viděli jste všechny". Jsou do jedné stejně dobré, silné, vypovídající a bez výjimky jde o "echt silnou kávu", ale ten pocit, že to možná nemusel být formátem až tak seriál jako minisérie, ten nezmizí. | S1: 4/5 | (21.02.2021)

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)

Je to dost rozporuplný seriál. Z počátku se jedná o takřka čistý odpad, už jenom z toho důvodu, že něco takhle trapného a nízkého je vzorem a majákem morálky pro dnešní mladé. Ale pokud se od toho oprostím, tak polovinu času se reálně vůbec nic neděje. Jsou tu předlouhé záběry lidí, jak chlastaj, jak někam jedou, jak tancujou, jak fetujou, jak šoustaj, jak koukaj, jak brečí, jak hrajou na hudební nástroj, jak sedí atd. a děj se vůbec nikam neposouvá. Autoři si vůbec nelámou hlavu, že tím zabijou klidně skoro celý díl a je to děsná nuda. Pro mě je nekonečnou záhadou, že něco takového baví dnešní mainstream. A když už se náhodou o něčem diskutuje, obsah rozhovorů je obvykle dokonale banální a řeší se pouze ty nejjednodušší a nejvíc zvířecí otázky lidské existence. Takže v tomhle asi dost realistické. To se dostáváme k charakterům. Samostatná kapitola. Ze všech charakterů, co se tu vyskytují, jsem netoužil po jejich okamžité smrti asi u tří. Mám s charaktery problém často, ale že by v jednom seriálu bylo takhle mohutné množství čisté demence, tuposti a nadměrečného sebevědomí, to se jen tak nevidí. Na druhou stranu má ale seriál i své podstatné klady. Hodně mě baví experimentování s formou a časem. Seriál zasahuje překvapivě mnoho žánrů. Je velmi hravý. Má dobře vybranou hudbu. Druhá půlka druhé série také konečně přinesla dlouho očekávaný dějový tah na branku, kdy se jednotlivé charaktery vytříbřily a i ty nesnesitelné začly mít svůj prostor, který mě i trochu zajímal. Po druhé sérii mi přijde seriál kvalitně uzavřený, takže myslím, že není nutno točit a sledovat dál. (04.09.2022)