Euforie

Výpověď o generaci hledající svou sexualitu i sebe sama, nebo jen další seriál o tom, že mladí fetují a mají spolu sex. Asi na každém z nás, jak k tomu přistoupíme. Sam Levinson hezky komponuje, vede herce, používá hudbu, vizuál je skvělej a jeho úvody v každém díle o určité postavě jsou to nejlepší co Euforie nabízí (i když každý z nich je s postupujícími díly něčím za každou cenu fucked up - což mě začalo připadat časem už nechtěně úsměvné). Co mě osobně na Euforii vadí nejvíce - Ta režisérsky všudypřítomná těžkost a deprese ze všeho, na co se Levinson a jeho oko zaměří to je sick. I sex je prezentován jako ta nejvíc nepříjemná, depresivní či traumatizující, smutná nebo trapně směšná událost ve vašem - ať už dospívajícím, nebo dospělém životě. Bejt panic, tak se na sex po tomhle moc netěším. Každá postava je nečím "fuck up", její minulost je "fuck up", rodiče jsou "fuck up"... A to je škoda. Častěji protknout díly více světlem ( protože pozitivní a smíchem nasáklé scény, když už se teda ukážou na moment, Levinsonovi jdou ) a ta deprese bude pak bude mnohem údernější a ne tak samozřejmá. Postava Rue a Jules jsou nádherně napsaný i zahraný. A Euforie samotná je bez debat generačním klenotem mezi seriály. Zendaya se stala pro mě bezkonkurenčně tou nejvíc femme fatale své generace a okamžitou střelou mezi hereckou elitu. Tak jsem si to tady zbytečně napsal a teď jdu zase do prdele. (24.01.2021)

No do haj*lu! To je geniální! Je mi vlastně dost jedno, zdali 2.série byla poslední a nebo bude něco dalšího, protože takový epický závěr v podobě divadelního vystoupení jsem nečekala! V posledních letech jsem neviděla podobný seriál - je tam střední škola, to jo, je tam neskutečně velká otevřenost úplně ve všem, je to hodně sprosté, je to barevné, je to svižné, je to různorodé, ale hlavně se postupně každý dílem dozvídáte příběh každé z hlavních postav - a těch tam není málo! (06.02.2023)

Tak nakonec jsem to naplno ocenil až ve druhé řadě. Za super práci s pozadím záporných postav, hlavně Eric Dane tam měl díl, kde vládnul. Tam jsem za tu hoďku vystřídal snad všechny emoce. Vůbec jsem nečekal, že je schopný takového výkonu. Pak byl tedy boží díl s útěkem Rue.  A myslím, že držím nějaký světový rekord, kdy mi došlo, že je Jules transsexuál, bylo to velmi velmi pozdě.  Jinak tohle bude podobný inkubátor jako Skins: Zendaya, Sidney SwEEney, Jacob Elordi (když ne Supermana, tak něco podobného dostat musí) a Hunter Schafer - to by byla cool Harley Quinn.9-10/10 Ale určitě to není pro každého... (08.05.2024)

Rue a Jules jsou jedny z nejlepších seriálových postav, jaké jsem kdy viděl. Skvěle napsané, skvěle zahrané, tak autentické a sympatické, že mě jejich příběh prostě přilepil k obrazovce, měl jsem s nimi radost a bál jsem se o ně... Navzdory tomu, že se to vše odehrávalo v naprosto jiném světě, než který já obývám. Ale mazaný je celý seriál, který diváka na jednu stranu jakoby zahlcuje traumaty, nahotou a drsností, ale na druhou stranu ukazuje, že nic z toho není jen pro efekt, není to žádná povinně zahrnutá škatulka teenagerského žánru, protože všechno má smysl a především také nějakou, v minulosti skrytou příčinu. Jedním z největších trumfů Euforie je to, jak zachází s transgender postavou, na kterou vlastně absolutně neupozorňuje a kterou nechává prostě žít, smát se, milovat.... To se mi zdálo přímo krásné. Nerad bych ale zapomněl na to, jak seriál vypadá, protože je plný krásných záběrů a má skvělou hudbu. Ze všech epizod kvalitativně vyčnívá čtvrtá, nesmírně hravě natočená a odehrávající se během pouti, kde se stane spousta důležitých věcí, stoprocentně napínavých i cynicky vtipných. Podobný spád měla ještě epizoda č. 6 na halloweenském večírku. Těším se na druhou řadu!______Druhá řada je ještě lepší než první! Vyniká z ní obzvlášť pátá epizoda, která patří k tomu nejsugestivnějšímu, co jsem v poslední době viděl, nicméně to, co se děje v ostatních, také rozhodně není žádný seriálový standard. Líbí se mi, jak se postavy vyvíjejí, ačkoliv tedy není vždy (respektive skoro nikdy) úplně radost to sledovat, nicméně tu dusnou atmosféru dokáže Sam Levinson několikrát shodit nečekanou černohumornou situací, a za to jsem mu pokaždé děkoval. Jsem rád, že druhá řada neskončila takovým otazníkem jako ta první, ale neznamená to, že bych třetí nechtěl vidět hned. (02.04.2020)

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)