Stará známá písnička

No tak tohle se tak uplne nepovedlo. Film je sice natocenej docela dobre, za chvilku celkem chytne a nenudi, ale je to naprosto obycejny vztahovy drama, kdy se par postav ruzne sblizuje. Navic s divnym useklym koncem. Tvurci si to asi uvedomily, tak to chteli ozvlastnit pisnickama. Coz udelaly fakt spatnym zpusobem. Pisnicky to jsou pekny, kdyby hrali behem filmu tak nereknu ani slovo, ale kdyz se postavy normalne bavi a najednou starej chlap zacne zpivat hlaskem holcicky a do toho je slyset praskat gramodeska, navic castokrat pisnicky ani nejsou k tematu, tak to je docela rusivy. Nastesti to je hlavne ze zacatku a ke konci, v prostredku filmu na to tvurci nejak pozapomneli a je to jen obcas. Aspon, ze herci jsou docela dobry. Je to skoda, lip vyresit pisnicky a film zkratit, tak to mohla bejt parada, takle jen lepsi 3*. (09.09.2008)

Já vám nevím, rád oceňuji zajímavé nápady, ale na druhou stranu, pouze dobrý nápad film nedělá. Snímek Stará známá písnička sice vystihuje, evidentně mezinárodní, přísloví doslovně a dokonale (podobný přístup k muzikálu jsem zatím neokusil, tudíž jsem byl chvíli baven jen způsobem využití písní), film je dokonce i poměrně zábavnou sondou do "běžného rodinného života"(i když tak trochu po francouzsku). Problém je však v tom, že to, co nám snímek předkládá, je jaksi prázdné, jaksi ohrané a jaksi nesoudržné. Přitom jsem si ten pitoreskní rej postav celkem užíval. A krásných písní zde zaznělo dost... (06.07.2010)

Vôbec nie moja šálka kávy. Pre čajofilov čaju. Resnais je síce jeden z tých starousadlíkov francúzskeho filmu, ktorý ide stále ďalej a je zábavnejší a štýlovo pútavejší, než taký experimentátor Godard. Ale aj napriek tomu je film tradičnou vzťahovkou. Postavy sú dobre napísané, ich prepojenie a vzťahy sú umne vystavané a všetko je to obohatené o šanzóny, ktoré mi síce nič nehovoria a podľa môjho názoru narúšajú celý koncept( vypovedajú len o vnútorných pocitoch postáv), pretože často sa mi stalo, že zaznela pieseň a ja som bol sekundu prekvapený, než som si spomenul, že spievali pred 7 minútami. Ale je to slušné a nenudil som sa. Ale od Francúzskych filmov si znova dám na hodnú chvíľu pokoj. Nikdy som ich až na pár výnimiek nemal rád. (19.10.2014)

Tenhle film určitě nepatří mezi stěžejní díla Alaina Resnaise, ale je to i tak příjemná zábava. Navíc s hravým nápadem, když jsou myšlenky postav vyjádřeny částmi populárních francouzských písní bez ohledu na věk a pohlaví. Což často vyloudí úsměv do tváře. Zábavná forma podtrhuje vztahový a partnerský příběh hledání, objevování, bilancování. Setkání s láskou minulosti, pocit nového a velkolepého vztahu, neopětovaný cit, pomalá cesta sbližování, neschopnost přiznat si své chyby, plánované opuštění partnera, hodně emocí vyřčených i nevyřčených. Je zde šest výrazných postav. Sebevědomá i tápající Odile Lalande (zajímavá Sabine Azéma), její mladá, nadějná a svérázná sestra Camille (dobrá Agnès Jaoui), Odilein trpělivý partner Claude (Pierre Arditi), bývalý sukničkář a hypochondr Nicolas (zajímavý Jean-Pierre Bacri), zamilovaný a obětavý Simon (André Dussollier) a povrchní majitel realitní agentury Marc Duveyrier (Lambert Wilson). A k tomu všemu jsou slyšet části písní takových osobností jako je Charles Aznavour, Edith Piaf, Gilbert Bécaud, Serge Gainsbourg a mnoha dalších. Vše již bylo v různých podobách a obměnách řečeno, vysloveno, zazpíváno. Najít své štěstí, svou lásku a své místo v životě je aktuálním tématem každého času, věku i pohlaví. (28.12.2015)

Překvapivě originální! Není to teda vyloženě úchvatná jízda na hudebním rollercoasteru, ale kombinace hereckých, scénáristických a gagových perel se tu najde. A vložené písničky z DJ boxu taky občas vytvoří zajímavou synchronicitu. Ale hlavními hrdiny jsou beztak Selští rytíři od jezera Pludradž. (nebo tak nějak) [Ponrepo] (05.03.2024)