Režie:
Ivan PasserHrají:
Jan Tožička, Kamila Turková, Leopold Smolík, Miloš Končický, Josef Vaništa, Ota Hurych, Bohumil HrabalObsahy(1)
Filmová anekdota o hospodě a fotbalu podle povídky Bohumila Hrabala... Režijní debut Formanova spolupracovníka Ivana Passera z roku 1964, natočený podle povídky Bohumila Hrabala, byl zamýšlen do povídkového hrabalovského filmu Perličky na dně. V distribuci však byl promítán jako samostatný krátký film. Zachycuje obyčejné, vskutku fádní nedělní odpoledne v předměstské hospodě, v době kdy většina štamgastů odešla fandit svému mužstvu na fotbalový stadion. Zatímco pár staříků mudruje o fotbale, neznámý mladík provokuje hospodského tím, že si ničeho nevšímá a zaníceně čte jakousi knížku. A z elegantní dámy, která se prochází před lokálem a na někoho čeká, se možná vyklube samotná Smrt… Film byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Do perliček na dně se Fádní dopoledne už nevešlo, a to je škoda, byla by to perlička z nejlesklejších. Passer dokázal geniálně, s úžasním vcítěním se do běžného člověka, natočit film plný pochopení, smutný, humorný, poetický a hlavně nesmírně pravdivý... Postavy jsou naprosto uvěřitelné, je vidět, že neherci uměli zahrát sami sebe, film má podle mě (i když jsem dobu nezažil) téměř dokumentární hodnotu - o nás Češích, našich hospodách, našich pábitelích, o všednosti, fotbale a pomalém, ale nezadržitelném plynutí lidského života a času, toho vypoví mnoho, možná skoro vše... ()
Ivan Passer se vypořádal s Hrabalem elegantně se ctí. Hrabalovská poetická atmosféra zakouřených lokálů a osobitých metafor moudrosti je věrně zachycena v obraze. Můžeme sice něco namítnout proti neohrabané strojenosti neherců, ale výsledek působnosti tím není snižován. Zaujme Jan Tožička v roli výčepního, sluneční kráska Kamila Turková, či vitální bývalý fotbalista Leopold Smolík. Fádní odpoledne je lehká a osvěžující filmová adaptace Bohumila Hrabala. ()
Krátká povídka od Bohumila Hrabala v režii Ivana Passera, která nemá příliš čím zaujmout. Štamgasti kecají o fotbalu, vrchního otravuje mladý muž, který místo fotbalu je v hospodě, pije jedno pivo za druhým a přitom si čte knížku a postarší ženy, které mastí karty a zároveň si do toho prozpěvují. Toť vše. Pro mě nejzábavnější byl asi zanícený hospodský čtenář, jenž vytáčí hostinského, ale i to bylo prostě málo, ačkoli se jedná jen o 14 minutový snímek. ()
Naprosto nechápu smysl(asi to bude tím, že nemám v oblibě Bohumila Hrabala a jeho styl psaní). Pochopila jsem to tím způsobem, že se člověk vlastně díval na hospodské životy lidí co mají jako druhý domov hospodu. Nelíbilo se mi krákání důchodkyň a ani kecy o fotbale a o neschopné mladé generaci jak tu duchny mají ve zvyku. Nesnáším filmy u kterých není na první či druhý pohled jasné jaký měli smysl..Tady vidím smysl nulový.Jedna hvězda za to, že existují i horší věci. ()
Hospoda, v níž se celý snímek odehrává, téměř zeje prázdnotou. Zůstal pouze fanoušek Bohemians, který se kvůli slabému srdci na stadion neodvážil, prozpěvující si babičky hrající kanastu, místní podnapilý hejsek, hospodský, dva hráči karambolu a do knajpy se přišourá i kibic s kysaným zelím. Jen smrt ve slušivých šatech a klobouku obchází po ulici a čeká. Jednoduché, naprosto čisté a geniální. Pro mě asi nejlepší novovlnný film. "A nejlepší centforvard, Karel Koželuh, protože já jsem s ním hrál na pravým flígru." ()
Galerie (1)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (2)
- V úvodní scéně, kdy vycházejí chlapi z hospody, je mezi nimi i autor předlohy Bohumil Hrabal. (Skladatel)
- Ceny: MFF Locarno 1966: Velká cena za krátký film; MFF Mannheim 1965: Zlatý dukát za krátký film. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama