Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Přestože duo S+S napsalo mnohem lepší hry, mohu vám Švestku s klidným svědomím doporučit, a to zejména díky mistrnému promítnutí příznaků začínajícího stáří do tvůrčího procesu. Vždycky když slyším přednášet profesora Smoljaka o stáří, vzpomenu si na svou učitelku českého jazyka z gymnázia. Víte, já když jsem chodil na gymnázium, tak ještě DVDčka nebyla! Ne, ne. Pokud jsem si chtěl nahrát nějaký film, musel jsem čekat až půjde v televizi. A to čekání bylo někdy vyčerpávající! Stejně, jak jistě tušíte, i v případě Hvězdných válek! Ano, já jsem jako dítě miloval sci-fi, a nejvíce právě trilogii Kira Bulyčova o Alence z Planety Země. Živě si pamatuji, jak jednou, když mi bylo sedm - jen malou odbočku - mě zaujala ilustrace jednooké kočky jménem "Rrrr" - nepochopte mě špatně, já mám kočky rád, ale.... ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. ()
„Zuby – pohroma huby“. „K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří zejména dvě vady, komplementárně spojené – je to neschopnost udržet myšlenku a druhá vada – neschopnost myšlenku opustit.“ Ako členovia súboru dokážu udržať kamennú tvár? Výborná pesnička: „Na železnici, dějí se věci...“ ()
Mě se to líbilo strašně :) úvodní přednáška je k popukání a následná hra jakbysmet. Že některé momenty stojí za hovno..co byste nechtěli? Naprostá většina příběhu je 200%tní zábava. "Vy jste Pulec? Já jsem znal ňákýho doktora Žábu..nejste vy jeho syn?" "Sváťa Pulec, těší mě. Dovolte, abych vám potřásl pravicí za všechny ostatní. Takže nikomu dalšímu už ruku nepodávejte.." ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Tato hra jako jediná vyšla oficiálně na dvou CD a deskách. První verze byla natočena 24. 5. 1998. (mnaucz)
- Dentistické básně byli původně v semináři hry „Cimrman v říši hudby“. Avšak kvůli délce hry byly vyřazeny a v roce 1997 navráceny do semináře hry „Švestka“. (mnaucz)
- Mělo se jednat o úplně poslední hru, což říkal Pavel Vondruška v dokumentu Cimrmani (vysvětlil, že pojem jevištní sklerotikon znamená, že herci jsou již staří), avšak nakonec se o poslední hru nejednalo. (mnaucz)
Reklama