Udělení milosti se zamítá

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. (16.08.2019)

Jeden z tisíce příběhů lidí, kterým přístup bolševického režimu zničil život. V tomto případě se dostal na šibenici kluk, který se jako malý "provinil" nežádoucím otcem. Další z témat, které by si zasloužilo víc, než jen televizní zpracování, ale co se technické stránky věci týče, tak ten kino look film částečně i měl. Zahrané solidně od všech zúčastněných a ačkoliv Dolanského projev mi dlouhodobě nesedí, tady mi nevadil. Vypíchnul bych ještě Petra Motlocha, který zahrál hajzla esenbáka na jedničku. 80% (26.04.2015)

Jediná věc, kvůli které nedám plné hodnocení je patrná zmatečnost snímku. Film překypuje fakty a události v neskutečně rychlém sledu a navíc ještě s občasnými skoky v čase a tak jsem se občas ztrácel v ději. Ale třeba je to jen můj problém. Jinak tenhle ve své kruté realitě mistrně natočený film o klukovi, který neměl na výběr a na šikmé ploše se takřka narodil, vás zavrtá do sedadla a pěkně s váma zamává. Skvělý Dolanský i Matěj Hádek. (13.01.2009)

V době Sametových vrahů byl televizní film Udělení milosti se zamítá považovaný za velký hit. Přestože měl odloženou premiéru skoro dva roky po Sametových vrazích (a i proto bylo tak důležité společné vydání na DVD). Na obou projektech bylo možné sledovat vývoj práce režiséra Svobody s jeho oblíbeným týmem. Příprava projektu byla vleklá, už v polovině 90. let byl hotový scénář, ale nakonec došlo k natáčení až v roce 2001 díky spolupráci s ČT Ostrava. Což mělo dopad na zajímavý výběr lokací, ale také na omezenou výpravu, pro kterou byl problém příběh ukotvit v čase 50. - 70. let. Nicméně po stránce dramatické výsledný film uspěl a formoval příští kariéru Dolanského i budoucí partnertví Dolanského s Vlasákovou. Vysloveně problematická je jen práce s voice overem a příliš časté užívání hlavního hudebního motivu. (06.11.2016)

Film zhliadnutý ako bonusové dvd ku filmu "Sametoví vrazi". Málokedy sa mi stane, aby nejaký bonusový materiál tromfol hlavné dvd. V tomto prípade sa to Svobodovi s týmto drsným krimi thrillerom z obdobia 50. až 70. rokov rozhodne podarilo. Ani sa človeku veriť nechce, že sa jedná o tv film "made in ostravské štúdiá". (27.10.2009)