Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Legendárny western, ktorým S.Peckinpah ukázal, že k vyrozprávaniu príbehu nepotrebujete sympatické postavy. Pár svetlejších momentov má takmer každý z nich, ale úplne bez viny nie je ani jeden. Doslova revolúciu režisér rozpútal svojím záverečným krvavým baletom, ale aj nekompromisnými krvavými a spomalenými zábermi v prestrelkách. Tento film ovplivnil mnohých tvorcov na celé desaťročia. Dodnes považujem záverečnú scénu pochodu mexickou dedinou /skvelo zostrihané a nasnímané/ a záverečný krvavý balet za jednu z najlepších scén v histórii filmu. Večne ožratý generál Mapache je skvelo osadená a zahraná postava a jeho skúška guľometu bez trojnožky ma vie stále výborne pobaviť. Nová remastrovaná a rozšírená edícia je dôvod na oslavu. Má krásny obraz aj výborné bonusy. Jedným slovom masterpiece. Muchas bonitas...100%. ()
Je to unikát - v době, kdy se již westernový žánr primárně odvíjel od baladického, charakterově vystavěného a "Kubrickovsky" precizního Tenkrát na západě a kdy jednotvárné příběhy stále ustupovaly do pozadí oblíbeným scénickým perličkám (souboje muže proti muži, přepadení banky), přišel filmový násilník Peckinpah s obrazově otevřenou ódou na chlapství ve znamení strhujících přestřelek, napínavě vystavěných akčních scén, výborných herců a hlavně onoho šokujícího, oproti klasickým Wayneovským happyendům zcela nekonvenčního závěrečného masakru, v němž jsme se dlouho před Černými barony a navíc v praxi dozvěděli, že kulomet má kadenci TA-TA-TA-TA-TA-TA-TA... V některých chvílích možná lehce zdlouhavé a emocionálně překvapivě odtažité, ale když i já, rozený odpůrce westernů jdoucí maximálně ve stopách Sergia Leoneho, jsem se skvěle bavil a nechal se drsným mužským elementem tolik strhnout, musí to svědčit o enormní a neoddiskutovatelné kvalitě. 80% ()
Kdybych si chtěl hrát na objektivního, musel bych dát minimálně čtyři hvězdy. Mě to ale v první řadě nebavilo. Abych byl úplně upřímný, naprosto jsem nedokázal filmu věnovat pozornost. Nevím, jestli je to chyba Peckinpaha, nebo má (uznávám, že spíš má), ale v tomto případě minul mě obloukem. Například v Patu Garretovi mě naopak strefil přímo do srdce, tak nevím... ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Mimořádně dobrý krutý antiwestern s krásnými hereckými výkony a invenční režií velkého Sama Peckinpaha. Z celého filmu čiší chlapská pohoda, víno, ženy, zpěv, v kontrastu s četným násilím. Trailer viz: http://www.youtube.com/watch?v=aIwH96iZI7E Film začíná krvavou přestřelkou, v níž (k potěšení režiséra alkoholika) jakoby mimochodem zahyne průvod odpůrců alkoholu. Banda zlých, které známe, bez výčitek zabíjí nějaké zlé, které neznáme. To vše na americko - mexickém pomezí s cílem nabrat si co nejvíc peněz a pak s loupežemi skončit, protože časy už nejsou to, co bývaly. Finální sebevražedná bitva (http://www.youtube.com/watch?v=KJMxGFco57Y&NR=1 ) pak zcela bere dech a odstraňuje všechny hrdiny i kompars. Myslím si, že Peckinpah zde inspiroval mnohé následovníky, např. Spielberga ve Zachraňte vojína Ryana - scénu krvavého vylodění v Normandii, nebo Rodrigueze, Tarantina a další. ()
Závěrečná přestřelka je masakrální. Zbytečné se ukázaly úvahy o tom že bych se do té doby mohl nudit. Wild Bunch se film nejmenuje jen tak pro nic za nic. Sympaťáky byste hledali marně. Film je správně špinavý, nelítostný a krutý. William Holden skvěle padne. A také dostaneme odpověď na to, jak by skončili Butch Cassidy a Sundance Kid, kdyby měl střihač v jejich filmu pořádný koule. 85% ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (57)
- Průměrná délka záběru, nepočítáme-li úvodní a závěrečné titulky, činí 3 vteřiny. "Přestřelka v Bloody Porch" obsahuje 325 střihů během pěti minut, to znamená délku záběru něco málo pod jednu vteřinu (úplně první verze měla kolem 3643 střihů!) (džanik)
- 79. největší film všech dob podle Amerického filmového institutu (2007). (džanik)
- Generál Mapache (Emilio Fernández) ve skutečnosti opravdu bojoval s Pancho Villou během Mexické občanské války. Po porážce byl nucen emigrovat do Spojených Států. (džanik)
Reklama