Corpus Christi

Čtu v komentářích něco o obrácení k Bohu. Jaké obrácení? Myslím, že hlavní aktér Daniel nebyl ani tak blbý a ani nebyl natolik neznalý, aby nechápal, že páchá strašlivou svatokrádež! Je to smutný film o smutném hrdinovi se smutným koncem. A co se toho konce týče: Jaký je vlastně konec? Asi jsem nechápavá, ale opravdu nevím, co tím chtěl autor říci. Spíš si myslím, že od toho tak trochu utekl. Urob si sám - vylož si to každý, jak chceš. (A ještě taková malá poznámečka na závěr: Tohle je možné jen a jen v NOMu, v pokoncilní mši, v níž je vše dovoleno, vše je chápáno jako "kreativita", "originalita" apod.) (Jinak nic proti filmařské práci - je to veskrze dobře udělané. Ale je možné chválit něco špatného jen proto, že je to dobře provedené? Není to ve výsledku o to horší?!) (07.11.2020)

Je to něco mezi Zoufalství a naděje a Spielbergovým Chyť mě, když to dokážeš. Je to typicky polské včetně vodky a zároveň univerzální příběh. Je to myšlenkově provokující drama. O tom co to vykoupení vlastně je. Film má také co říct o náboženství a odpuštění. Je to film o vyprázdnění víry . Víry jako substituce alkoholu. Hlavní hrdina tím, že se na chvíli stane falešným farářem, problematizuje hranici mezi falešností a opravdovostí víry. Nápodoba Krista a jeho cesty musí být úplná, nejen symbolická, tak jako není jen symbolická takzvaná transsubstanciace oplatky, chleba a vína v tělo a krev Páně. Jak něčím pevným vyplnit prázdnotu existenciální nudy, když se člověk bojí nasadit sama sebe naplno, včetně tělesné schrány? Jak najít věčnost, když se bojíme objevování času ve světě nudy? To, že víra bolí jako kdysi tělo Krista, předvádí režisér Komasa bez patosu. Je v tom takřka bezohledný, přesto jeho film sugestivně vtahuje, až mámí. (21.11.2020)

I kdyby někdy Komasa & Pacewicz Farářův konec viděli, je to celkem jedno, protože tento film, ač vypráví o všem známých věcech (pokání, to, že nikdo z nás není bez hříchu, miluj bližního svého), je zpracován tak jinak a bravurně, že je to prostě až, nebál bych se té charakteristiky i přes téma filmu, "sexy." Taky jde o to, zda se na snímek dívá člověk bigotní, střední či liberál, já s ním ale nemám problém a téměř bez váhání napaluji 90%! (15.02.2021)

“BŮH K NÁM PROMLOUVÁ BĚHEM RŮZNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ…“ /// Ze šmejda z pasťáku – vyslancem Boha aneb, jak ukázat, že na to, bejt člověkem, není třeba žádnejch škol. Na jeden film celkem hodně dramatickejch zápletek a celý je to takový neamerický, takže bez happy endu, což může mrzet. Mě ale víc mrzí, že to nějak nevyvrcholilo. Čekám na orgáč a vono nic. Hold… takovej je kurva život! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu bejt farář. 2.) Věřím, že cesty Páně jsou nevyzpytatelný. 3.) Thx za titule „dj.patyzon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.11.2020)

Hlavní kluk sice káže jak pán, ale jen těžko může udělit rozhřešení té omšelé příběhové kostře o protagonistovi, co dorazí do uzavřené komunity, aby ji proměnil, a na konci ji zase dramaticky opustil. Tohle léto s gentlemanem z nenávistně bohabojné vesničky má navíc dost zaměnitelnou, těžkopádnou tvář, které nepomáhá úplně mrtvá kamera, která se prostě někam postaví a pak tam je. (15.03.2020)