Sedmá pečeť

Memento mori. Temná schránka a ještě temnější vnitřek. Měla bych se bát? Strach. Děs. A někde mezi tím vším hloupá a mizivá naděje. Jenže přes nesporné kvality tohoto snímku s ním mám problém. Dívam se a jen kloužu po povrchu, nedokáži do příběhu proniknout, ponořit se do něj, pochopit ho. Necítím nic. Asi jsem přeci jen dost mladá. Ale říkám si... Jaké to asi je hrát šachy se smrtí? Touha? A konec. (15.08.2007)

Definice "nudy" podle akkadsko-sumerského slovníku: nuda se považovala v sumerských zemích za dílo Satana. Lidé, kteří byli postiženi touto chorobnou zhovadilostí, si povětšinou vytrhávali vlasy pomocí kovových hrabiček, jenž byly předtím použity k uklízení hnoje v chlívech. Nuda se dá považovat i za nemoc, která je velmi obtížně léčitelná. Se spánkem vytváří zvláštní kombinaci, která se dá popsat zhruba tím, že ve vás zanechá pocit dehydratace a osamění. V dnešní době je nuda většinou spjata s jednou věcí: a to s filmem Sedmá pečeť od pana Bergmana. Divák zažívá pocity (viz. horní příspěvěk) a jeho mysl se soustředí spíše na pozorování letadel ze střešního okna. Pozorovatel, stále doufající v konec tohoto díla, z ničeho nic usíná a je de facto osvobozen od nudy.---konec citace--- (01.03.2009)

Neviem, co si mam o tomto filme mysliet. Na jednej strane kvalitne natoceny snimok so zaujimavymi myslienkami, na druhej strane na moj vkus prilis nudny a zdlhavy aj napriek tomu, ze trva iba 95 minut. Precital som si komentare inych uzivatelov a asi sa najviac ztotoznujem s komentarom uzivatelky Galadriel... 21.03.2010 _______ Gunnar Björnstrand - (Jöns) +++ Bengt Ekerot - (Smrt) +++ Nils Poppe - (Jof / Joseph) +++ Max von Sydow - (Antonius Block) +++ Bibi Anderson - (Mia / Mary - Jofova manželka) +++ Hudba: Erik Nordgren +++ (21.03.2010)

Veľmi zaujímavo zrežírovaný film, s vynikajúcimi hereckými výkonmi, zároveň so silnými presahmi do oblasti filozofie, náboženstva. Snaha o dokázanie božskej prítomnosti, hranie šachov so záludnou smrťou, dance macabre a množstvo inotajov a symbolov vytvára snahu o akúsi komplexnú výpoveď o pochybnostiach človeka na Zemi, jeho strádaniach, radostiach i strachu zo smrti. Možno snaha o dokonalosť, podfarbená patetickosťou a chladom nespôsobila moje bezhraničné nadšenie z filmu. Zaiste ide o skvelý a inšpiratívny film, hoci mňa z Bergmannových snímok oslovil menej a to i po druhej návšteve. Diskusiu o pochybnostiach o zdanlivo nespochybniteľnom umeleckom postavení a hodnotení istých diel svetového umenia (lebo autoritami uznávaných a cenených) vyvolalo zhliadnutie práve tohto filmu. (21.10.2004)

Det Sjunde inseglet zapadá do Bergmanovi meditační tvorby a přesně tak i vypadá. Přestože to není film jednoduchý na zhlédnutí, které jedno samo o sobě není dostačující, jedná se o vrcholové dílo světové kinematografie. Ke škodě je mu jen, že obsahuje pár slepých míst, kde částečně nudí, která jsou jen na úkor děje a neslouží filmu jako výrazný atribut posouvající děj dále nebo jej alespoň obohacující. Oproti tomu však figurují i velice silné scény, které svou řemeslnou dokonalostí vyrážejí divákovi dech. Ingmar Bergman svým filmem demonstruje, že i zdánlivě jednoduché pasáže snímku mohou obsahovat prvky nutné pro příběh a zároveň dát divákovi nějaké zajímavé poučení. Kromě skvělé kamery a režie, která k Bergmanovi prostě patří, bych se ještě rád zmínil k hereckým výkonům ústředních postav (tedy spíše těch, které mě zaujaly). Bengt Ekerot jako Smrt odvedl opravdu skvělou práci, hraje přirozeně a přestože fascinuje jde z něj i respekt a divák může pociťovat i chvilkové návaly nenávisti k této postavě. Max von Sydow je skvělý herec, což nám dokazuje v každém svém filmu, kdyby jím nebyl, jistě by se nemohl stát Bergmanovým dvorním hercem. Ani v Det Sjunde inseglet tomu není jinak, jeho výkon je stabilní a pokud na pár místech zaváhá, není mu to třeba vyčítat, neboť chvilkový výpadek je většinou zdařile zamaskován. 4* dávám jen proto, že několik scén bylo opravdu ''mimo''. (14.04.2006)