Sanitka

Silně prorežimní seriál, se značnou mírou dobových schematismů (a zjevně zapadající do propagandistické koncepce strany), který má ovšem i svá zjevná a nesporná pozitiva - scénář Jiřího Hubače (např. postava MUDr. Richarda Skalky má až kunderovský rozměr ve své nesnesitelné lehkosti bytí...a tragickém konci) a skutečně silné a autentické herecké výkony v čele s charakterním Jaromírem Hanzlíkem. Celý projekt ještě dotváří záchvěv nostalgie, který percepci dnešnímu divákovi asi dosti stimuluje. Kdo by navíc řekl, že za celkem řemeslně dobře natočeným a po všech stránkách fungujícím seriálem stojí Jiří Adamec, tedy právě ten, který má na svědomí ten nejhnusnější brak z nováckých estrád. Možná jen jedno tomu napovídá - seriál uvozuje snad ta nejotřesnější titulní píseň celé československé kinematografie. Každopádně Sanitka zubu času odolala a své místo si ve vysílacích schématech současných českých televizních stanic oprávněně hledá i dnes... (30.03.2011)

Podle mě nejlepší československý seriál vysílaný za totality. Sanitka rozhodně není nějaký socialistický výmysl, jak mnozí tvrdí, ale je to velice silný a nesmírně kvalitní příběh z dílny mistra české scenáristiky Jiřího Hubače. Ano, poplatnost době zde je. Ale vadí to? A přívlastek "socialistická Ordinace?" Ani náhodou! Jaromír Hanzlík jako doktor Jandera je jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav vůbec. Absolutní legendou je pro mě pak postava doktora Skalky v podání Jiřího Bartošky. Moc se mi líbil i hrdina Petra Kostky, doktor Mádr, jenž se v sedmém díle rozhodne emigrovat (scéna jeho emigrace je jednou z mých nejoblíbenějších). Navíc je tu parta výjimečných herců i v malých rolích: Josef Vinklář (ředitel), Pavel Zedníček, Petr Nárožný (pudil). Sanitka je legendární seriál a vždycky se na ní rád podívám. Moje nejoblíbenější díly jsou 3. 7. a 10. (05.03.2017)

Jako celek depresívní a pesimistické. Jako televizní podívaná dobré. Nemám nic proti Jaromíru Hanzlíkovi, ovšem v celkem jedenácti hodinách tady dostává až moc velký prostor, v němž se nezřídka potácí jako příšerně unavený a ospalý (páč ho furt někdo budí ve službě, po službě, před službou atd.). Má to spoustu zdlouhavých scén a nudných dialogů, což ovšem vyvažují výborné dramatické momenty. Mezi ty nejsilnější patří letecká katastrofa v posledním díle a úmrtí doktora Skalky (Jiří Bartoška) v předposledním. Ostatně, Skalkovy glosy a citáty klasiků dávají najevo, že scénárista je vzdělanec. Krásnou konfrontaci mezi životem ve městě a na venkově představuje zemitý otec v podání Josefa Karlíka, jednu z prvních větších příležitostí tu dostala i Zlata Adamovská, po celý seriál zoufale svádící boj o svého druhého muže a se svým prvním mužem (tím prvním je nakopnutíhodný Karel Heřmánek). Bitvu o druhého muže svádí s Evou Hudečkovou, kterou jsem tady kdysi viděl poprvé a od té doby ji nemám rád. Výborně zahraná role, postava ovšem napřesdržku. A dodneška nechápu, jak se sem mohla propašovat postava emigranta doktora Mádra (Petr Kostka), která přitom nevyznívá nijak negativně. Povedenou kreaci rozšafného šoféra Fandy tady podal Pavel Zedníček, stejně tak Petr Nárožný jako garážmistr Pudil nebo dispečerka Simona Stašová. A závěrem, píseň Můj čas se vážně povedla. (08.07.2012)

Vůbec to nebylo tak špatné, ale výš hodnotit nemohu z pár důvodů. Prvním je začátek seriálu. Sledovat pokaždé přerostlého novorozence a zesnulou babku mě opravdu nebavilo, i když je to koloběh života. Také nemusím moc detailní záběry na tváře herců, zvlášť když jsou někdy opravdu nevzhledné, a že si pan režisér jednu obrýlenou tvář skutečně oblíbil. A taky nemusím opilé lidi. Jsem přecitlivělá na tyhle věci. Ovšem na druhou stranu seriál dokáže správně naštvat a otrávit, všechno je pořád špatné a špatnější a depresivní a není návratu a pak je to pro změnu ještě horší, do toho skutečně někteří excelují ve své roli, jako paní Eva Trejtnarová - Hudečková, v roli nechápavé, otravné bývalé milenky, tak maximálně, že tedy opravdu smekám, takhle naštvaná jsem na fimovou postavu už dlouho nebyla. Všechny postavy mají charakter, dá se předvídat, jak se zachovají, je to napsané opravdu pěkně. Jen mě zaujalo, jak Karel Heřmánek v podstatě ztvárnil totožnou roli s paní Hudečkovou, ale u jeho pokusů získat zpět svou lásku jsem se spíš usmívala a u paní Hudečkové jsem měla chuť vraždit - asi proto, že mě představa takové osoby v mém životě skutečně děsí. Hlavní postava, kterou ztvárnil Jaromír Hanzlík také není bez chybičky a občas mě ten jeho samolibý úsměv rovněž vytáčel. Ale o tom to je, správně se naštvat u seriálu, prožívat ho, nadávat, být smutný nebo se radovat a to se určitě povedlo, u mě tohle u Sanitky zkrátka fungovalo. (06.09.2013)

Jiří Hubač mě jako tvůrce seriálu baví víc než Jaroslav Dietel. Hubač je akční a dává větší prostor hercům, Dietlovy hrdinové deklamují sáhodlouhé monology... (Dobrý večer, tady Sova. Chtěl jsem vám říct takovou možná maličkost... [o 5 minut později]... nashledanou). Doktor Jandera nekecá, doktor Jandera koná. A od kecání (ale jak úžasně podaného) je tady občas zcela zoufalý ředitel záchranky, který se často musí snažit (útlocitní prominou) uplést z hovna bič... (04.04.2011)