Koně se také střílejí

Zajímavý, svým způsobem dystopický námět převedl Sydney Pollack s až znepokojivou nezúčastněností. Svět venku v podstatě neexistuje, vše rámuje pouze prostředí nelidské soutěže, které samo ztělesňuje kritizovanou náturu společnosti - unavení lidé plahočící se za stereotypními povinnostmi, trpící hlady v krizí zmítané době a sloužící nabubřelé a senzacechtivé buržoazní elitě. Hůře uchopitelný než většina tehdejších hollywoodských produkcí, směřuje film k jednostranné depresi a neposkytuje žádná vodítka, která by mohla strnulého diváka duševně osvobodit. Škoda jen, že přes všechny filmařské klady tak činí stále až příliš uhlazeně a nepřekvapivě - místy tomu zkrátka schází silnější autorství a citelnější dílčí konflikty, které by svět s vnitřně rozkládanými osobnostmi průběžně lépe vyhrotily. Vyznění je však velmi silné a lví podíl má také Jane Fonda, která už přesvědčivěji možná nikdy nezahrála. Silný film do nepohody. 85% (23.09.2020)

27. Zlatý Glóbus za rok 1969 - cena (1) - *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Gig Young + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Jane Fonda, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Susannah York, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Red Buttons, Nejlepší režie - Sydney Pollack (07.01.2009)

Docela depresivní film. Ze začátku jsem moc nevěděl, co si o tom myslet. Vypadá to dost nevinně. Celý tento taneční maraton se ale s přibývajícími dny a hodinami stává čím dál šílenější a lidé jsou čím dál zoufalejší. Někteří odpadnou, někteří se zblázní. Je to docela drsný pohled na tehdejší dobu plnou velkých společenských rozdílů. "Nejlepší věci se nekupují." (07.05.2019)

Krásná metafora na život, v které se můžou lidi strhat na kusy v té chudší úrovni společnosti pro pobavení těch ve vyšších patrech. Kapitalismus navíc ani ten vítězný pár nenechá odejít s velkou odměnou. Vše je nastavené tak svíravě. Navíc. Doslova jde o život. Ať už v metafyzickém smyslu, nebo v tom pravém slova smyslu. Závěr byl jen poslední kapkou v tom bezútěšném poháru hrůzy. (05.10.2022)

Fyzickou únavu z protagonistů filmu na diváka lze přenést asi jen stěží, ale tu psychickou stránku vyčerpání jsem poměrně brzy začal pociťovat i já. Tak depresivně nechutné podobenství konzumní společnosti aby jeden pohledal... Tam, kde to ještě prvních 10 minut vypadá na nevinnou taneční soutěž, tam se brzy rozpoutává emoční peklo plné deprese a zhnusení. Sydney Pollack vytasil geniální nápad ohledně pojetí snímku, který se z valné části odehrává během akce na tanečním parketu, často za doprovodu živého orchestru a rozesmátého konferenciéra, ale pocitově spíše než zábavu připomíná hrůzostrašný, bezvýchodiskový horor. Opravdu je ale tolik bezvýchodiskový i samotný život, který má podobenství odrážet? No přiznám se, že jsem alespoň v koutku duše doufal v nějaký drobný záblesk optimismu, třeba v podobě dobrovolného vystoupení ze soutěže ze strany jedné z dvojic, která by dokázala oproti ostatním najít uspokojení i bez peněz a nevidět pouze dvě východiska soutěžit až do vyčerpání nebo spáchat tu sebevraždu předčasně. Závěr mě rozdrtil a ani po vyslovení poslední symbolické věty jsem si neoddechl. Už ten film asi nebudu chtít znovu vidět, nakolik jsem si i k postavám nacházel jen stěží nějaký hlubší vztah. Celé dílo je na můj vkus příliš jednostranně pesimistické. To ale rozhodně nic nemění na vysokých kvalitách tohoto filmu, který zdobí nezapomenutelné herecké výkony v popředí s Jane Fondovou a v němž lze z dnešního pohledu vnímat i nadčasovou paralelu praktik různých obskurních reality-show. 85% (20.11.2020)