Luna

219. Tak ani tentokrát jsem nebyl mistrem zklamán, i když musím zdůraznit, že po přečtení hodnocení, jsem k dílu přistupoval na svoji škodu zbytečně rezervovaně a mnoho od něj bohužel nečekal, měl jsem ho nedopatřením jen za nějaký okrajový film od světově proslaveného režiséra, ale vše bylo nad mé mylné očekávání naprosto jinak a po druhém shlédnutí se při třetím již mé zaujetí námětem a hlavně jeho bravůrním zpracováním vystupňovalo v nadšení, musel jsem nakonec užasnout, jak velmi mnoho lze zbystřenou vnímavostí pro sebe zachytit, v jak intenzivní zážitek se může opakované, pozornější shlédnutí proměnit, pochopil jsem a plně uvěřil, i tak se může proměnit vztah mezi matkou a synem, když zůstanou okolnostmi sami, náhle jen oni dva a oba cizinci na novém místě, ve zmatku velkoměsta, a tak velmi, velmi daleko od svého domova za oceánem, dvě osudem vytržené bytosti, jen oni dva, bez přátel, bez jakýchkoliv posilujících vazeb, jen oni dva, na sobě závislí, s ochabující vůlí cokoliv na svém stavu změnit, pak lze pochopit a uvěřit, neodsuzovat, nevyčítat, neobviňovat, jen v tichosti, společně s oběma statečně nést životní trýzeň, bez snadných východisek a spásného vysvobození, bravo!!! (24.10.2014)

Bertoluccimu se podařilo ukázat pravou tvář amerického myšlení a jednání, které by se dalo stručně charakterizovat jako ODE ZDI KE ZDI. Nesčetněkrát se opakující scény představující záplavu lásky, něžných slov a objímání, které se v mžiku změní v nadávky a facky. Syn Joe je v podstatě rozmazlený fracek, který žije v blahobytu, a protože roupama neví coby, tak začíná brát drogy. Jeho zoufalá matka, veleúspěšná pěvkyně, se ho všemožně (avšak marně) snaží drogové závislosti zbavit. Zda ho z ní dostane pořádná facka, kterou mu v závěru filmu uštědří jeho biologický otec, je na divákově úvaze. (22.10.2014)

Bertolucci je výsostný estetik, vždycky je na co se dívat, ale většinou se nad tím nesmí moc přemýšlet. Komplikované vztahy v rodinách jsou vděčným námětem, ale tady se spíš než po realistické kritice jde po efektních scénách a šokujících situacích. Hapruje tu psychologie v motivacích jednání jednotlivých postav (hlavně matky a syna). Sice se za bláznění, znuděnost, pomatenost či abstinenční příznaky dá schovat mnoho, ale v tom případě to shazuje málem idylický závěr - rodinka se nám zase šťastně setkala, dokonce vzal otec výchovu hned od počátku pevně do svých rukou ... Kéž by se několikaleté křivdy daly smazat jednou fackou! (19.02.2014)

Nebudete se mnou všichni souhlasit, ale nemohu si pomoci. Je to báječné. 1) Jako poznáte jamon serrano od obyčejné šunky na první přivonění, tak i po několika záběrech filmu je jasné, že sledujete jemnou ruku opravdového mistra. Tento film není jenom řemeslo, je to umění. V době, kdy většinu filmové produkce tvoří neschopní (menšinu schopní) řemeslníci, je sledování díla 39letého Bernarda Bertolucciho vpravdě uměleckým svátkem._____ 2) Film se dotýká vztahu mezi matkou a synem s lehkým incestním nádechem moderně a citlivě. Italští censoři po přečtení scénáře zakázali režisérovi natočit film v Itálii, pokud by hlavní postavy byli Italové, a tak jsou to Američané. V italské televizi začátkem osmdesátých let byl však snímek doporučován divákům od 14 (!) let._____ 2) Bertolucci zaměstnal na filmu svou rodinu. Sám se podílel na scénáři spolu se svou druhou ženou (vzali se před rokem) 37letou Angličankou Clare Peploeovou, s bratrem divadelním režisérem a dramatikem 32letým Giuseppem a dalšími. Bratr byl rovněž druhý asistent režiséra. 39letý synovec Giovanni film produkoval._____ 3) Uvěřitelné přirozené herectví 35leté Jill Clayburghové a zejména 17letého Matthewa Barryho až bere za srdce. Barry se kromě herectví (vede i oblíbené herecké kursy) věnuje především castingu jako casting director._____ 4) 20letý přitažlivý Alžířan Mustapha Barat (usměvavý drogový dealer Mustafa) fungoval rovněž jako učeň u kamery a postupně se stal kameramanem dokumentárních filmů. (13.01.2014)

Příběh dospívajícího Joea, který po náhlé smrti svého otce (a netuší, že to není jeho otec) cítí prázdnotu. A když je navíc ze dne na den přesazen z amerického prostředí do evropské Itálie, situace se jen zhorší. Při oslavě chlapcových 15-tých narozenin zjistí jeho matka, že Joe bere drogy. Miluje zpěv a sny, ale byla by ochotná se toho všeho vzdát, jen aby synovi pomohla. Ten ji velice miluje ale zároveň tak ji občas i nenávidí, laská se s ní a hned na to jí hrubě vynadá. Když už matka neví kudy kam, dostane spásný nápad a seznámí Joea s jeho pravým biologickým otcem. A ten zvítězí a Joe má zase konečné úplnou rodinu. Syn s otcem jsou si totiž hodně podobní - oba velice milují své matky. Film by mohl být občas až drsný, ale láska, zpěv a hudba ho velmi zjemňuje. Strhující děj, skvělé výkony matky i syna, výborný scénář i režie. Jeden z velkých zážitků tohoto roku a tak dávám filmu jednoznačně pět hvězdiček. (04.11.2014)