Schůzka se smrtí (S11E04)

A man is sitting in a tavern in Damascus. He looks up from his wine and sees Death staring at him across the room. He cries out, "But this cannot be my time!" He flees Damascus, he rides his horse fast, right across the desert to Samarra. When he arrives, he's thirsty. Standing before him at the well is Death. On seeing Death for the second time, the man cries out, "This cannot be! For I escaped you in Damascus." And Death, he lays his hand upon the shoulder of the man and says, "I also was surprised to see you in Damascus for my appointment with you, it was always to be here in Samarra." (29.10.2018)

Tohle už skoro smrdí velkým plátnem. Vizuálně jde o velmi působivého Poirota, také herci jsou velmi pohlední, přibylo brutality, i když spíše ve flashbacích. Velká plátna mají ovšem i negativa, například jsou cílena na tupější diváctvo, které je třeba zaujmout spíše přes první signální než jemnou hrou slov a jemným humorem (i když i tady se najde, viz scénu s polštáři). To mi k Poirotovi ale nesedí. Stejně tak mi k němu nesedí scénaristické veletoče na efekt, ale to je problém i některých starších Poirotů. Nikdo není tím, za koho se vydává. Kdo vraždil je v podstatě jasné, není ale jasné jak a hlavně proč. Celá závěrečná odhalovací scéna je tedy tentokrát doslova exhibicí, protože domyslet si během filmu více než polovinu informací, které Poirot tahá z klobouku mi přijde nemožné. Někomu to tak možná vyhovuje, ale mně ne, byť jsem si na to už docela zvykl. Co však hodnotím jako největší průšvih je místy křečovitý scénář a nevěrohodné jednání postav. Jejich představení je odbyté, jako bych naskočil do filmu po první třetině. Cicmání ve stanu nebo závěrečné rozesmáté "pojedeme se podívat na sfingu" je prostě pro onu postavu jedním velkým WTF. Samostatnou kapitolou je pak postoj tohoto dílu k víře v Boha a ke katolictví. Zprvu jsem skřípal zuby, jak lacino se do něj tvůrci strefují, ale nakonec, když se nad tím zamýšlím, se jim podařilo se rehabilitovat, což je malá pozitivní tečka za jinak zbytečně přebarveným, křečovitým a neanglickým Poirotem. (19.03.2014)

Na můj vkus poněkud překombinované, místy až fantasticky šílené a dost morbidní. David Suchet vynikající, ostatní také skvělý, ale jako celek dost přitažené za vlasy. Možná kdyby se tvůrci drželi více předlohy, pak by to bylo lepší. za mne jeden z nejslabších dílů, byť řemeslně velmi dobře udělán, krásná dobová atmosféra, hudba a jiné. Dávám dvě * za tu řemeslnost, jednu za příběh. (06.10.2016)

Nedá se říct, že by mě Schůzka se smrtí zklamala, ale rozhodně se ze všech čtyř nových dílů drží nejméně knižní předlohy. Původního zde je jen velmi málo. Předloha disponuje "jen" jedním zločinem, což je pro filmové zpracování asi málo, takže si tvůrci domysleli vedlejší linie a postavy. Nedá se ale říct, že by to filmu přímo uškodilo, ale mně ty mistrovsky napsané dialogy prostě chyběly. Ten kdo knihu nečetl byl zřejmě nadšený, ale kdo ano, postřehl oproti knize mnoho změn v umístění příběhu, zápletce, přibyly nové postavy a i noví pachatelé. Např. původně trávila rodina Boyntonových dovolenou v Jordánsku a rozhodně nepřijela za lordem Boyntonem (jenž v knize vůbec není) kvůli vykopávkám, rodina měla docela jiné složení i jiné charaktery atd. No zkrátka dalo by se toho dost co vytýkat, ale na druhou stranu je úplně něco jiného kniha než film a v tomto případě byly úpravy určitě nezbytné, ale nezdá se mi, že by jich bylo potřeba tolik. Jinak po herecké stránce se nedá nic vytýkat, výprava a kamera nabízí plno zajímavých míst a orientální hudba je působivá. Musím uznat, že závěrečné rozuzlení je působivé, ale pochybuji, že samotná Agatha by jím byla nadšena. Doporučení pro ty, kteří knihu četli: na film se podívejte tehdy, až nebudete mít knihu v živé paměti, více tak oceníte jeho kvality... Na závěr asi takhle: filmařsky zpracované to bylo výborně, ale s předlohou to mělo společného pramálo...nu což, dějí se horší věci. Z nové série mě asi nejvíc zaujala Smrt staré posluhovačky a za nejslabší se mi bohužel jeví Schůzka se smrtí. (30.01.2009)

Opäť raz jeden diel, ktorý mi náramne ulahodil aj svojim prostredím - archeologické nálezisko v Sýrii. Mám rád, keď sa H. Poirot vyberie na cesty a tam len tak bajočko vyrieši nejakú tú vraždičku. Ani teraz nezaostal za očakávaniami - veľmi zaujímavé pátranie po tajomnom vrahovi, ktorý bol v tomto prípade ale obzvlášť mazaný, Poirot mal čo robiť. Finálne rozuzlenie a geniálne Poirotove odhalenie páchateľa mi opäť raz vyčarovali údiv na tvári nad tým, čo všetko Agatha Christie dokázala vymyslieť. Niečo neuveriteľné... 85/100 (20.07.2016)