Viděla jsem vraždu (S12E02)

Hudba: Christian Henson / Scénář: Mark Gatiss Hercule Poirot byl opět kouzelný a s ohledem na mé frankofilství se mi líbily jeho drobné výrazy např. Regardez… Calmez vous madame… či Pas de tout. Vím, že nedáte dopustit na to Vaše teoretizování a psychologické kejkle, ale měl byste to raději nechat na nás, profesionálech. My ho vypátráme, žádnej strach řekl inspektor, ale kdo vlastně nakonec objasní proč musela jedna dívka zemřít, a jak to vlastně vše bylo, zkuste uhodnout ?… nevím zda se mi líbí Halloween … (28.12.2010)

Starší díly se mně zdály vypracovanější a napínavější. Chybí mi postavy jako slečna Lemonová, detektiv Hastings a inspektor Web a Poirotův byt( v půvabém moderním domě). Nové epizody sice stále mají poutavý a originální příběh, ale spíše připomínají slečnu Marplovou-různí detektivové, cestování po Anglii a Doktora House-náhlé osvícení a vyřešení zápletky. Navíc se mi zdá, že leckdy je dobrý námět přímo zahozen, lecos se dá odhadnout, ztrácí se moment překvapení. Každopádně, kdybych měla hodnotit celkově, pak jsou všechny příběhy o Poirotovi vysoce kvalitní a jako takové si zaslouží 5 hvězd, já zde mluvím pouze o jedné z epizod a jak se říká-výjimka potvrzuje pravidlo:) (29.12.2010)

Skutočne vynikajúca atmoška, krásny a temný anglický vidiek, hudba v pozadí, doslova "cintorínová" scenéria, šialené prostredie, smutná, osamelá a uzavretá záhrada, strašidelný Halloweensky večierok nič netušiacich detí, jesenné lístie, súmrak dňa, a hororové prestrihy do noci, búrky a blesky, a medzi tým všetkým bylinkový čaj, uzdravujúca sa Ariadne, a ladne vraždené deti. Vymyslel som niekoľko možností, ale presnú verziu rozuzlenia som neuhádol. Detaily som si pozrel niektoré až na druhýkrát cez archív, niektoré mi ušli, a to je vždy ten pravý Poirot, keď ma "dostane" a neprídem im na uzol, v tom je to čaro, to krásno, tie kombinácie uhádnem len čiastočne a potom ma vždy niečim prekvapia, v tom je epizóda Poirota kvalitná, keď to ostáva zatemnené až do posledného momentu. Vizuálne je to tiež veľmi dobrá epizóda, najma žltá, zelená, hnedá, béžová, oranžové tekvice a mŕtve vrany zavesené na stromoch, plus akoby tu a tam sa prenesie kamera do ríše snov, do akejsi psychedélie, ako v obrazoch od Van Gogha, ktoré padajú do jednej strany, tu a tam obrazy snímané nakrivo.... Moja mama akurát hraje na PC nejakú hru, vo vedľajšej izbe, a cinká to vždy keď trafí trojkombináciu, nejaké guličky, Poirot už skončil, ale ja stále počujem v tých cinknutiach akoby spev detí: 'Chnip chňap dráčik, chnip chňap dráčik, neber veľa už máš dosť, veď chamtivosť nie je cnosť, chnip chňap dráčik...' :)) Jedna z najlepších epizód. A pozeral som ju akurát dnes na Halloween. (02.11.2011)

Do teď si pamatuju na knižní předlohu, ve které Poirot na důchod pěstoval dýně a s vraždami nechtěl mít nic společného, přesto ho starý kamarád přesvědčil, aby s ním odjel na místo, kde se stala vražda. Stejně tak si pamatuji, že celý příběh působil pomalým, rozvláčným tempem, které odráželo fyzické možnosti Poirota důchodce, nikoliv však duševní. A tak mě velmi potěšilo, když jsem shledal, že tento příběh je tajemný, čarovný, okouzlující a hlavně vcelku drsný. Dýchala z toho dušičková párty až za humna a to nemluvím o jakýchsi podivných gordických propletencích, které z nepochopitelných důvodů nebylo na samém konci potřeba rozseknout mečem, ale malými šedými buňkami. (29.12.2014)

Další příběh Agathy Christie, jenž se odehrává v době Halloweenu, nabídl opět skvělou podívanou. David Suchet v roli slavného detektiva Hercula Poirota předvedl herecký výkon na vysoké úrovni, mimochodem právě v tomto příběhu zasáhl výjimečně proti vrahovi i fyzicky, čímž se dostávám do chvíle, která byla asi nejvíce napínavá. Zapomenout nemůžu ani na kvalitní režii, jež byla svěřena Charlesu Palmerovi, který už má na svém kontě pár adaptací příběhů Agathy Christie. (28.12.2010)