Tancuj Matylda
Režie:
Petr SlavíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Karel Roden, Regina Rázlová, Antonio Šoposki, Zuzana Kanócz, Simona Postlerová, Eva Leinweberová, Miroslav Babuský, Natálie Hejlová, David Depta, Jiří Rendl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V příběhu inspirovaném skutečnou událostí žije uzavřený Karel (Karel Roden) ve světě řádu a striktních pravidel, ve kterém nezbývá mnoho místa pro empatii. Svou extrovertní a bohémskou matku Matyldu (Regina Rázlová), bývalou barovou zpěvačku, navštěvuje víceméně z povinnosti. Matylda přijde nečekaně o byt a Karlovi nezbyde než ji vzít k sobě. Jejich soužití je ale pro něj katastrofou. Zvlášť když vyjde najevo, že u Matyldy propuká Alzheimerova choroba. Jako možné řešení se nabízí, že o svéráznou babičku bude pečovat Karlův syn Pavel (Antonio Šoposki), nezodpovědný floutek pohrdající otcovou profesí exekutora. Společná domácnost tří rozdílných temperamentů různých generací přináší řadu humorných momentů, s postupujícími příznaky nemoci spíš tragikomických. Na první pohled bezvýchodná situace převrátí rodině život vzhůru nohama, ale tím, že to nevzdají, udělají něco důležitého nejen pro Matyldu, ale i sami pro sebe. (Bontonfilm)
(více)Recenze (150)
bida ceskeho filmu spociva v tom, ze ani z tak silneho tematu, ani s takovymi Herci, nedokaze vysoustruzit nic vic nez prumerny film. nechal bych divaka podojit jako v korejskem Nae meorisogui jiugae (2004), ale cesi zazdi kazdy nastup a promarni veskery potencial - smutna scenaristicka, dramaturgicka a reziserska story... skoda. ()
V podstatě jsem nad českým filmem zlomil hůl už před pár lety. Ani jsem nedoufal že někdo natočí něco tak koukatelnýho jako je Matylda. Pánbůh zaplať. Vzhledem k té bídě kolem musím i hvězdičku přidat. ()
Film Karlík a zapomětlivá bába mi po včerejší ukrutné týmstavějící lobotomii opět částečně obnovil pocit naděje, že se u nás nemusí nutně točit jen pícniny pro retardovaná hovada s druhořadými ochrnutými kašpary, byť se jako takový rovněž týká mozkové degenerace. Fucktem sice je, že pokud jeden nevlastní matku, které ten zkurvený Němec schovává věci, přesouvá nábytek a občas jí v hlavě šťouchá brambory, nebude to pro něj dvakrát záživné téma, nicméně solidní děj, sysluplné dialogy a skvělé výkony jak Karlíka, tak tunelářské báby Rázlové, jsou skutečným balzámem na uši. A taky na oči a na cerebrální dysfunkce. Obzvláště, pokud se před tím masochisticky zbitchujete nějakým úplavičným análním výtěrem z komerčních žump, vesměs v podobě Alzheimerem napsaných a ukrutně třeskutých taškařic ze šimpanzího výběhu s bezpáteřními prostituty Langamejem, Prachařem, Hřebíčkovou nebo Kostkovou v hlavních rolích. Krásné tři strupy. ()
Snímek o tématu, o němž jsme toho viděli už hodně, ale natočeno je to s bravurou, navíc mají tvůrci s Alzheimerem vlastní (byť přenesenou) zkušenost. A ta Regina Rázlová! Čím starší, tím lepší role, v mládí poměrně dost přehrávala. Rodenovi a jí dost zdatně sekunduje Antonio Šoposki, mám rád, když filmy takhle dobře spojují herecké generace. Za mě spokojenost a lituju, že nevyšel nějaký ten Český lev. ()
Jedno z těch lepších rodinných dramat, která se tu za poslední léta urodila. Herecky naprosto perfektní a i scénáristicky to dávalo nejen smysl, ale i to vytvářelo celou řadu emocí. Tedy vše takové, jaký by správný evropský dramatický film měl být. Joo, kéž by se v Česku více otevíraly tyto na první dojem běžná lidská témata nás všech. Natočené s citem, logicky a s úctou ke všem, co něco podobného dnes a denně prožívají. ()
Skvělé herecké výkony Rodena a Rázlové, většinou kvalitně napsané dialogy, ale ústřední zápletka přerodu otce a syna z hajzlů v lidumily je tak ledabyle načrtnutá a plná laciných scenáristických berliček, že to do značné míry ničí kouzlo filmu. ()
Alzheimerova choroba patří mezi ty vůbec nejkrutější, takže pocity při sledování filmu jsou samozřejmě dost nepříjemné. Roden i Rázlová předvádí slušné výkony, ale nominace pro Šoposkiho už je trochu úlet a to hodnotím z pozice skalního fanouška jeho sestry. Určitě to není vůbec špatné, stále je však na filmu hodně znát, že Slavík vždy točil jen pro televizi. ()
„Tady zadáš adresu a ono tě to pak dovede, kam potřebuješ. Kdyby ses náhodou zase ztratila. Dáváš pozor?!“ - „Proč bych se měla zase ztrácet?! Ty se mnou mluvíš jako s malým děckem. Kájo, já jsem stará, ne blbá!“ Přestože Slavík není začátečník, po pár televizních filmech si troufl debutovat na celovečerním poli s dost těžkým tématem. Nutno dodat, že se ctí. Jednodušší to měl v tom, že se mohl plně opřít o ústřední hereckou dvojku. Právě Rázlová a Roden celý film táhnou do nadprůměru (a zvlášť v případě první jmenované se jen potvrdilo, jak moc záleží, čemu se herec upíše aneb pachuť z nedávných Žab bez jazyka přetrvává). Samotné téma mi přišlo zpracované solidně, ačkoliv největší kaňkou filmu (krom toho, že Kanócz musela kdoví proč mluvit česky) je závěr vyznívající asi hezky, ale na můj vkus až příliš idealisticky. Dávám slušné 4*. „Ona už za chvíli nebude ona. To, co jsi na ní měl rád i to, co tě štvalo, zmizí. Nebude nic vědět, nebude tě poznávat, nebude rozumět tomu, co říkáš!“ - „Ty seš zdravá a taky mi nerozumíš.“ ()
Dost dobrý, zvlášť jako "debut". Život postav tu celkem vypadá jako život lidí. A Roden to táhne o patro vejš. ()
Po nedávném Spolu další český zářez na poli filmů o těžce zdravotně postižených - Roden s Rázlovou mají ovšem to štěstí, že na rozdíl od Kozuba a Žilkové nemusí napínat herecké schopnosti v podbízivé hovadině. Tancuj Matyldo má sílu právě díky tomu, že místo melodramatických zkratek a sentimentální hysterie sází na civilně, nepateticky napsané dialogy, aniž by se snažil protlačovat jen ta "morálně korektní" rozhodnutí. Na dilematu a vnitřním konfliktu je celý příběh postaven a přestože je občas zbytečně doslovný (předpisy prosazující revizor naráží na předpisy prosazující sociální pracovníky) a neobjevný, zůstává od začátku až do konce kompaktní a přesvědčivý. Efektivitu ve svém sdělení mu pak umožnují nevyzpytatelné výstupy Alzheimerem potrefené Matyldy, které navíc udržují diváka i postavy filmu ve střehu. Když k tomu přičtu kvalitní herecké výkony, vychází mi jeden z nejlepších českých mainstreamů za poslední léta. ()
Herecký koncert dvou ikon svých dob! ()
Skvělé herecké výkony i dialogy v observačním přístupu jsou už sami o sobě na českém rybníčku krásnou výjimkou, bohužel i přes to mě film nikdy nedokázal úplně strhnout. ()
Musím dát plný počet. Již několik týdnů ve mně tento film rezonuje a já stále marně hledala slova, kterými bych vyjádřila svůj vztah k němu. Není to největší filmový zážitek všech dob, dokonce to rozhodně není ani film roku, ale je to neskutečný citový zásah pro nás, kolem kterých prošlo něco podobného. Prožít si svůj film vytvoří možná silnější pouto, než by dokázalo vytvořit to největší umělecké dílo. Moje maminka mě přivedla k všemu krásnému, co může umění nabídnout. Dala mi nahlédnout do tajů literatury, představila mi hudbu a seznámila mě s filmem. Byla mým trpělivým průvodcem po křivolakých stezkách umění vinoucích se mezi haldami nevkusu. Nebála se mi ukázat to špatné, abych ho dokázala odlišit. Na sklonku svého života prodělala operaci a narkóza ji připravila o ducha. Nebylo to postupné, tak jako v případě Matyldy. A já možná Karlovi tak trochu závidím, že měl čas se s tím vyrovnat, že měl možnost ještě ve světlých chvilkách své mámy najít její původní já. Filmového Karla situace hodně změnila, z nesmlouvavého exekutora se stal chápající člověk. Připouštím, že tenhle přerod mi přijde poněkud umělecky nadnesený. Ale je to jediná drobná vada, kterou na snímku nacházím. Regina Rázlová vyzrála v naprostou hereckou špičku. Majitelka jedněch z nejkrásnějších nohou československého filmu sedmdesátých let se nezdráhá promenovat před kamerou rozčepýřená, s vykasanou noční košilí a bez mejkapu zakrývajícího brázdy vrásek. Ve chvílích, kdy je Matylda zmatená, máte chuť ji nabídnout pomocnou ruku a odvést si ji domů, tak zoufale působí. I když jsou filmů s podobnou tématikou spousty, jen hrstce z nich se daří to, co se povedlo Waltzing Matildě, vystříhat se citovému vydírání a patosu. ()
Určité výhrady by se našly, nicméně ta atmosféra je tak depresivní, že to se jen tak nevidí. Celkově super výtvor. ()
Lehce nadhodnocuju a vlastně ani nevím pořádně za co. Možná za Rodena, možná za Rázlovou a možná taky za to, že mi to jen prostě a jednoduše sedlo. Asi to bude od všeho něco, každopádně, kdyby bylo víc nových, českých filmů aspoň z poloviny kvalitních, jako tenhle, začal bych se na ně víc dívat. Tomu ale zatím moc nevěřím. ()
Funkční intimní drama, které si sice nese "tíhu" pozitivního poselství a tak rozhodně nepotěší ty, kteří ve svém neradostném životním údělu hledají tu pravou filmovou kvalitu a naděje či nedej bože láska jsou pro ně sprostá slova. Ovšem nás ostatní, takové ty normální, možná i sangviniky, nemohl tenhle střízlivý herecký koncert páně Rodena, Rázlové a nadějného Šoposkiho nepotěšit. Nenápadně si Matylda, jak jsem koukal, posbírala i nominace na České lvy a byť si kromě hudby nic neodnesla, tak cítím naději, že by to ani s českými filmovými cenami nemuselo být do budoucna tak špatné. Pan Alzheimer je a asi i dlouho bude vděčným filmovým tématem, poněvadž na stará kolena si s ním nikdo z nás povídat jistě moc nechce a po padesátce se stává noční můrou častěji než anorektická dáma s kosou a tady pan Slavík o něm zpívá docela poctivě. Nejsilnější scény: Hovno! a Pomoz mi. K pětce mi chyběl pohled Otce.. ()
Film, který jde opravdu až na dřeň. Zároveň film, který tady chyběl. Dlouho. A bolestně. Nemilosrdná elegie o rozpadu osobnosti, důstojném umírání a individualitě lidských hodnot. Strhující herecké výkony Reginy Rázlové a Karla Rodena. ()
O strastiach patologickej zábudlivosti a ľudskej premeny exekútora, čím sa jasne od začiatku naznačuje, že ide o nečloveka, v aspoň čiastočného človeka, kedy až nešťastie, choroba či nepriazeň osudu dokáže vyhĺbiť z neho aspoň niečo citlivé. Pre mňa to ale až taký veľký film nie je, je dobrý, ale nie strhujúci, taký bežný v nebežnej téme s odkazom, že ten sociálny systém u nás nie je ideálny. ()
Smutných filmů o stáří a umírání je celá řada. Rázlová s Rodenem ale slibují velké dílo a taky se ho dočkáme. Ačkoliv Karel co do výrazových prostředků hraje už dvacet let to samé, funguje to. Regina si dojde pro Lva, režisér se myslím mihnul ve filmu na jedné fotce a kromě slušně hrajícího Antonia nejvíc zaujala krásná Natálie Hejlová. ()
Rok 2023 byl v rámci tuzemské kinematografie silným ročníkem na kvalitní dramata: Po afatických Němých tajemstvích, hermafroditickém Úsvitu a černohumorném Přišla v noci přichází na scénu další solidně natočený kousek - tentokrát z oblasti Alzheimerovy choroby, o níž mají diváci (vedle nečekané návštěvy tchýně) možná největší povědomí. Tancuj Matyldo stojí hlavně na silných výkonech Rodena, Šopoského a zejména Rázlové, jejichž herecké kreace dávají vzniknout uvěřitelnému příběhu, který může jednoho dne potkat každého z nás. Vedle zobrazení typických příznaků a projevů Alzheimera problematizuje film stejnou měrou i důsledky a dopady nemoci na blízké, kteří jsou postaveni před těžkou zkoušku. Slavíkův film je dalším z řady filmů, který potvrzuje, že stáří dokáže být opravdu kruté. ()
Související novinky
Ceny české filmové kritiky ovládla Přišla v noci
Večer v sobotu 3. února 2024 proběhl v Divadle Archa v Praze 14. ročník slavnostního předávání Cen české filmové kritiky, které každoročně uděluje Sdružení české filmové kritiky výrazným a chváleným… (více)
Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy
V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (více)
Ceny české filmové kritiky 2023 - nominace
Ve čtvrtek 4. ledna byly Sdružením české filmové kritiky oznámeny nominace pro 14. ročník výročního předávání Cen české filmové kritiky, které by tentokrát měly vyzdvihnout výrazná česká… (více)