Dva papežové

Od Dr. Hannibala (Kanibala) Lectera až po Pápeža Benedikta XVI. , občianskym menom Jozef Ratzinger, to len vypovedá o hereckej rozmanitosti, rôznorodosti legendárneho Walesana Sira Anthonyho Hopkinsa, ktorý naprosto bravúrnym spôsobom stvárnil nemeckého duchovného onedlho už v čisto čírej, pápežskej funkcii, ale zároveň veľká pozornosť je taktiež kladená i jeho nástupcovi, Argentínčanovi Jorgeovi Bergoglioovi, z ktorého bude neskôr nový pápež František, čo zastáva svoj úrad až doteraz. Jonathan Pryce, ďalší rodák z Walesu, mu prepožičal svoju tvár, ktorý sa už dávnejšie zaskvel v dystopickom science-fiction Brazil pod taktovkou Terryho Gilliama, kde si zahral postavu Sama Lowryho, pričom obidvaja hereckí velikáni sa navzájom medzi sebou vkusne dopĺňali, t. j. neustále si vymieňali múdre názory, filozofovali, premýšľali, diskutovali na vysokej úrovni, vtedy pomerne často som mával normálne taký pocit, akoby som sa pozeral na skutočné predobrazy, čomu napomáhali nielen pôvodné jazyky všetkých zúčastnených, kde väčšinou bolo počuť - taliančinu, španielčinu, nemčinu, došlo samozrejme i na svetový jazyk angličtinu, aby nedajbože anglosaské publikum nemuselo zakaždým čítať titulky, ale aj by som chcel zároveň ešte poznamenať, podotknúť, že výpravou si dali tvorcovia extra veľmi záležať na nesmiernej autenticite, kedy som bol, akoby vo Vatikáne na vlastnej koži, aj zábery na davy na Svätopetrovskom námestí sú realistické+výzdoba a dekorácie tomu len napomáhali, alebo s Jorgeom bývam vo vzácnych návštevách v minulosti, v typicky strhujúcich flashbackoch, ktoré sú miestami trochu rušivé, ale zase vytvárajú pôsobivú atmosféru, ktorá je tak potrebná ! Snímok je šikovný i prostredníctvom strihovej skladby Fernanda Stutza, ktorá mi občas pripomínala štýl Mesta bohov, ale ten bol dovedený ešte do väčšej krajnosti ! Scenárista McCarten so slušnými filmovými zárezmi na konte pre zmenu ošperkoval tento počin mnohými vedľajšími odbočkami, ktoré môžu byť pre niekoho dostatočne interesantné, no pre ostatných (a tých bude určite viacero) budú zase uspávajúce, zívajúce, skrátka nezaujímavé. Dvaja pápeži ma nadchli predovšetkým hereckými výkonmi oboch pánov, ktorých citujem o pár riadkov vyššie, ale i réžia Brazílčana Fernanda Meirellesa má čo ponúknuť, a tak som konečne zhliadol ďalší film (po Kráľovi) z dielne Netflix, ktorý ma veľmi očaril, ale nazačaroval ! (29.12.2019)

Film vyvažuje lehkovážné momenty s vážnými. . Téma víra a odpovědnost, vývoj víry jak postupně rosteme a hlavně příběh dvou mužů na osobní a ideologické křižovatce. Anthony Hopkins a Jonathan Pryce podávají vynikající výkon a plně vykreslují postavy a dělají je uvěřitelnými. Film má také skvělé kostýmy a je příležitostí dozvědět se něco o Racingerovi a Františku. Zdá se nemožné, aby 125 minut rozhovoru dvou vrcholných představitelů římskokatolické církve v roce 2019, ještě navíc v bezvěreckém Česku, někoho dokázalo zaujmout. Benedikt a Jorge, budoucí František, se ale, stejně jako jejich reálné předobrazy, v otázce naboženství a jeho přístupu k věřícím absolutně neshodnou, velmi rychle tedy přejdou do filozofičtější roviny a diskutují o podstatě víry samotné. To už je zajímavé pro každého, jehož uvažování alespoň mírně přesahuje zvířecí úroveň každodenního přežívání. Kromě hlubokých rozhovorů o těžkých tématech ale sledujeme také dva muže na osobním rozcestí. To už je něco, s čím se dokáže ztotožnit opravdu každý bez ohledu na postoj k Všemohoucímu. Snímek může vzdáleně připomenout Sorrentinovo Mládí, kde Harvey Keitel a Michael Caine coby dva umělci před důchodem přemítají nad významem největších hodnot, které bohém zná - krásy a mladosti.Režisér scény citlivě prokládá odlehčenými momenty a drží se nenáročného vyprávěcího stylu. Meirellesův film má díky tomu sílu vtáhnout a bavit i ateisty. (22.01.2020)

Vynikající konverzačka v podání dvou famózních bardů, kteří mě osobně na dvě hodiny přesvědčili, že jsou skuteční papežové. Film, který určitě stojí za vidění, scénář, který se bude vyjímat skvěle i na divadle, ačkoli téma ŘKC je pro našince povětšinou neatraktivní. Papež František mě jako osobnost, která mimo jiné nedávno pleskla po ruce nějakou zfanatizovanou, nevychovanou ženštinu, zajímá a sleduji jeho působení tak nějak automaticky, přestože osobně mám k římskokatolické církvi jako takové nemalé výhrady. Příčí se mi její arogance, autoritářský systém, zkostnatělé názory hodné středověku, popichování davů vůči menšinám, pokrytectví, kážou vodu, chlastají víno a žerou si jak prasata v žitě, dále vyžadují nesmyslný a nelidský celibát, který beztak ani nedodržují, finanční a politické machinace, svinstva, kterých se její členové za celá staletí dosud takřka beztrestně dopustili a o zneužitých dětech se asi nemusím ani zmiňovat. Zastávám názor, že za každým činem stojí jednotlivci a církvi mám velmi za zlé, že nejenže nekonala, aby se shnilých jablek zbavila a vydávala je k řádnému potrestání dle regulérního trestního práva, navíc se dosud zarytě brání reformám, které se měly provést v lepším případě před sto lety. Tím se, dle mého názoru, dopustili, že se církevní skutky dobré, za těmi špatnými ztratily. Aspoň takto to vnímám já. Víra je věcí a právem každého jednotlivce, respekt, s tím nemám absolutně problém. Však ŘK církev ve své aktuální podobě je téma k velké debatě, nejlépe uvnitř Vatikánu. A přesně o tom, je tento vydařený film. Jasně, také se mi tají dech, když stojím v katedrálách, poslouchám varhanní koncerty nebo když zírám na Michelangelovu Pietu. Také jsem rozsekaná z toho, co všechno nádherného se pro oslavu Ježíše a Boha po světě vytvořilo. Jen mě vždycky napadne, čím vším to asi muselo být vykoupeno… Jestli ten umučený Kristus nebyl náhodou jen taková ta nepatrná kapka v oceánu, který není ohraničen pevninou. Ale konec filosofování, mějte šťastný rok 2020! (03.01.2020)

Veľmi blízke priblíženie sa postavám, ktoré síce poznáme z videnia či počutia, ale je nemožné poznať ich po osobnostnej stránke. Toto poľudštenie súčasného a minulého pápeža sa tvorcom podarilo aj vďaka inteligentnému scenáru a výnimočných hercov, ktoré zvládli svoje postavy na výbornú. Sme svedkami odlišných názorov dvoch pápežov na dianie vo svete, či kontroverzných situácií v cirkvi. Tu niekde sa začína obroda tejto inštitúcie a tento snímok ukázal kontroverziu názorov v plnej nahote. (05.01.2020)

Jsem věřící a tohle je povedené dílo z dílny Netflixu. O papeže Benedikta XVI. a Františka jsem se moc nezajímal, církvi moc nevěřím. Jsem věřící, věřím v Boha, ale církev má za sebou tolik skandálů a tolik informací nám tají... Takže jsem za tenhle snímek rád, dozvěděl jsem se něco o jejich životě, především tedy o Františkovi. Já jeho názory moc nemusím, ale bylo fajn sledovat jak se vyvíjel jeho život. (06.06.2020)

Konečně to vypadá, že konec roku 2019 bude pro originální tvorbu Netflixu krokem vpřed. Dva papežové jsou dalším více než slušným počinem, který má hlavu a patu a zároveň nabízí určitou tvůrčí nadstavbu samotného tvůrce. Ta je patrná především v tom celkovém formálním pojetí a střihové skladbě. Oba aspekty napomáhají celkovému záměru filmu, ukázat 2 světově známé osobnosti v civilnější podobě. Ta je chvílemi vážná, kritická i soucitná, jindy zase ironická a vtipná. Dohromady to kupodivu docela funguje a téměř proti mé vůli si mě film pomalu ale jistě získával. A v tom vidím asi jediný zásadnější problém. Tluče se ve mně divák a kritik. Zatímco divák se bavil a nechal se unášet hlavně herectvím obou postav, kritik uvnitř mě nebyl ochoten na to přistoupit a soucítit s představitely organizace, která mi není příliš po chuti. Závěrečné dojetí tak pro mě znamenalo téměř až provinile pokrytecký zážitek, který ve mně patrně zůstane a postupně se stane vzpomínkou definující film jako celek. 7/10 (09.01.2020)

Dal bych odpad, ale herci hrají fakt skvěle a výprava je dokonalá. Jinak ať mi nikdo netvrdí, že nejde o film na objednávku. Kardinál Bergoglio je úpa úžasný, civilní, moderní, fandí fotbalu, má rád skupinu ABBA, miluje uprchlíky (jedno, že spíše ekonomické migranty), ale ten Ratzinger, poslyšte, ten pořád lpí na tom kozervatismu, a tak musí dobrák Bergoglio přiletět do Říma, aby Ratzingerovi otevřel oči, a ten si pak mohl zatančit tango a s Bergogliem u pizzy a fotbalu kouknout na fotbal... Jen mám sice pocit, že ten Bůh a Desatero a hřích a kříž se někam vytratily, ale tady jde o liberální hodnoty, které naženou hromadně zase lidi do kostelů! Bez ironie, tenhle film je  jedna velká blasfemie na papeže Jana Pavla II. i Ratzingera. Celé se to od začátku veze na vlně "Jan Pavel II. posílil konzervatismus v církvi zaměřený proti homosexuálům a svěcení žen", "Ratzinger nezná písničku od skupiny ABBA, kterou si píská Bergoglio", "kostely se nám v Evropě vyprazdňují, je třeba svěží vítr z hor", "Bergoglio má oblíbené fotbalové mužstvo, tak je fajn", "Bergoglio představuje změnu, reforma je fajn", "Bergoglio obědvá s černošským kardinálem, Ratzinger ne" (velká lež, poslední knižní rozhvor dělal Ratzinger s africkým kardinálem Sarahem!), "Lidé opouštějí katolickou církev kvůli konzervatismu", "uprchlíci jsou fajn"... Atd. Ostatně se tahle hra hraje i obrazem - Bergoglio je čilý, aktivní, zajímá se o koření, Ratzinger se všude jen šourá o holi. Hodně to překrucuje skutečnou Ratzingerovu osobnost, jeho myšlení a názory, a na druhou stranu to hodně idealizuje Bergoglia, kdy se temné stránky jeho života ponechávají vědomě stranou. Není to fér. Takže film působí spíše ideologicky, na objednávku. A dnes už můžeme říct, že tento "nový, svěží vítr" nové katolíky do kostelů nepřivedl, navzdory této až přehnané agitační adoraci jak z dob statečných komunistických ocelářů. (18.08.2023)

Moc se mi líbila práce kameramana i výkony obou hlavních protagonistů, ale film se mi jako celek nehodnotil příliš dobře. Já si totiž o katolické církvi myslím své, a protože jsem v tomto směru demokrat, všechna ostatní náboženská stáda hazím na jednu velkou, zavánějící hromadu. Papežové si ve filmu sice moc hezky sahali do svědomí, ale já vnímám všechny totalitní režimy velmi podobně. Pokud by svého času vznikl v Evropě stát v němž by se k moci dostala katolická církev, nepřekonal by počtem obětí nacistický nebo komunistický režim jen proto, že by k tomu neměl technické prostředky. O tom jsem pevně přesvědčen. Všechny tyto režimy shodně pálily nevhodnou literaturu, likvidovaly lidi s vlastním (jiným) názorem a budovaly svou síť udavačů. Vždycky, když se stále vypasenější Duka vyjadřuje ke zločinům komunismu (ne, že bych je popíral), vzpomenu si na řádění inkvizice a na větu: "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem." Námět filmu byl pro mě jasným odpadem, kamera a oba pánové to trochu zachránili. (08.08.2020)

Herecká epopej dvou stárnoucích bardů, citlivě naroubovaná na nejdůležitější muže církve, řešící všechny starosti, radosti i smutky s tím související. Tím vším je snímek The Two Popes režiséra Fernanda Mierellese, jenž nás zavede do hlubin fungování Vatikánu, procesu volby papeže a minulosti toho současného – papeže Františka. A i když se jedná o krystalicky čistou konverzačku, vězte, že se nebude nudit téměř vůbec. Všechny dialogy jsou břitké a krásně vypointované, pročež nemáte skoro žádný problém se dokonale ponořit do verbálního šachového turnaje mezi oběma muži a celé si to královsky užít. Je zde tedy jasné, že tento úspěch by byl poloviční bez Anthonyho Hopkinse a Jonathana Pryce, kteří zde předvádí jedny z nejlepších hereckých výkonů své dosavadní kariéry. Věříte jim totiž každé slovo, mimiku i emoci, takže to výsledný dojem z celého snímku ještě více prohloubí. Co tedy dodat na závěr? The Two Popes je nádherně nasnímanou poctou dvou papežům i hercům, na níž se až na pár drobných detailů výtečně kouká. Je totiž nádherně staromilská, upřímná a především ojedinělá. Tohle zkrátka musíte vidět. Skvělá práce! (Netflix) „It's not easy to entrust oneself to God's mercy. I know He has a very special capacity for forgetting our mistakes. God forgets, but I don't.“ (06.01.2020)

Tak tady je celkem jasné, komu autoři fandí, ale moc se mi líbilo, že i přes viditelné protěžování budoucího papeže Františka tu nedochází k lacinému odsudku konzervativního směru reprezentovaného Benediktem XVI.. Během vzájemných rozhovorů sice Benedikt tahá za kratší konec, ale Meirelles to dokázal podat natolik jemně, že má divák pocit absolutní vyváženosti. To by samozřejmě nešlo bez kvalitně napsaných dialogů a obou hereckých veteránů veteránů přičemž si troufám napsat, že pro Pryce se jedná o životní roli. Jeho podoba s papežem Františkem je úžasná. Vedle slovních cvičení se film věnuje i minulosti současného vatikánského šéfa a jeho nejasné úloze během tzv. špinavé války probíhající v Argentině v 70.letech, jeho proměně z konzervativce pokrokáře a působivé jsou i výjevy z konkláve. Fotbalový závěr pak pohladí po duši. Pokud měli autoři za cíl přiblížit nejvyšší představitele katolické církve lidem, tak se jim to povedlo téměř dokonale. Dukovu kritiku nechápu. 90% (19.06.2020)

Film má dve hlavné roviny. V jednej sledujeme rozhovory dvoch pápežov a tie sú vďaka ich charizmatickým predstaviteľom dostatočne pútavé aj keby sedeli pred televízorom a kukali na futbal. Vďaka nim až tak nevadí ich čiernobiele stvárnenie. Jeden je extrémne konzervatívny s prísnym výrazom a druhý je liberál s vrelou tvárou. Je jasné komu sa nadržiava. Okrem iného aj tým, že v druhej rovine je film životopisom toho liberála a vďaka mnohým flashbackom sledujeme jeho životný príbeh. Tie ma vôbec nebavili. Bez nich by to bol oveľa lepší film. Takže celkovo to je celkom pôsobivý film z prostredia, ktoré ma normálne vôbec nezaujíma a bolo poučné o ňom niečo zistiť a na x ďalších rokov nechcem o cirkvi zase nič počuť. 6/10. (24.12.2019)

Herecký koncert ústredného dua, ktorý o viere a jej nutnosti vypovedá viac, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Poľudštenie je v tomto prípade strašne dôležité. Núti diváka zo začiatku, aby si vybral stranu, len aby následne ( ak si to voči sebe dovolí) pocítil voči obom predstaviteľom obrovské pochopenie. Na tak komorný príbeh je tu množstvo láskavého humoru. Silné a nepríjemné scény majú realistický presah a zároveň je tu priestor pre minimalistické potešenie z obrazu, zvuku a hudby. Meirelles veľmi svedomito a hravo predvádza svoju fascináciu týmito dvomi postavami a robí nám ich emočné bližších. Pre mňa príjemné prekvapenie. Bavil som sa a ocenil som o čom film rozpráva. A dokonca aj to o čom nerozpráva. Je smutné, že po takýchto rozhovoroch a osobnostiach je cirkev stále tam, kde je. (07.08.2020)

No vida. Koukám, že nejsem jediný, komu po zvolení Františka proběhlo hlavou, že se strašně podobá Jonathanu Prycovi alias Nejvyššímu vrabčákovi alias bondovskému padouchovi Carterovi. Pro tu roli byl jako stvořený. Jedna z nejpůsobivějších věcí na celém snímku je především přirozený styl, díky kterému do sebe tvůrci hravě prolínají vtipné a milé momenty společně s těmi závažnějšími a hlubšími. Není to jen dobře napsaná kecačka mezi dvěma muži víry, kteří se v mnoha názorech liší, je to i skvělá demonstrace toho, že i když se mohou papežové zdát jako staří podivíni, kteří nedokáží mluvit o ničem jiném než o bohu, jsou to stále jen lidé. Lidé, co mají své preference v jídle, hudbě (ta ABBA mi vykouzlila úsměv na tváři) nebo i fotbalovém mužstvu. Když už je řeč o hudbě, její výběr je zde senzační. V mnoha momentech působí, jako kdyby do dané scény vůbec neseděla, ale zároveň se ta bizarnost divákovi bude vlastně zamlouvat. Nemuselo to být tak sentimentální, plus některé scény z Bergogliovo minulosti postrádaly švih a nějakou silnější emocionální dávku. Chemie mezi oběma papeži ale skvělá, své na tom dělají ty opravdu dobře napsané dialogy. Hezký film. Akorát si říkám, že by bylo vtipný, kdyby Benedikta místo Hopkinse hrál Ian McDiarmid. Benedikt totiž zase trochu vypadá jako císař Palpatine. A to nic proti němu! Má prý rád kočky, takže u mě má plusové body! Průměrné 4* (28.01.2020)

Achjo, pohled na Hopkinse byl už před mnoha lety utrpení a teď už je to naprostá katastrofa... Ale film celkem odsýpal (byť byl trochu nudnější), popravdě nejlepší a nejzábavnější část byly titulky 😃 (10.02.2021)

Tady mě serou akorát ty flashbacky, které jsou naprosto nezvládnuté a zbytečně nabourávají napětí téhle jinak brilantní přestřelky... (05.01.2020)

Tak civilní snímek jsem tedy dlouho neviděl. Do dnešního dne mi pořád vrtalo hlavou, že se oba hlavní aktéři dočkali nominace na Oskara za vedlejší roli............teď ale nemohu říct na jejich adresu ani popel. Tak výtečné herecké výkony se dnes již pramálo vidí, jak Hopkins coby konzervativec Benedikt XVI., tak i Pryce coby papež, jenž si rád pustí fotbal, oba tito herečtí velikáni se poprali se svou rolí přímo nadpozemsky. Člověk by si mohl říct, že takové charakterové protipóly nemůžou být ve stejný moment na obrazovce pospolu, ale tvůrci se věnovali jejich dialogům do posledního detailu, tudíž ve výsledku věnovali zde máme rozmluvy s notnou dávkou důvtipu.....prostě si každou větu užijete plnými doušky......Povídání o běžném životě nebylo snad nikdy zábavnější...........Přidejme k tomu atraktivní neokoukané prostředí katolické církve, excelentní střih s perfektní kamerou a oba zmíněné hlavní protagonisty. Paráda se vším všudy.......Mohu doporučit všem, neboť zde si najde každý něco, co se mu jednoznačně zalíbí. Za mě dávám 85 % (24.03.2020)

Pěkné životopisné a konverzační drama o dvou poosledních papežích. Anthony Hopkins jakoo papež Benedikt XVI. a Jonathan Pryce jako jeho potenciální nástupce papež František. Spousta moudrých proslovů, nechybí ani humor a trocha drsné historie hlavně Argentiny. (15.10.2020)

Vynikajicne nasnimana konverzacla dvou stariku. Z hlediska vyrovnanosti byl Ratzinger scenaristicky ponekud v nevyhode na to, ze je bran za intelektuala, ale reziser se holt vice zameril ma dobraka Frantiska. Za me tempo filmu ztracelo prilis dlouhymi flashbacky, ale byla to jen drobnost v grandiozni herecke show. (05.01.2020)

S životopisnými filmy je to těžké. Zvlášť, když se jedná o dvě tak zajímavé postavy, které jsou zahrány tak přesvědčivě a příběh je podán ve velmi důvěryhodných kulisách. Byl Ratzinger taková konzerva? Nevím, ale Hopkins je fantastický. Těší mě, že to tam ještě stále má. Neméně vynikající výkon odvádí i Pryce a film o dvou starých duchovních je díky jejich herectví a kvalitnímu scénáři a režii velmi dynamický, jejich dialogy osudové a je radost je sledovat. Velká pec. (23.12.2019)

Na filmu je nejlepší to úžasný polidštění takřka božských osob. Skvělé špičkování Hopkinse a Pryce na pozadí teologických dogmat. Roztomilé drobné momenty v podobě Fanty, Komisaře Rexe nebo fotbalu dávají filmu ještě větší lidský rozměr. Druhá půlka možná zbytečně dlouhá, ale i tak příjemných 75% (18.02.2020)