Poslední bitva

"Dobrý ... den." Je-li ve filmu vyslovena jen jedna věta, tak se dá konstatovat, že nejukecanější film na světě to není. Pro mě se tím hledání myšlenky stalo dost obtížným úkolem, kterej jsem nesplnil. Ona to totiž není jednoduchá kombinace - postapo, letadlo, ucházející nafukovací panna, klinika, pingpong a pršící ryby. Troufnu si alespoň odhadnout, že hlavním hrdinou byl Muž. Jenže ten mě moc nebavil. Lékař byl o něco lepší a padouch Brute byl dokonalej. Jeho dobývání kliniky bylo asi jediný, co mělo pořádnou šťávu. Vše okolo pouze černobíle plynulo a to mi dost připomínalo umění. A toho já se bojím. (19.01.2022)

Ja tomu Bessonovi tie jeho scifáče nežeriem. Piaty element je podľa mňa dosť hrôza, Posledný boj je aspoň zaujímavý. To sa týka výtvarného spracovania ako aj námetu. Lenže Besson z toho nevyťažil nijakú silnú katarziu. Nápad mlčanlivého filmu určite nie je na škodu, lenže oná zaujímavá vizuálna stránka mi časom začala pripomínať čs tv produkciu a navyše Reno nepatrí medzi mojich obľúbencov. (13.06.2012)

Tak by vypadal Šílený Max, kdyby ho točil Jim Jarmusch (včetně uspávání diváka) poté, co zhlédl Konec srpna v hotelu Ozón. Poslední bitva přešlapuje a chvílemi nudně tápe, nabízí toho ale dost. Stylizace a grotesknost dění v pustém světě připomíná Moebiovy krátké příběhy a postkatastrofická budoucnost jako by strhla svět někam do minulosti s absencí rozumné řeči, zato s tvorbou nástěnných maleb a ochotou riskovat ránu kyjem do hlavy, aby muž sehnal nějakou zjevně velice nedostatkovou buchtu. (23.02.2019)

Postapokalyptické drama. Černobílé, němé ( o čem taky mluvit ve světě, kde si nemáte s kým pokecat a kde téměř nic není, ale jedna scéna se pravděpodobně snaží naznačit, že přeživší pravděpodobně téměř ztratili schopnost mluvit ). Postavy jsou vlastně takoví osamělí rytíři, kteří se snaží přežít jak se dá. Jean Reno mi svou rolí trochu připomínal svojí postavu z Návštěvníků a samozřejmě to je největší drsňák filmu. Serrova hudba na některých místech jinak depresivní děj odlehčuje, což je možná trochu škoda. A v závěru filmu se dozvíte, co je vlastně největší potěšení pro chlapa v postapokalyptickém světě :) (14.10.2005)

Luc Besson vyšel ze Šíleného Maxe a překonal ho. A to dokonce bez barev a mluvení. Besson zvládá skoro vše vysvětlit jen obrazem nebo výrazem výborných herců. Film chvílemi plyne možná až moc pomalu, ale na všechno divák zapomene při strhujícím finále. Asi jediná trochu neštastná část filmu je hudba, která právě ke konci ztrapňuje jedinou akční scénu. (28.03.2010)