Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Indiánský policista John Russell cestuje dostavníkem a při tom narazí na nečekané problémy. Kvůli svému původu se stává terčem posměchu a pohrdání ostatních cestujících. Jenže nikdo z nich zatím netuší, jaký obrat jejich cesta vezme. Brzy dojde k přepadení dostavníku bandity. A jediný, kdo si s nimi může poradit, je právě John… Hombre, vlastním jménem John Russell, je muž, kterého jako chlapce unesli Apači. Přestože se ho později ujal pan Russell, který ho vzal do svého domu a vychoval, mladík později opět utekl k Indiánům. Právě když čeká na stádo divokých koní, přijde k němu Billy Lee, kterého posílá Mendez. Chce s Johnem o čemsi mluvit. Když se John dostaví, dozví se, že jeho práce s koňmi už není třeba, protože dostavníky mezitím nahradily vlaky. Mendez mu ale zároveň oznamuje, že jeho adoptivní otec zemřel a odkázal mu malý penzion. Ten by měl Hombre nyní převzít… Když John dojede na místo, zjistí, že penzion vede žena jménem Jessie Brownová. Žije tu i Mendez a také Billy Lee se svou nespokojenou mladou ženou, která si manželský život rozhodně představovala jinak. Hombre hodlá dům prodat za stádo koní, Jessie tedy bude bez práce a i ostatní musí odjet. Bohatý doktor Alex Favor, který právě okradl indiány o velkou sumu peněz a chce se co nejrychleji dostat do Mexika, se svou manželkou chctějí najmout dostavník, protože vlak už ujel. S nimi mají jet i Hombre, Leeovi a Jessie, která musí začít nový život někde jinde. Na poslední chvíli se do dostavníku dostane ještě surovec a bandita Grimes – sebere lístek vojákovi, který si ho koupil před ním. Namyšlený Favor s manželkou po cestě pomlouvají indiány, a když se dozvědí, že Hombre žil s Apači, chtějí, aby jel na kozlíku s Mendezem, a nikoli s nimi uvnitř dostavníku. Cestou dojde k přepadení: Grimesovi kumpáni, z nichž jeden je šerif Frank, bývalý milenec Jessie, se chtějí zmocnit Favorových peněz. Jediný, kdo se zmůže na účinnou obranu, je právě Hombre. V přestřelce zabije Franka a druhého lupiče, zatímco Grimes bere Favorovu manželku jako rukojmí a odjíždí. Je jasné, že se vrátí s posilou a bude se opět snažit získat peníze. Ty si mezitím vzal Hombre, který je hodlá vrátit svým přátelům indiánům. Starý doktor Favor se pokusí zmocnit zbraně a vzít si ukradené peníze zpět, Hombre mu to ale překazí. Pak ho zanechá samotného uprostřed pouště… (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (242)

Boss321 

všechny recenze uživatele

Krásný western co se týče pojetí, ovšem ostrý svým vyzněním. Akčních scén není mnoho, ale dialogy a pomalu plynoucí příběh vše vynahrazují. Zvláštní je, že na celém filmu se mi nejvíce líbila ona cesta s kočárem, které snímku udala ten správný směr. Hrdinové zde nejsou zcela jednoznační, jak jsme zvyklí. Nikdo není vyložený "klaďas", ale každý se rve za sebe. Paul Newman, spíše samotář, který bojoval proto, že šlo především jemu o kejhák a na ostatních mu téměř nezáleželo, se své role ujal výtečně, ostatně tak jak jsme u něj zvyklí. Společně s Hudem nejlepší snímek Martina Ritta. Lepší čtyři hvězdičky...... ()

BarryLyndon 

všechny recenze uživatele

Nádherný u nás neznámý western se skvělým Newmanem, kterého bych Clint promine klidně zvolil nej westernovým hercem. Hrozně mi v tomto žánru sedí. Hlavně tu máme konečně opravdového antihrdinu, který není jenom trochu jiný, ale většinu stopáže docela svině. 9/10 Moc doporučuju obvyklým podezřelým, co to ještě neviděli. ()

Reklama

Falcor 

všechny recenze uživatele

Héééj....Hombrééééé...tak vidíš, Ty tvrďáku, měl ses fakt starat jen o svý a nenechat se ukecat. Navíc ta Tvá náhodná femme fatale za to vůbec nestála, nebyl jsi jediný, kdo si přál, aby kvílela někde úplně jinde. Na druhou stranu ses nám během těch necelých dvou, i v pomalém tempu zdánlivě rychle gradujících, hodinek mohl alespoň pořádně a parádně ukázat, srdce nejedné divačky zlomit svým drsnějším, leč zásadovým postojem. Nakonec již jen ty modré oči a to záchranářské gesto by té hezčí (podle nich) polovině lidstva asi stačilo. Pro všechny však díky této Tvé osudové cestě dostavníkem zůstaneš navždy symbolem hrdiny a rázného chlapa, jenž v syrovém prostředí svým minimalistickým projevem uděloval lekce většině minulých i budoucích filmových "kovbojů" v charismatické osobitosti, ráznosti a vážnosti svých činů, ale i v dobře míněném cynismu a krásně hrubém gentlemanství. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Na etické otázky, je-li pomoc potřebným něčím podmíněna, kdo tu pomoc má poskytovat a za jakou cenu, je-li etické manipulovat s city pro vynucení pomoci a kde je hranice mezi přírodním a civilizačním v nás, tento film dává snad jedinou odpověď - lidský svět je spravedlivý jen natolik, nakolik ho vnímáme spravedlivým. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Nechte ty Apače a běžte k holiči." John Russel mě naučil, abych nestrkal nos do problémů bílých. Já však nejsem žádný rasista a tak mě úplně stejně nezajímají problémy černých, hnědých, žlutých ani těch zelených s anténkama. Ale zkuste mi sebrat lístek na dostavník jako pan Grimes a já vám ukážu ... jak se píše stížnost. Na mě si nikdo nepřijde. Jsem totiž učebnicový pokrytec, stejně jako všichni neindiáni v tomto snímku. Ale chci být lepší. Být klidný jako Hombre, trefně komentovat dění kolem sebe a v indiánských restitucích vrátit Ameriku indiánům. ()

Galerie (77)

Zajímavosti (6)

  • Autorem fotografie ze závěrečných titulků - pochází z roku 1886 - je Camillus Fly, slavný fotograf z legendárního arizonského města Tombstone. Bílý chlapec na ní je Jimmy (Santiago) McKinn, kterého v roce 1885 chytili Apači. Podobně jako Paul Newman ve filmu se i McKinn zcela přizpůsobil životu v kmeni - “zachráněn“ byl proti své vůli během Geronimovy kapitulace v roce 1886. (džanik)
  • Při uvedení v Československu byla z filmu vystřižena tříminutová scéna z cenzurních důvodů, ta se do filmu vrátila po roce 1989, a protože film nasadila Česká televize s původním dabingem, musel Luděk Munzar postavu Johna Russella (Paul Newman) po 30 letech dodabovat, což nelze přeslechnout. (sator)
  • Natáčení kolidovalo s termínem předávání Cen Akademie. Martin Balsam (představitel Mendeze) byl tehdy zrovna nominován na Oscara pro “nejlepšího herce ve vedlejší roli“ za film Tisíc klaunů (1965), ale neměl povolení natáčení opustit. Potají zmizel, aby se mohl ceremonie zúčastnit. Oscara získal. (džanik)

Reklama

Reklama