Anna Karenina
Anna Karenina
Anna Kareninová
Režie:
Bernard RoseScénář:
Bernard RoseKamera:
Daryn OkadaHrají:
Sophie Marceau, Sean Bean, Alfred Molina, Mia Kirshner, James Fox, Fiona Shaw, Danny Huston, Phyllida Law, Anthony Calf, Anna Calder-Marshall (více)Obsahy(1)
Hrdinka, která dokáže všechno obětovat pro svou lásku – to je neustále přitažlivé téma a také důvod, proč se k románu Anna Karenina filmaři stále vracejí. K převedení téměř devíti set stránkového románu o osudu třech urozených rodin na filmové plátno se v minulosti nechali zlákat například režiséři Clarence Brown (v roce 1935), Julien Duvivier (1948) či Alexandr Zarchy (1967). Ke konci 90. let se výpravné historické adaptace chopil anglický scenárista a režisér Bernard Rose a rozhodl se natáčet přímo v petrohradských palácích... Příběh začíná v roce 1880. Uzavřený, avšak laskavý statkář Konstantin Levin se v Moskvě uchází o ruku princezny Kitty Ščerbacké, kterou chce odvést na své panství. Její srdce však získává švihácký carský důstojník, hrabě Vronský. Zklamaný Levin se sice vrací domů, ale zamilovaná Kitty se ze svého vztahu dlouho neraduje. Lehkovážný Vronský se na plese zbláznil do provdané Anny Kareninové, které také není zcela lhostejný. Jejich vztah nutně čeká odsouzení ruskou aristokratickou společností… Režisér svěřil ztvárnění role Anny Kareninové francouzské herečce Sophii Marceauové a lehkovážného, smyslného hraběte Vronského zosobnil Sean Bean. V úloze těžkopádného venkovského šlechtice Levina a vypravěče celého příběhu se představil Alfred Molina, jehož postava je osudem i naturelem velmi blízká samotnému autorovi předlohy, Lvu Nikolajeviči Tolstému. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Přečtěte si je dřív, než si je přečte Hollywood! I když na druhou stranu, pokud by si tvůrci dali tu práci přečíst knihu (trochu se mi příčí v souvislosti s tak čtivou knihou mluvit o práci), nemohli by vynechat tolik zásadních věcí. Zřejmě někdo žije v zajetí představ o tom, že k napsání scénáře k adaptaci knihy stačí si obsah knihy přečíst na wikipedii. Přes četné výhrady - Sophie je jako představitelka Anny dokonalá. Mně osobně se Anna z téhle verze, ze všech tří co jsem viděla, líbila nejvíc. Okleštit vztah Anny a Vronského na péči o hysterickou feťačku je zločin proti literatuře. ()
SPOILER!!! Asi první film o drogové závislosti, co jsem jako malé děťátko viděla. Zanechalo to ve mně hluboké stopy. Dodnes před sebou vidím Sophii jak si zavdává morfia nebo čeho, kdybych nebyla západně vzdělaný jedinec, tak v podstatě nevím, o čem to je, jenom že je tam imrvére sjetá. Rovněž si pamatuju, že na konci jsem si říkala, že takhle by člověk přejetej vlakem nevypadal, takhle hezky tedy určitě ne. ()
Pro mě je u filmu strašně důležité koho do hlavních rolí obsadí, protože když tohle někdo fakt "splete" je to pro mě konečná, jako v případě Anny Kareniny z roku 2012. Ale tady to byl trefa do černého.. Nádherná Sofie Marceau, která výrazově je absolutní Annou a dominantní sympatický Sean Bean byli filmově natolik spojení, že mě to přikovalo k sedačce, nemluvě o konci, který mě...duševně vyždímal.. ()
Musím konstatovat, že je to milé překvapení. I když se vždycky děsím, jak tyhle věci netočí Rusi, ta to nestojí za nic, čehož je výsledek posledního hrůzného filmové zpracování s Keirou a Judem. Ale tohle má šmrnc a Bean, jako Vronský je parádní. Též Marceau a Molina výborní. Na tu ruskou to sice nemá, ale i tak je to pěkné pokoukáníčko i když velice smutné. Tyhle romance z carského Ruska miluju. ()
Klasikův odkaz a film.¬ Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬ Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬ Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬ Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬ Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)
Galerie (27)
Zajímavosti (3)
- Jedná se o první americkou produkci Anny Kareniny, která byla filmována v Rusku, přesněji v St. Petersburgu. (Kritiq)
- Annu Kareninu dabovala v slovenskom znení Zuzana Fialová, ktorá túto postavu o viac ako desať rokov neskôr stvárnila na doskách Slovenského národného divadla. (matthew.17)
- Sean Bean byl do role hraběte Counta vybrán režisérem Bernardem Rosem, a to na základě jeho výkonu v roli Richarda Sharpa v britské televizní sérii Sharpe's. Líbilo se mu, že vypadá přirozeně ve vojenské uniformě. (Kritiq)
Reklama