Kočičky

Chápu nejsem cilovka a mám k ní dost daleko. Ale ještě nikdy se mi nestalo, že bych odvracel od filmu zrak, protože se v něm kroutí jedenáctiletá děvčata. Talent jim neberu, ten je obdivuhodný. Ale blízké záběry na zadky, nohy, focení si pohlaví, stahování kalhot a vyzývavé kousání se do prstu. To fakt nedávám. (17.09.2020)

Čtyři hvězdičky jsem tomu dala jen na truc, jinak bych tomu dala spíš tři. Tento film rozhodně není komedie a rozhodně to není pro malé holky. A ano, rozhodně to většině lidí nebude připadat normální. Ale film docela dobře odráží dnešní dobu, kdy si děti dělají na internetu, co chtějí, a nikdo je nekontroluje, nikoho to nezajímá nebo na ně rodiče nemají čas. O to horší je, když vyrůstáte v hodně věřící rodině, která vám nic nevysvětluje, o ničem s vámi nemluví, ale za všechno vás trestá a kárá. Podle mě by se hodně rodičů mělo zamyslet, co jejich dítě na internetu dělá, na co kouká, a taky nad tím, jak o tom se svým dítětem mluvit tak, aby se tohle nestalo. A ještě, pokud by to hrály starší herečky - pak by to teprve vypadalo sexy a úplně by to ztratilo smysl toho šoku a zhnusení. Takhle to snad působilo odpudivě pro všechny. Ještě teda, Netflix to fakt blbě propagoval, o tom žádná, podle mě ten film asi neviděli... (15.09.2020)

Děj filmu je situovaný do Francie, tedy do prostředí, jaké tady nemáme a ani mít nechceme, totiž do prostředí s už nadkritickou koncentrací muslimů. Jako odpůrce migrace a s ní spojené islamizace Evropy jsem se v minulosti opětovně zamýšlel nad jedním dilematem, které mi znovu připomněl tento film. Islamizaci ČR si nepřeji, ale žije tady zatraceně málo černošek, což omezuje sexuální obzory českých mužů. Řešení spočívající v importu pečlivě vybrané nemuslimské černé populace mi onehdy nabídnul jeden můj sen. Jeho děj se odehrává na Slovensku, což je asi způsobeno tím, že mám ke Slovensku vřelý vztah. - - - Sen o Zvolenu (v noci z 30. listopadu na 1. prosince 2020) - - -     Nakladatelství Sol Noctis slaví deset let od svého založení a jeho majitel Ivan Š. uspořádal při této příležitosti oslavu ve Zvolenu. Také jsem byl pozván coby bývalý přispěvatel do časopisu Eosphoros. Akce se koná v salónku v jedné restauraci. Za českou stranu přijel ještě Frater Eirixion, slovenská strana je zastoupena mnohem početněji. Koukám, že všichni ti slovenští Fráteři, co psali do Eosphoru, skutečně existují. A já jsem měl za to, že to jsou pouze různé pseudonymy Ivana Š. Bavím se o tom s Milanem M., který se tomu také diví.      Říkám Ivanovi, že by konečně mohl začít vydávat normálně vysázené knihy, protože ty zkurvené mrňavé fonty, co používá, se špatně čtou. Ivan o tom však nechce ani slyšet: „To dřív Anka otěhotní, než bych já změnil sazbu.“      Anka se nabídne, že by druhý den provedla české hosty Zvolenem. Předně bychom mohli zajít na mši. Ptám se proč, když ona ani nikdo z nás nejsme křesťané. Anka na to, že uvidíme něco, co jsme ještě neviděli.      Jdeme na mši. Přede dveřmi kostela stojí katolický kněz a vítá příchozí. U druhé strany dveří stojí polonahá černoška oděná v nějakých cingrlátkách a na hlavě má něco, co bych označil za vúdúistickou korunu. Anka vysvětluje, že je to biskupská mitra zkombinovaná s africkými prvky, a podá nám k celé věci následující výklad.      Slovensko nakonec přece jenom přijalo nějaké africké migranty. Úřady však dbaly na to, aby to nebyli muslimové, neboť nestály o kulturní obohacení islámským terorismem. Výsledkem bylo to, že na Slovensko přišla skupina kněžek kultu vodun a čarodějů džu-džu. Ti nejdřív navázali kontakt s bratislavskou skupinou praktikující kult santería a posléze tak vznikla jedna náboženská společnost, která následně fúzovala s částí katolické církve a k níž se záhy připojili někteří evangelíci a dokonce i pravoslavní. Tato církev je dnes nejaktivnější a nejrychleji rostoucí církví na Slovensku. Černá slečna, na kterou právě zírám, je na Slovensku velmi populární. Má pravidelný pořad v televizi, kde jednou týdně tančí, zpívá a vykládá teologii. Za dobu svého pobytu už obrátila na víru mnoho Slováků. No a dnes přijela do Zvolenu. To budeme čubrnět, až to ta holka v kostele rozbalí. (21.11.2022)

Vzhledem ke zdejšímu hodnocení jsem čekala kdo ví jakou hrůzu. Ten film ale není vůbec hloupý a nevyskytují se tam žádné scény, které by nesměly vidět 15leté děti. Všechny čtyři hlavní herečky hrají dobře a každá z nich má jistý pohybový talent. Takže za mně ano, příběh 11leté dívky, která se shlídla ve svých spolužačkách, které trénují na soutěž tance. Je tak trochu odstrkované dítě a ani ostatní děti ji moc neberou, protože je z chudé rodiny. A pro těch 5 minut slávy je ochotna obětovat cokoliv. Soutěžní tance mají vesměs sexuální podtext, který se na tak mladé dívky vůbec nehodí. Ale nedá se nic dělat, svět si takovýto hnus žádá, tak se vždy najdou děvčata, která jsou ochotna mu to nabídnout. Film jen popisuje smutnou realitu. (11.09.2020)

90 percent hejtu tohoto filmu je spôsobeného ľuďmi, ktorí ho nevideli; to je pravda. Kto za to môže? Ľudia na nete, ktorí čítajú iba nadpisy, neonacisti a konšpirátorskí mrzáci typu Karlos80, ktorí využijú každý druh klamstva k burcovaniu plebsu voči liberálnemu zriadeniu, veriaci, konzervy. Kto môže za tých zvyšných 10? Netflix, s chybnou reklamou, za ktorú sa ospravedlnil príliš neskoro a potichu, a správne; režisérka. Prečo by umelecké stvárnenie nemalo mať hranice? Čo chce povedať rozumiete (vy, čo ste si ten film naozaj pozreli) pri prvom tanci a všetky ostatné detaily na jedenásťročné rozkroky v elasťákoch, sú už len zbytočným znechucovaním diváka, ktorý predsa dávno pochopil. A bolo to úmyselné; vo svojej podstate sú Cuties zručne natočenou sociálnou drámou; autorka musela vidieť zbytočnosť vlastnej kontroverzie a aj tak ju ďalej silila. A čo vlastne chcela povedať? Že popkultúra sexualizuje deti? Áno, v istej miere to robí, rovnako ako napríklad médiá dvíhali preferencie krajnej pravici, keď niekoľko rokov o utečeneckej kríze informovali desaťnásobne viac, ako o všetkom inom. A čo s tým máme teraz akože robiť? A ten záver mal aj nejak vyznieť, alebo návrat k slušnému životu v ortodoxnej, polygamnej, moslimskej rodine, bol iba ďalším dvihnutým prstom? Poukázať na problém vie každý. Tomuto druhu protestu ja hovorím prd do vetra. (13.09.2020)