Reklama

Reklama

Ve vynikající charakterové studii, která byla v roce 1980 nominovaná na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, se Romy Schneiderová představí v hlavní roli Marie, průmyslové konstruktérky na prahu čtyřicítky, která na začátku filmu oznámí svému milenci (Claude Brasseur), labilnímu alkoholikovi, že potratila jeho dítě a odchází. Krátce nato se Marie setká se svým bývalým manželem Georgesem (Bruno Cremer) a nehledě na jeho nový vztah mu znovu padne do náruče. Obyčejný příběh o každodenním životě tří obyčejných lidí a jejich přátel, kteří mají ty samé všední starosti. (Cinemax)

(více)

Recenze (42)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ako namet o obycajnom zivote obycajnych ludi fajn, ale chcelo by to ozvlastnit nejakymi tymi vyletmi do francuzskeho vidieka /alebo kam ...../. Samotne prechadzanie sa po bytoch a taranie hlavnych hercov po restauraciach rozhodne nestaci na kvalitny film. Plus prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch ma rusilo. Romy Schneider /Tripple Cross s Gertom Frobem/ bola pre mna priemerna. 30 % ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

"Docela obyčejný příběh" není až tak docela obyčejný jak název naznačuje, ale příběh, který nastiňuje obyčejné životní problémy Marie a jejich přátel. Takové, jaké má většina z nás. Všichni máme problémy, ale ne každý si umí poradit a rozumně je vyřešit. Někdo stále tápe, někdo hledá stále nové cesty, které ho neuspokojují a někdo rezignuje a řeší je tím nejhorším způsobem, který může zvolit. Jsme lidé, jsou nás miliony a řešení problémů nebývá vůbec lehké. Vzhledem romantická, zasněná a krásná Romy Schneider, jedna v té době z nejlepších a nejžádanějších hereček, ztvárnila roli opuštěné manželky opravdu vynikajícím způsobem. Ve spolupráci s neméně známým hercem a zpěvákem Claude Brasseurem a charismatickým Bruno Cremerem připravila divákovi nevšední zážitek. Tento film zcela jistě patří právem do pokladnice francouzské kinematografie minulého století. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Film pro normální lidi o normálních lidech a všedním životě. Životě, který žije každý z nás. Životě, který v kapkách všednosti skrývá vzdušné výšky i hluboké pády. Životě, který přes to všechno stojí za to žít už proto, že jiný mít nebudeme. Vyzbrojeni touto jistotu, k níž jsme vychováváni všichni bez rozdílu od prvních krůčků na tomto světě, se můžeme naplno ponořit do hloubky, která není hluboká, a brodit se mělčinou, která postrádá mělkost.Jen na nás záleží, oč tento sirý výchozí scénář dokážeme rozvinout a obohatit tak svůj život o další rozměr. Rozměr, který je možná šedý, ale je opravdu, výhradně a neopakovatelně, náš. Taková je pestrobarevnost šedi, kterou nabízí PŘÍBĚH. Všednodenní život ženy středních let, jejích kamarádek i potenciálních a jsoucích či budoucích obdivovatelů a milenců, čtyřiadvacetihodinová štafeta lásek i pádů a čas od času i skutečných katastrof. Krásné Romy Schneidrové její Marii věříme; právě tak nás pžřesvědčuje relativní úspěšnost a lidská slušnost Cremerova Georgesovi; Bruno Cremer v této roli naznačuje skutečný rejstřík svého hereckého záběru a prokazuje, že dalekosáhle přesahuje poněkud rutinní a suše působící kreace detektivního žánru, z nichž jsem ho doposud znal především. Jména většiny herců, ani režiséra jsem neznal. O to příjemnějším je PŘÍBĚH překvapením. Záměr holdu životnímu stylu i příběhům slušných lidí středních vrstev se podařilo zaplnit až něžně a bohatě působícím obsahem; stylem i záměrem dílo připomíná někdejší čapkovské adorace tohoto životního stylu. V tomto smyslu a ohledu se jedná nesporně o film zdařilý a působivý. ()

Roman Albach 

všechny recenze uživatele

Docela obyčejný příběh vypráví na první pohled docela obyčejný příběh ženy, která už ví své, nenechá se nikým manipulovat a je schopná žít svůj vlastní, nezávislý život. Je to film o ženách pro ženy. Na který by se měli podívat i muži, aby ženám více porozuměli ;-) ... Každopádně se jedná o jeden z nejlepších filmů Romy Schneider natočený pod režijní taktovkou jejího přítele Clauda Sauteta, kterému kdysi řekla, že je čas, aby natočil příběh o obyčejné čtyřicetileté ženě a problémech, které musí řešit. A Claude Sautet za několik měsíců přišel za Romy se scénářem k Une histoire simple. A tak vznikl film, který později přinesl Romy Schneider zaslouženého Césara za nejlepší ženský výkon v hlavní roli. Škoda, že takové filmy se dnes již netočí... ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Lehce opotřebovaná ledová kráska Romy Schneider řeší nějaký svoje vztahy se současnym amantem a bejvalym manželem. A do toho pořád různě kafraj její slepicoidní kámošky. No neni to zrovna téma, který by mě přikovalo k obrazovce. Zajímavější podle mě byla vedlejší dějová linka o tom, jak jeden její známej byl odejit z práce a páchá sebevraždy. Jinak celý mi to přišlo opravdu takový hodně obyčejný a chvílema i trochu nudný, ale přesto všechno v tom filmu prostě "něco" je. Navíc herci v hlavních rolích to dokázali zahrát celkem uvěřitelně a taky mám rád tu atmosféru starý dobrý Francie. Jinak to bylo moje první setkání s tvorbou režiséra Clauda Sauteta a určitě zkusim nějaký další jeho filmy. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Pátá a poslední spolupráce režiséra Claude Sauteta a Romy Schneider. (MI-380)
  • Film byl v roce 1979 desetkrát nominován na Césara: za nejlepší film, režii, herce, herečku, herce ve vedlejší roli, herečku ve vedlejší roli, scénář, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)
  • Za roli v tomto snímku obdržela Romy Schneider v roce 1979 cenu Davida di Donatella a Césara. (Rosalinda)

Reklama

Reklama