Moje levá noha

Jim Sheridan si pro svůj debut docela pomohl, vybra si látku, která je sama o sobe mimořádně silná a ještě si do hlavní role dosadil jednoho z nejlepších herců na světě Daniel Day-Lewise, který samozřejmě je absolutně dokonalý, ale právě mě něco říká, že bez něj by tomu chyběla celková syrovost příběhu. Ty hvězdičky co filmu dávám, jsou v pdostatě všechny jeho. (24.10.2020)

Daniel Day - Lewis opět předvádí světovou extratřídu a já byl rád, že jeho Christy nebyl stereotypně vykreslen jen jako ubožák (jak by se dalo očekávat od tohoto typu příběhu), ale zároveň i jako pěkný grázlík. A mamča Frickerová se rozhodně taky neztratila. Velmi mě překvapilo pozitivní vyznění filmu. (03.09.2009)

Ukážkový príklad, že sa to dá i bez vtieravého sentimentu, ktorý v podobných filmoch vie zabiť pocit čistej diváckej radosti. Mimochodom, reakcie spolunominovaných z oscarového ceremoniálu sú jedinečné: http://www.youtube.com/watch?v=-Z1E75hTtCA (16.01.2009)

Ačkoliv je Moje levá noha žánr dramatický, režisér Jim Sheridan neloudí z divákovy pomyslné sentimentální struny uplakané tóny jak je u tohoto žánru zvykem. Nemoc Christyho Browna už sama o sobě poskytuje dost dramatické látky a nucený slzavý nával by ničemu neprospěl. Film monitoruje příběh, který přišel na plátno na základě skutečných událostí a nabízí vstřícný a nevtíravý pohled na člověka paralyzovaného vrozenou nemocí. Všechen Christyho pohyb směřuje do jeho levé dolní končetiny a přesto v sobě nachází odvahu a vůli bojovat se životem a plnit si své sny. (09.10.2004)

Film to byl rozhodně zajímavý, nominace na oskara zasloužené. Vítězství Daniela Day-Lewise oprávněné. Musim uznat, že na filmy s touhle tématikou se mi dívá špatně. Neni mi to uplně příjemné sledovat. Líbilo se mi to, jak se ke svému synovi chovala matka, a sourozenci. Nejvíc mě oslovila scéna, jak hráli fotbal - top bylo něco neskutečnýho. Je to prostě silný skutečný příběh, se skvělými hereckými výkony. (31.10.2010)