Hasta la vista!

V posledních letech se s filmy o postižených či umírajících teenagerech toužících po sexu či lásce roztrhl pytel. Trh s klasickými teenage sexy komediemi se již zřejmě naplnil. Ovšem v tomto případě nelze mluvit o prvoplánové zábavě. Hasta la vista je skvostný film s výborným scénářem a perfektními hereckými výkony. Postavy jsou napsány a ztvárněny věrně a obdivuhodně plasticky. Senzační je už samotné obsazení postav, které funguje vážně na jedničku. Především Tom Audenaert se mi strašně líbil. Samotný příběh není nijak složitý či převratný, ale díky scénáři a hereckým výkonům určitě nenudí. Jen ten konec je mírně předvídatelný a sklouzává k zažitým klišé. (01.11.2012)

Když to běželo v kinech, zaujalo mě to svým námětem, ale ne natolik, abych se přiměl na to jít do kina (co si vybavuji, odradilo mě myslím hlavně obsazení - och ano, jsem příšerně povrchní, ale od herců očekávám, že se na ně bude dát dobře koukat, což v případě tohoto filmu teda fakt neplatí o nikom). Když se nyní - po téměř 3 letech od české pemiéry - naskytla možnost to vidět, zvědavost nakonec zvítězila a film se mi vcelku líbil, ale že bych z toho byl vyloženě odvázaný, se tedy rozhodně říct nedá. Film to jistě není špatný a divácky je podle všeho velmi vděčný - (zdraví) lidé milují podobné dojemné bijáky o postižených, viz třeba fenomenální úspěch snímku Nedotknutelní z téhož roku. Mě ale zas tak neberou, protože mi přijde, že jejich tvůrcům jde spíše o to, zrovnoprávnit postavení handicapovaných a bořit klasické předsudky s nimi spjaté - jakoby "ušlechtilé" ambice přebíjely ty filmařské. Proto mi přijde, že se lidi ve vztahu k tomuto typu filmů spíše polarizují do svou skupin - jedni tyto filmy nekriticky vynášejí do nebes a upřímně se u nich dojímají, zatímco druzí dávají najevo své cynické já a těmto filmům vyčítají, že podle nich "hrají na city". Pravda bude asi někde uprostřed, ale je podle mě skutečností, že - odmyslím-li si asi záslužnou (?) skutečnost, že film otvírá velké tabu sexuálních potřeb handicapovaných - mi tento film po řemeslné stránce moc zdařilý nepřijde. Humor mi přijde spíše nevtipný, dialogy celkem slabota, závěr je dost předvídatelný, a nějaké větší emoce to ze mě nedostalo, protože jsem si k žádné postavě nenašel moc sympatií (dílem asi hlavně kvůli zmiňovanému nesympatickému obsazení). Pokud bych měl tento film srovnat s nějakým podobně laděným filmem stejného stáří, vybaví se mi snímek Vincent jede k moři, který se mi tedy líbil o poznání víc. Za mě spíše blazeované 3 hvězdy a delší zamyšlení nad tím, jestli v mém případě nebude lepší se podobným filmům do budoucna vyhýbat, protože u sebe začínám pozorovat alergii na filmy, které mi na příkladu nejrůznějších postižených a smrtelně nemocných nešťastníků předkládají tezi, že bych si měl vážit života a užívat si každého dne a toho, že jsem zdravý, blá blá - k čertu s tak neobjevnou filmařskou výpovědí, na to bych vážně sám nepřišel! Jako by to, že se budu v kině dojímat nad osudy nějakých vymyšlených postav, mělo snad změnit svět nebo můj život k lepšímu! Chovám o tom stejné pochybnosti, jako o možnosti, že by zhlédnutí takového fimu mohlo někomu vlít do žil novou chuť do života, pokud se mu jí zrovna nedostává - u sebe teda nic takového nepozoruji ani omylem, spíš naopak. Tvůrci těchle flmů si možná ani neuvědomují, co všechno s nimi mohou způsobit (představa zástupů paraplegiků, kteří se po zhlédnutí tohoto filmu začnou dožadovat svých "sexuálních práv", ještě patří k těm nejmírnějším, které mi tanou na mysli). (18.09.2015)

Takové vážné a svým způsobem velmi smutné téma, pojaté tak lehce, přirozeně a vtipně, že by to někomu mohlo připadat ironické, nebo až pohoršující ( a to podle mě zcela oprávněně) nicméně mě tenhle film sedl. Je pravda, že tvůrcům jednoznačně šlo právě o to, zahrát na city divákům a že by se tak mohl celý film zdát prvoplánový a jednoúčelový. Možná to bylo tak dokonale promyšlené, že se jim to v mém případě povedlo na sto procent a nebo je zkrátka samotný příběh tak silný ( a to je rozhodně :D), že to člověka dostane- nehledě na to, jak je to prvoplánové. Jediná věc, která mi snad vadila je (jak už tady bylo zmíněno) předvídatelný konec. (18.09.2012)

Jeden z nejhezčích filmových začátků. Hodně úsměvná komedie ve stylu, jehož prosazování se mi horzně líbí. Pokud Amíci uspějí s remakem Nedotknutelných, řekl bych, že mají dalšího adepta na domácí předělávku. Neskutečně mile lidský humor, bořící zdi přebytečně politicky korektního pohledu (ano, i kriplové si ze sebe mohou dělat srandu a ze všech ostatních). Skvěle vystavěné a odehrané charaktery z nichž bych měl problém vybrat nejoblíbenějšího, ale Jozef, neustále vtipkující o své slepotě, mě současně rozesmíval i dojímal. (03.07.2017)

Další z řady filmů o handicapovaných a znovu snímek, který si najde své místo. Trojice mladíků se vydává na dobrodružnou cestu směr Španělský bordel, ale samotný cíl není tak důležitý jako ty zážitky a překážky, kterými se musí prokousat při cestě za svým snem. Nejhorším druhem postižení je pro mne přijít o zrak a právě slepý Jozef dokáže těch svých pár vtipů trefit nejlépe. Přál bych si, aby se tato sympatická Road movie dostala do podvědomí vícero diváků. Nedotknutelní také začínali nenápadně, a kde jsou teď. 80% (09.09.2012)