Jánošík I., II.

Je to veľkolepý film, tie prachy na výpravu na ňom vidno a pri pozeraní si poviete "konečne", teda že sa nešetrilo tam kde sa zvykne v slovenskom filme. Kulisy i scenérie sú presvedčivé. Bielik vedel ako s témou naložiť, lebo Jánošíka žral a dá sa povedať, že mu isté zjavné príbehové nezdary či odbočky možno odpustiť. Je cítiť jeho zapál pre Jánošíka, ktorého príbeh začal rozprávať od útlych čias, od detstva. Je škoda, že sa mu venoval len krátko a preskočilo sa i jeho dospievanie. Poteší enkláva výborných slovenských hercov, z ktorých treba určite vypichnúť herectvo Filčíka či Blaškoviča. Bavilo ma sledovať počiny jánošíkovskej družiny, ktorej veliteľ boj zjavom pravý Jánošík, no len priemerný herec. Svojich kumpánov strhne, no diváka nie až tak. Veľmi dobre je spracovaný koniec. Legendy o krčmárkinom spiknutí s hrachom, na ktorom Jánošík korčuľuje, boli vynechané a hrach samotný hral už len minimálnu rolu pri zlapení. Záverečné zábery s množstvom ľudu zúčastneného na poprave sú skvele nasnímané a dotvárajú dôstojnú poklonu vraj národnému hrdinovi :) (20.10.2020)

"Kristus pán kázal odpúšťať a milovať.Zvedavý som čo by kázal Kristus pán keby mu otca umučili a vypálil chalupu.Nerúhaj sa prímy v pokore navštívenie pána .Pravdaže,požehnaná svätá pokora.Od narodenia po hrob.Keď ťa udrú po pravom líci nastav pokorne líce ľavé.Modli sa a pracuj !.Zbijú ťa.Pobozkaj ruku.Napľujú Ti do tváre !.Poďakuj sa na kolenách.Tu nepomôže pokora,Tu pomôže iba sekera!!! (13.04.2020)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)

Hned na začátku prvního dílu mě zaujalo, jak klouček chytá orla skalního (Aquila chrysaetos). To jsem v dětství nikdy nezkoušel. Ale raději nebudu rozvádět, co všechno jsem chytal, protože bych skončil u toho, že pamatuji doby, kdy v potocích žili raci a kdy byl přástevník medvědí nebo okáč bojínkový běžný motýl. Dnes tu pro změnu máme klíněnku jírovcovou, časy se mění. Ale ať se mění jak chtějí, mentalita vrchnosti zůstává pořád víceméně stejná jako v době, v níž se odehrává děj filmu: páni umějí akorát tak odírat a buzerovat lid. Proto i dnes působí postava Jánošíka tolik sympaticky. Moc pěkný a působivý film, jehož myšlenkové poselství nestárne. Jako kontrapunkt připojuji pár veršů ze sbírky Federalizační poezie (?) od Karla Kryla. Cituji zpaměti, takže možná ne zcela přesně: „Zahučely lesy / Jánošíku, kde jsi? / V posteli já ležím / kritizuji režim.“ (22.11.2022)

"A kto si ty ?!" "Človek, a ak ma nepustíš, dám ti ešte jednu po pysku." Pre mňa neskutočne krásny film. Nenašiel som tu jediný detail, ktorý by mi nejako prekážal. Herci, prostredie, dialógy, réžia, hudba, všetko má hlavu a pätu a film nesie nádherné myšlienky, ktoré si uvedomujete a ktoré sa dostávajú pod kožu. Teda mne :). Ja by som sa už Jánošíka vo filmovom svete nedotýkal, pretože toto nik neprekoná. Klasika. (18.11.2017)