Minority Report

Svého času jsem považoval Minority Report za film, který nejlépe přibližuje vizi utopické budoucnosti a to jak obrazově, co se mizanscén týče, tak vskutku zajímavým dějem, jež je postaven na brilantním námětu pro kriminálku. Nyní pro mě Minority Report představuje především vyšperkovaný inteligentní blockbuster, který tak nějak "má všechno", co mít má. Pochválit musím ještě unikátní atmosféru, která kombinuje temný futurismus a emocionálně zabarvené momenty, které zde vyzní mnohem líp, než standardní Spielbergův patos. 9/10 (01.04.2011)

[SPOILER, nebo možná taky jen mylný menšinový záznam] ____ Paradox "Minority Report" spočívá v tom, že jsme natolik uvyklí na hollywoodsky kýčovité konce, že nás spíš jen pobaví či otráví, než aby nás svou schematičností a klišovitostí vedly k jejich zpochybnění. Jak nasvědčují recenze a ohlasy, tak většina lidí nad závěrem Spielbergova filmu jen mávne rukou, že to je prostě typický mainstream s hranami zahlazenými do totálně konformní unylosti podložené scenáristickými berličkami. Co ale když nás hladké rozuzlení a cukrkandlové finále má naopak urážet a provokovat? Třeba začneme zpochybňovat závěrečný záběr idylky s chatou a traktorem jako okatě iluzorní. Možná si uvědomíme, že závěrečných 20 minut filmu má jiné svícení a barevnou paletu než předchozí dvě hodiny. Obzvláště obsesivní diváci pak můžou hledat deset rozdílů ve výpravě či kostýmech oněch závěrečných pasáží a jejich dřívějších vyobrazeních. Vážně jsme si mysleli, že by se Spielberg nechal zahanbit a jako naprosto jediný by předlohu od mistra paranoidní sci-fi adaptoval do podoby tupé úlitby domnělému většinovému publiku? Jen prostě na rozdíl od "Total Recall" tentokrát nedostaneme hezky pod nos naservírované doslovné konstatování, že tu možná něco nesedí. Zde je naopak ono znejistění mnohonásobně subtilnější, protože se nositelem dickovského twistu stává vědomě aplikovaná hollywoodská krotkost, naivita a schematičnost. Ostatně mělo by nás trknout i to, že naivní finále nápadně nelícuje s bizarností mnohých předchozí pasáží. Ale třeba zase přítomnost těchto výstřelků po boku ukázkově hladkých žánrových pasáží nás nasměruje k dalšímu zpochybňování. Co když se hrdina, a s ním film samotný, nenechal jen ukolébat do splněného snu v Úložně, ale už mnohem dříve se odpoutal od "reality" a dal před ní přednost vylepšené pohodě drog? Každopádně Spielberg natočil fantastický a řemeslně fascinující biják, který možná dokonce ještě víc než ostatní sci-fi vyprávění zůstává odkázaný na ochotu diváků přistoupit na zdejší pravidla a přestat zpochybňovat, nýbrž se naopak nechat unášet předkládanými motivy a myšlenkami. (13.09.2023)

Moc jsem se těšil a musím říct, že jsem ani moc zklamán nebyl. Dobrý scénář zpracoval Spielberg tak jak umí jen on, ale výhrady by se určitě našly. V některých chvílích mi vadila "režisérská invence" za každou cenu. Také mi nesedl casting u některých důležitých rolí např. Lois Smith v roli stvořitelky Pre-Crime a také kupodivu Colin Farell. Takže film sice velmi dobrý, nicméně o budoucím zařazení mezi kultovní lze s úspěchem pochybovat. . . . . (13.04.2003)

Když Steven Spielberg šlápne na půdu sci-fi, tak to pokaždé stojí za to, protože tento žánr mu prostě sedí. Tentokráte se nejedná o mimozemšťany, jde o příběh z budoucnosti, která je zde vykreslena naprosto skvěle. Uchvátili mě některé výdobytky doby, jako scanner očí, auta budoucnosti či letouny, kterými se Cruise a spol. přesouvali na záchranné akce. Ale je toho víc, vůbec celá myšlenka PreCrimu je zajímavá. Důležitý je příběh. Minority Report není pouze hezká slupka s prázdným obsahem - dějová linka je zde neméně důležitá a také povedená. Nemám filmu moc co vytknout, ani těch zhruba 140 minut nebylo příliš, protože film pěkně utíká. Takže spokojenost, jak už to u mě se Spielbergem bývá. (06.11.2013)

Ach, to jsou dilemata. Celou dobu si říkám, co mi na tom filmu nehraje. A už jsem na to přišla. Látka je dobrá. Ten koncept je zajímavý a dilemata o svobodě volby, soukromí a právu na to býti člověkem jsou fascinující. A to jsou většinou elementy, které pocházejí z původní povídky. A naopak většina toho, co tomu přidal Hollywood, připomíná svou strukturou i symbolickou chutí spíš shnilou ledničku v operačním bytě Petera Stormarea. Spousta retardačních honiček, u kterých spíš čekám, až skončí, než že bych si je užívala. Spousta přidaných linek a spiknutí, které jednoduchý a mocný příběh zdánlivě zesložiťují, ale ve skutečnosti spíš zplošťují a zbanálňují. Nastavovaný konec je rovněž políčkem do tváře diváka. Ale co je úplně nejhorší, tak to je prosím Tom Cruise. Nepatřím k jeho věrným nenáviditelům, naopak věřím, že ve správné roli může být velmi dobrý (Interview s upírem, Magnolia, Narozen 4. července). Ale zfetovaný unavený policajt s traumatem z minulosti opravdu není jeho šálkem kávy. Ale jakože vážně vůbec není, prostě ne. Naopak Samantha Morton se mi hodně líbila, pamatuji si, že ve sladkém období puberty jsem chtěla být jako ona. Další malé bezvýznamné plus ode mě film dostává za vizi světa plného personalizovaných reklam. (22.05.2015)