Nebe a země

Stoneovská agitka, velmi povrchní a bohužel zároveň nabubřelá. Iritovalo mě, že všichni mluví anglicky. Co hůř, iritovalo mě, že se všichni chovají hrozně americky a celý film, který se tak moc vydává za "pohled z druhé strany", tuhle roli rozhodně neplní a není tomu ani blízko. Má to pár silných kusých momentů, ale záměr Stoneovi rozhodně nevyšel, (04.08.2013)

Scénář: Oliver Stone .. Tady někde se pomyslně láme tvůrcova kvalita a filmy po tomto počinu již nedosahují nebeské kvality děl předešlých. Pozapomenutý film válečné éry Oliver Stone, který se potřetí vrací do Vietnamu. Tentokrát však více obšírněji a z jiného úhlu pohledu. Začíná ještě před velkou válkou, v období úpadku francouzské kolonizace, dává vyniknout síle přírodních scenérií, hodnotám venkovského lidu a rozkrývá počátky války politicko/občanské. V ní pak sleduje (autobiografické) strasti mladé dívky, které kulminují poznáním Amerického důstojníka a odchodem do USA (výborně vykreslený kontrastní přechod z bídy do konzumní společnosti). Zde už prostupuje příliš romanticko-dramatických momentů, které jsou ovšem nahromaděny v rychlém sledu a nejsou příliš působivé. Jako komplexní pohled na konflikt a důsledky na daného jedince a jeho rodinu rozhodně zajímavé. 70%. (25.12.2009)

Předchozí dva Vietnamy byly od Stonea lepší. Přesto musím ocenit že jsem dostal pozoruhodnou lekci z dějepisu, kdy jsem se dozvěděl, jaké útrapy musel vietnamský lid prožít. Příchodem Američanů to nezačalo a bohužel ani neskončilo. Nebe a země je určitě filmem k zamyšlení. V hlavě mě stále zní jeden velice nepříjemný hudební tón. (11.06.2013)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)

Jak vidno, filmy Olivera Stonea nejsou příslibem zábavy pro nejširší divácké masy. Pozornost tentokráte soustředí na skutečný příběh mladé Vietnamky, jejíž život nepříjemně poznamenala vietnamská válka. Bezhlavé zabíjení, znásilňování i trýznění; prodej vlastního těla, aby bylo co do krku. Protiválečné drama se řadí do Stoneovi volné vietnamské trilogie. Poprvé do nechvalně známého konfliktu vrtal z pohledu amerického pěšáka přímo ve válečné vřavě, následně skrze traumatické odezvy mimo bitevní pole, nyní dává lekce z pohledu místních vesničanů. Heaven & Earth se vyznačuje citlivou režií, „obtížný film obtížného autora“ zprvu vůbec neregistrujeme – poetickou kamerou (kameraman celé trilogie Robert Richardson) sledujeme filmařsky vděčné lokality a fakt, že válka nekončí posledním padlým vojákem. Tommy Lee Jones tu představuje právě druhý pohled, coby psychicky zlomený veterán, který si nedokáže najít místo v životě. Stoneovo moralizování v druhé „San Diego“ polovině se tak stává zbytečně roztříštěné a surové, příběh ustupuje. Heaven & Earth utržila v amerických kinech pouhých 6 milionů dolarů (vedle takřka 140 milionů dolarů za Četu – ta paradoxně stála 6 milionů dolarů) a krom jiného strhne i hudební složkou (Kitaro). Důstojné rozloučení s letitými bolístkami, ale pro třikrát to stačilo!! 75%. (18.03.2009)