Co jsem komu udělala?

Taková normální rodinka po španělsku. Je neuvěřitelné, že Almodovar dokázal takový film natočit už v roce 1984, většina režisérů se něčemu podobnému nedokáže přiblížit dodnes, byť se o to snaží. Je to jedinečný, velmi zábavný, uvolněný pohled na každodenní problémy bizarních postaviček, které však člověk jakoby znal osobně a potkával denně. Film nenudí ani chvilku, má hloubku, ale i nadhled. /// K Almodovarovi jsem si hledal cestu těžko – Špatná výchova mě nenadchla, poté jsem viděl Vše o mé matce, které už mě nadchlo, ale pořád to nebyla úplně má krevní skupina – tu jsem našel až ve Mluv s ní. Ženy na pokraji… a Volver se mi líbily tak napůl, ale Co jsem komu udělala je opět špička a po (zatím jeho shlédnutých) šesti filmech se Almodovar dostává mezi mé nejoblíbenější a pro mě nejzajímavější a nejoriginálnější režiséry. (14.02.2009)

Vtipné a svěží. Gloria zde jako vyhořelá žena, manželka, matka a snacha. Nedivím se, že zobala uklidňující pilulky. Z rodiny byla nejméně ujetá. Ve vztahu k vlastním dětem vystupovala jako kamarádka, cigareta v ústech 14letého syna a prostituování jeho mladšího bratra a následný souhlas se soužitím s úchylnými zubařem v ní nevzbuzovalo zvláštní citové pohnutí. Oproštění možná hrálo roli obrany, aby se nezhroutila úplně. Argumentovala tím, že je v zájmu dětí, aby se někde jinde měly lépe než doma. Manžel byl hrozný buran a jeho smrt byla souhrou nečekaných okolností. Jeho matka s lupama na očích značila ztělesnění dobré a zároveň choré mysli. Shromažďování potravin a až úzkostná fixace na ještěra představovala něco, co je jen její. Docela milá byla sousedka, i když dětem napomáhala vést záhalčivý a nemravný život. Myslím si, že všichni její konání vnímali jako přirozené a lidské. Carmen Maura jako Gloria výtečná, střihla dobrý úvod ve sprše. (30.11.2012)

Tento film by som púšťal slovenským gazdinkám. Neexistuje asi nič iné s čím by sa mohli viac identifikovať. Z jedného zamestnania do druhého a potom domov žehliť, variť, prať a obsluhovať rodinu. A chlap čo sa na vás vrhne v sprche sa urobí rýchlejšie než nadržaný komár. Veľká podobnosť zo Slovenskom (aj v iných Almodovárových filmoch) a ďalšia identifikačná postava je tá bigotno-kresťanská babka, túžiaca po návrate na vidiek. Almodovár aj napriek svoje nadsázke respektíve vďaka nej pôsobí uhrančivo realisticky a darí sa mu presne glosovať problémy rodiny ako socio-ekonomickej bunky. V jeho filmoch už nikoho netrápi, že ľudia fetujú, či už sú to pracie prášky, tráva, koláčiky a Svätý Antoníček alebo hrste liekov. Postavy sa nesnažia zbaviť svojej závislosti, ale snažia sa žiť popri nej. Rodina je zviazaná cez peniaze, ktoré každý potrebuje na svoje drogy, čo režisér ironizuje menom pre chameleóna - Peniaze. Chus Lampreave (táto Milada Ježková španielskej kinematografie) vo vedľajšej role predvádza veľmi vtipný výkon a rozhovor s inou babkou na autobusovej stanici mi pripomína ďalšiu proprietu nám bližšej kultúry a zároveň ďalší identifikačný prvok - hrabalovský dialóg. Almodovár stabilizuje v tomto filme svoj samoukovský autorský rukopis a záverečný nájazd kamery na tvár herečky Carmen Maura s emotívnym hudobným doprovodom je jeden z najsignifikantnejších momentov jeho tvorby. (30.05.2012)

Musím se přiznat, že ranný Almodóvar mi ještě tolik nevoní jako jeho pozdější, vyzrálejší díla. Přesto se jedná o velmi dobrý film, ve kterém lze dobře rozpoznat Almodóvarův rukopis, především v práci s postavami. Určité náznaky a jemné niance, které byly později v dalších dílech rozvinuty k dokonalosti poznáte spolehlivě. Na Almodóvara klasický, ale na rok 1984 v určitých scénách velmi kontroverzní kousek. Dobrý základ na pozdější cestu k dokonalosti. (17.01.2009)

Jeden z najdivnejších Almodovarových filmov a pritom tak typicky jeho. Chvíľami príjemne absurdné až dadaistické, miestami divné za hranicu mojej tolerancie. Ale samozrejme je to celé to svojou nadsadenosťou iba svojský obraz ťažkého ženského údelu. Aj takto sa dá nakrútiť sociálna dráma, proste ako praštená komédia, kde si ale asi málokoho obľúbite. Je zábavné sledovať rôzne motívy a dejové línie, Almodovar to má zase do detailu premyslené. A to madridské sídlisko, Petržalka 80. rokov totálne Beverly Hills oproti nemu. 70% (14.07.2017)