Pátek čtrnáctého

Bohužel. Jako normální televizní kriminálka je Pátek čtrnáctého nezajímavý, protože divák od začátku ví, jak se věci mají a jen zoufale čeká, až to dojde taky hlavním hrdinů, kteří - ač jim očividné indicie neustále poletují před nosem - jsou nevšímaví jako tetřev hlušec na námluvách (čestnou výjimkou je kluk s modrými vlasy - ten by měl dělat u policie). A jako psychologický film? Směšné. Vždyť scénáristova tužka načrtnula jen nevěrohodné šablonovité postavy; takové, jaké dovede životnosti přiblížit jen opravdu dobrý herec. A takoví se bohužel castingu na tento film nezúčastnili. (19.07.2008)

Pátek čtrnáctého je naprosto klasický post-komunistický český film, typický pro svůj poměrně levný vizuál, ne moc zajímavý styl natočení a zpracování, na druhou stranu ale i vlastně dost fajn příběh. Celé téma kolem nechtěné vraždy, jejího následného zatajování a to z pohledu jak samotného vraha, tak svědka v podobě malého dítěte, je upřímně hodně povedené. Postavy jsou fajn, příběh má zajímavý námět a není to rozhodně nic špatného. Problém ale mám s tím, jak zkratkovitě a povrchně je téma zatajování vraždy zpracované. Taky, jak jsem již psal, z filmařského hlediska film nemá prakticky žádný styl, kamera je hodně pofiderní a hlavně zvuk je celkem dost špatný. Navíc, finále je extrémně uspěchané a ne moc dobře napsané. Na levné české poměry asi fajn, jinak ale nic extra. 6/10 (25.10.2023)

Nu, jestli se tohle >drama< (sic!) něčím blíží realitě, tak snad jen těmi vyšetřovacími metodami pánů esenbé... :-/ . . . Jó ono to nebylo z osmdesátých? Aha, vlastně tam měli mobily... 8-o . . . Mě ovšem ovanul dech (duch) doby normalizační. Myslím tedy formu, kterou byla tahle bezzubá a jak jinak než blábolením a jinou vatou z tuzemsko inscenátorských klišé vyplněná televizáčtina natočená... - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled viděno 30.1.2011 na ČT1, hodnocení 385., komentář zde jako třiadvacátý, 31.1.2011) (31.01.2011)

Jako napínavé psycho krimi dobrý. Překvapily mě dvě věci: film působí, jako kdyby se odehrával, případně byl natočený v sedmdesátých-osmdesátých letech minulého století (až na mobily), a někde ve dvacáté minutě jsem s velkým překvapením zjistil, že se odehrává v Praze (kulisy a postavy mi evokovaly ten nejhorší možný vidlákov). Postava polodementního vyšetřovatele byla snad režisérská pomsta všem policajtům. Ale zápletku to mělo super a do poslední chvíle se podařilo držet napětí. (09.08.2016)

Příjemné překvapení. Akční detektivky made in Czech působí většinou jako nechtěné parodie, naproti tomu dobře pojaté psychologické příběhy s kriminální záplatkou se občas podaří. Dobrá pointa i gradace celé story, uvěřitelné osoby a taky vizuálně působivě zachycená okrajová část Prahy se spojily do velice kvalitní směsi. Hlavní dětský hrdina píšící v úplném závěru vrahovi, že ho nezradil i přes to, že ten se ho pokusil po dlouhém váhání zabít taky je moment překvapivě hutný.....Když to člověk porovná s řadou mnohem nákladnějších a náročnějších projektů, napadne ho, že méně bývá skutečně nekdy více. A tady civilnost přispěla k výsledku nemalou měrou, stejně jako dobré herecké výkony. Škoda jen, že Adélu Decastelo jsme už později mockrát ve filmech neviděli.... (31.01.2011)