Deathstalker I

Největší mínus tohoto snímku, možná i série (zatím nemohu říct) je, že vznikl rok po kultovním Barbaru Conanovi. Marně se to snaží ve všem být lepší, až je to spíše k smíchu. Postupně: hlavní hrdina má sice dobrou postavu, ale obličejem je tak strašně nepřirozený, že je to až trapné. Jinak jako barbar není zlý. Hudba. Na Conana to nemá, ale vůbec není špatná! Příběh! A jsme u toho. Strašné a kdybych neměl slabost pro fantasy, respekt k době a kráse všech zúčastněných žen, okamřitě mlátím odpadem!. Jak jsem psal, ženy krásné! L. Clarkson - budiž jí země lehká - kráska! Ostatní to samé. Ale ten příběh, bože to byla taková blbost! To napsal někdo za odpoledne na koleni, ne? Nebo je to posle nějakého komiksu, či knihy?? To já nevím.... Ale hrůza a děs... No a zapomněl jsem zmínit druhé největší prohřešení. Jde o choreografii soubojů. S klukama ve školce (což zhruba na ten 83. rok u mě sedělo) bychom to asi zahráli líp. Hrůza.... Ale říkám. Mám slabost pro fantasy a zvláště tohoto typu - barbarian a pod. (14.09.2011)

Lascivní conanovská fantasy z producentské dílny Rogera Cormana nemá ve skutečnosti se svými propagačními materiály nic společného (ve filmu se vyskytuje jistý prasečí muž, nikoliv však bestiální obr jako na přebalu / plakátu), dívat se na ni ale v pohodě (a snad i proti veškerým předpokladům) dá. Jde vidět, že se štáb filmu celkem snaží. Kamera je v neustálém pohybu (několikrát přijde i se zajímavým záběrem), kulisy i kostýmy ujdou a na place je i dost komparzu, takže scény, ve kterých byl potřeba (především kulisa u turnaje), nepůsobí tak blbě a levně, jak by mohly. I ten mystický meč hlavního hrdiny nemá obvykle hračkovský (plastový) výzor, ale vypadá jako skutečná zbraň. Jisté typické příznaky žánru (a období, ve kterém vznikal) tu samozřejmě jsou - děj je řídký a zmatený, herectví nevalné, financování nedostatečné - na poměry druhé ligy ale nemohu říct, že bych se nudil nebo přímo nebavil. 60% (16.10.2010)

No v podstate jsem dostal to, co jsem cekal. Na fantasy solidni pribeh o zachrane kralovstvi a princezny, turnaji bojovniku a zniceni carodeje, sem tam nejakej ten souboj, nejakej ten cakanec krve, useknuta hlava nebo ruka a hromada koz. Taky je fajn, ze Deathstalker neni zadnej ultra kladas vrhajici se do nebezpeci za zachranou kazdy zensky, ale taky trochu parchant, kterej jakmile vidi zenskou, hned se ji hrabe po kozach, hazi neustale nejaky pozy s mecem, sype ze sebe hlasky a je videt, ze obcas i zasel do posilovny. Problem ale je, ze krome toho, ze to cely vypada radne lacine ve stylu zajdem do lesa a neco natocime, taky je to dost mizerne sestrihany, neprehledny souboje, sceny na sebe obcas vubec nenavazujou, do toho stupidni dialogy, zadny napeti, naopak to kolikrat spis pusobi smesne a castokrat naprosto spatne vybrana hudba. K tomu si pridejte, ze ackoliv je Deathstalker docela fajn, herecky umeni ma nulovy, coz ostatne plati o vsech zde pritomnejch, charisma taky moc nepobral a neustale ma stejne vymletej vyraz. Ale tech 80 minut se u toho vydrzet da. (25.08.2010)

Omlouvám se postavě Lou Ferrigna z filmu Cage; největší debil v historii filmu je nemorální a sobeckej Deathstalker, telecí hlava s vlasy jak tekuté zlato, co krade, zabíjí a klátí promiskuitní buchty a ještě se tim "chlubí". Fandit se mu nedá, protože se bitkuje s Mečem Nesmrtelnosti a hlavní boss je slaboch a zbabělec, ale je s ním (a kolem něho) strašlivá sranda. Taky spousta uťatých hlav, nahých ženštin, souloží, prasečích mužů, znásilnění a mocných bitek. A papundeklových kulis a nahých ženštin. A nahých ženštin v bahně a souloží. A prasečích mužů požírajících prasata. A nahých ženštin. (14.08.2013)

Deathstalkerovská série je dobovým příkladem exploatační estetiky (násilí, akce, OO, humor, efektnost) invazivně nacuclé na úspěšný fantaskní žánr sword-and-sorcery proslavený Barbarem Conanem (následovaly spřízněná béčka Barbarian Queen či The Warrior and the Sorcessness). Zároveň představuje jednu z prvních orientovaných sérií Cormanovy produkce na formát videa a kabelové televize, které se objevily na konci 70. let., a které Corman začal zásobovat svými paskvily pod hlavičkou své nové distribuční a produkční společnosti Concorde-New Horizons. Fantaskně-středověké variace o bijci Deathstalkerovi vykazují "slušné" produkční zázemí, které se souvisle zhoršovalo s dalším sequelem až se poslední film přesunul do Maďarských lokací. Kromě prvního dílu každý následující snímek ze série recykluje v rámci děje či výtvarného řešení díla předešlá, a zcela bezostyšně se vykrádají i původní sekvence. Stylově se divákovi snaží nabídnout to, co monumentálnější produkce fantastického žánru, což se jim logicky úplně nedaří; na druhou stranu nabízejí divákovi to, co mainstream nemůže, což se jim daří výsostně. Výsledkem je podivuhodná syntéza blyštivé vyumělkovanosti a neurvalé přízemnosti. Deathstalkerovské filmy jsou obdařeny pitvornou opulencí, velkou dávkou prostopášnosti a groteskní komiky. Hlášky by se daly citovat, u 80' fantasy nesmí chybět ♪ synťáky a dostatek trvalé ondulace; ňadrově-bicepsový kvocient pak na 15 minut čistého filmového času dosahuje úctyhodných hodnot. Pokud máte možnost, jděte do toho – a nejlépe s tuzemským dabingem, který pro Video-spoj připravila firma Heletip, a v němž exceluje Gustav Bubník, Pavel Soukup, Zuzana Skalická či Jana Drbohlavová. (03.06.2013)