Wilbur se chce zabít

Smutné, drsné, tvrdé × líné. Já nevím, jak vám, ale mě to jako komedie nepřišlo. Mám teď pocit prázdnoty. Film to byl tuze zajímavý, ale pro někoho mohl být dlouhý a nudný. Je faktem, že se toho moc neděje, když neberete v úvahu pokusy o sebevraždy, rakovinu, zoufalou snahu najít si partnera. Děj probíhá klidným tempem, bez nějakých přehnaných emocí, herecké výkony byly skvělé, vše bylo předneseno nenásilně. Snímek je ponurý, šedý a bez světel v budoucnosti. To jejich knihkupectví bych chtěla buď vlastnit, nebo ho každý den navštěvovat. (24.05.2009)

Konštrukciou neveľmi vierohodný príbeh, ktorého jednotlivé momenty sú napasované do vopred pripraveného vyústenia (v tomto súhlasím s pani Hejlíčkovou zo Cinemy). Sympaticky podané prostredie nižšej strednej vrstvy a scéna narodenín malého dievčaťa patrili k svetlým momentom. Najkrajšie ale na mňa zapôsobila atmosféra neusporiadaného antikvariátu s halabala porozhadzovanými knihami, často naukladanými v dlhočizných zvislých stĺpcoch kde tade po dlážke. Podobné miesta mám veľmi rád a rád sa tam vraciam. Režisérke a scénaristom preto neodpustím, že jednou z dôležitých snáh bolo abecedné poupratovanie tohto nádherne tajomného a zaprášeného bordelu poznania. Nielen kvôli tejto chybe je to oproti civilne dojímavej Taliančine pre začiatočníkov zostup mierne nadol. (14.02.2005)

Ačkoli mám podobné filmy obvykle ráda, téhle švédské trojce jsem její příběh nevěřila ani minutu. Wilbur se zpočátku jeví jako postižený, jeho reakce na polibek připomínají autistu, přesto je o vztah s ním ze strany atraktivních a dá se říci i inteligentních žen takový zájem, že by řada tzv. normálních mužů závistí olízla všech deset. Člověk by řekl, že by to třeba mohla být nadsázka, ale té se vší silou vzpírá podivně tklivý happyend, který může uspokojit leda tak masochistu. Zkrátka a dobře největší chybou filmu Wilbur se chce zabít je to, že se mu to nepovedlo, :-( (16.11.2014)

Wilbur je tak úžasně ironický, jeho sarkasmus je tak neotřelý a nenucený, navíc pronášený příjemnou procítěnou angličtinou s krásným přízvukem... Díky svému vzhledu, možná i díky svému hulvátsví, si snadno získává ženy, popravdě řečeno se jim vůbec nedivím... Nebýt těch sebevražedných pokusů, které někdy můžou být na obtíž, je téměř dokonalý... No a taťkovský bráška se o něj tak hezky stará, SPOILER že je mi strašně líto, když se Wilbur dá dohromady s jeho manželkou... Velice příjemný film s úžasnou atmosférou (počasí v Británii mě nikdy nepřestane fascinovat), i když konec mě trošku překvapil, nečekala jsem, že se Wilbur vzdá svého stylu a stane se z něj jiný, realističtější člověk... Je to škoda, že přestal být tím zatrpklým Wilburem, kterého všechno tak otravuje a on to dává náležitě najevo... (01.07.2008)

No, komedie to podle mě neni vůbec. A film je to předevšim zvláštní... O depkaři, kterej moc neví, co se sebou, a myslí si, že by radši měl umřít, ale furt se mu to ne a ne podařit (takže je otázkou, jak moc to teda vlastně chce) a jeho bráchovi, kterej vůbec umřít nechce... ale nepodaří se to ani jemu. O tom, jak Wilburovi očividně museli umřít všichni kolem, aby si uvědomil, že on vlastně umřít nechce a že je pro co žít. Ten film je plnej takovejch až syrovejch a nepřikrášlenejch scén, vztahů, dialogů..., jejichž ponurost až bezutěšenost (kterou to na mě působilo, byť to tak možná bejt nemělo) je ještě umocněnější tim, v jak hnusnejch a zašlejch interiérech se to odehrává. Mimochodem, ten trojúhelník (Wilbur a brácha + jeho žena, která se mezi nima dvěma furt nemůže rozhodnout - nebo se rozhodla, že se rozhodnout nechce) byl děsivě... uvěřitelnej. Ten film je zajímavej, ale já byl trochu překvapenej, protože podle předesílanýho žánru jsem čekal něco úplně jinýho. Nečekat komedii, ale existenciální vztahový drama, tak si to možná užiju víc. Jo, a Mads Mikkelsen tady byl ještě mladej a krásnej! - už jenom proto stojí zato se na film podívat. (25.01.2016)