Wilbur se chce zabít

Wilbur je tak úžasně ironický, jeho sarkasmus je tak neotřelý a nenucený, navíc pronášený příjemnou procítěnou angličtinou s krásným přízvukem... Díky svému vzhledu, možná i díky svému hulvátsví, si snadno získává ženy, popravdě řečeno se jim vůbec nedivím... Nebýt těch sebevražedných pokusů, které někdy můžou být na obtíž, je téměř dokonalý... No a taťkovský bráška se o něj tak hezky stará, SPOILER že je mi strašně líto, když se Wilbur dá dohromady s jeho manželkou... Velice příjemný film s úžasnou atmosférou (počasí v Británii mě nikdy nepřestane fascinovat), i když konec mě trošku překvapil, nečekala jsem, že se Wilbur vzdá svého stylu a stane se z něj jiný, realističtější člověk... Je to škoda, že přestal být tím zatrpklým Wilburem, kterého všechno tak otravuje a on to dává náležitě najevo... (01.07.2008)

Všechny postavy tohoto filmu se chovají, jakoby právě zdrhly z blázince. Zdravotní sestra umanutě se snažící sbalit pacienta psychiatrie, bratři kecající o prodeji antikvariátu, který nikdy neprodají, svobodná matka žijící v jakési prapodivné dickensovské noční můře totální chudoby a vyloučení ze společnosti...... Komedie nebo dramatu v tom není ani žibec. /15. 11. 13./ (15.11.2013)

Jensen a Scherfig sa zrejme inšpirovali v jednej z dejových línií Simpsonovcov, runnig jokeom o Očkových pokusoch o sebevraždu a nakrútili podľa toho celovečerák. Asi nie, ale ktovie. Sympatický, psychologicky vierohodný film s nálepkou "ako zo života" asi málokoho sklame, keďže klubová cieľovka je jasná. Osobne mi ale pripadali všetky postavy okolo Wilbura zaujímavejšie, než on sám. Má síce neortodoxné spôsoby správania, napriek tomu na mňa pôsobil fádnejším dojmom ako jeho brat, ošetrovateľ a aj ženy, ktoré sa objavujú v jeho a bratovom živote. V momentoch, keď sa začne chovať agresívnejším spôsobom, je dokonca neznesiteľný. Dočkáme sa aj ošuňtelých britských interiérov (byt je v tomto smere mínus, kníhkupectvo plus) a exteriérov, napriek tomu a všadeprítomnej tematike smrti nejde o depresívnu drámu. (11.04.2021)

Smutné, drsné, tvrdé × líné. Já nevím, jak vám, ale mě to jako komedie nepřišlo. Mám teď pocit prázdnoty. Film to byl tuze zajímavý, ale pro někoho mohl být dlouhý a nudný. Je faktem, že se toho moc neděje, když neberete v úvahu pokusy o sebevraždy, rakovinu, zoufalou snahu najít si partnera. Děj probíhá klidným tempem, bez nějakých přehnaných emocí, herecké výkony byly skvělé, vše bylo předneseno nenásilně. Snímek je ponurý, šedý a bez světel v budoucnosti. To jejich knihkupectví bych chtěla buď vlastnit, nebo ho každý den navštěvovat. (24.05.2009)

Lone už v Italštině pro začátečníky ukázala, že umí zahrát na strunu našich emocí. Tady se jí to povedlo zrovna tak v bizarním příběhu o dvou bratrech s odlišnými pohledy na svět, Wilburovi, notorickém sebevrahovi a Harbourovi, který mu vždycky přiběhl včas na pomoc. A po dlouhé době jsem skutečně se všemi soucítila a celou dobu jsem i když každému trochu jinak, držela svoje obrazné palečky. A přesto že to byl spíš smutně dojemný příběh, tak byl prokládán i těmi úsměvnějšími momenty v tom správném poměru. Osobně jsem byla nadšená z Shirley Henderson, protože tady hrála diametrálně jinou postavu, než v naposledy s ní viděné skvělé komedii Zkrocení zlé ženy. A oba bráškové v podání Jamieho Sivese a Adriana Rawlinse byla taky moc povedená a sympatická volba. "Je dobré, že se lidi najdou, když nikoho nemají." (02.10.2015)