Tanková brigáda

zaujímavý a reálne (z hľadiska výpravy i zobrazenia politickej situácie) podaný film s tradične výborným Julom Pántikom v hlavnej úlohe. Tým kolegom, ktorí sú nespokojní s politickým obsahom pripomínam fakt, že na Jaltskej a Postupimskej konferencii nás naši západní "spojenci" zapredali Stalinovi (rovnako, ako predtým Hitlerovi), takže politický vývoj povojnového Česko-Slovenska bol jasne predurčený a stanovený. "Stará korouhvička" Beneš to pochopil a prášil do Moskvy, vzdať hold novému gosudarovi. Tri hviezdičky + za Pántika a komika Sováka (a samozrejme za výbornú výpravu) pridávam ešte jednu. (19.01.2020)

Při hodnocení tohoto a obdobných filmů se snažím oprostit od toho, že namnoze obsahují komunistickou propagandu, a proto je spousta hodnotitelů naprosto neprávem odsuzuje. Zak jako tehdy, i dnes je spousta filmů poplatná době. Snažím se spíš dívat na herecké výkony, režijní a technické zpracování. A v tomto ohledu lze filmu vytknout jen máloco. Herecké výkonu jsou parádní. Vždyť ten Růžek toho padoucha hraje excelentně. A pokud jde o bojové scény, tak ty se nejen vyrovnají, ale i daleko předčí obdobné scény z amerických nebo sovětských válečných snímků a navíc, zejména oproti americkým, působí daleko věrohodněji. Myslím, že film si proto 4* zaslouží. (18.02.2012)

Československý válečný velkofilm pojednává o 1. československé tankové brigádě, která bojovala na východní frontě, v bojích o Československo přes Duklu až po ostravskou operaci. Po shlédnutí mám rozporuplné pocity. Po filmařské stránce celkem slušné, ale co na mě zapůsobilo, byly hodně dobře natočené bitvy, na tu dobu rozhodně ano. Dost mě překvapilo také, jakou techniku filmaři použili. Protože pušky MP44, Panzer IV nebo StuG se ve filmech často nevidí. A mám dojem, že jsem tam místami zpozoroval i německý tank Panther, což je ve válečné kinematografii unikát. A ještě bych vyzdvihl výkon Júliuse Pántika coby velitele tanku, ten se mi fakt líbil. Na druhou stranu, co se týče historické pravdy, tak to jsem si zase vyslech ty propagandistický žvásty a to, jak byli vykresleni západní Spojenci, fuj. To, že Spojenci chtěli rozpustit 1.ČS tankovou brigádu proto, aby po válce nebyli žádní komunisti v tankové armádě? Je tohle normální? To se mohlo zrodit jen v primitivmí hlavě. Proto po historické stránce bych tomu vpálil hned z místa odpad!, protože z pravdou z politickýho hlediska to nemá nic společnýho. Ale za ty bitvy dávám 4*, což dohromady dělá 2*. (06.08.2010)

Naprosto hrozná bolševická propaganda, u které člověk nevím zda se smát, či s hrůzou kroutit hlavou nad tím, že tohle někdo myslel vážně. Jediným plusem jsou pak bojové scény, na kterých je velice poznat, že film vznikl ve spolupráci s československou lidovou armádou. ;) 30% P.S.: Viděna 93 minut dlouhá verze vydaná Filmexportem. (Celkem by mě zajímalo, kde by byla k sehnání 114 minut dlouhá verze) (07.03.2011)

Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let... (02.05.2005)