Alexander Veliký

Dlouhou dobu mi tento film ležel na poličce a nakonec jsem se musel přemluvit abych se na to podíval. Pravda je, že historický film je věru nevěrné téma ač na diváka zapůsobí ne každý je schopen shlédnout téměř tři hodiny politiky, zrazení a hlavně bitev, které jsou většinou lákadlem, jež donutí diváky ke shlédnutí a vlastně ony bitvy rozhodnou o filmu jak k němu bude divák zhlížet. Abych pravdu řekl, tak se mi film zdál ze začátku nijak zajímavý možná tím, že jsem od toho čekal víc i přes všechny negativní odezvy. Později se objevila první bitva, pěkně nasnímaná a během které hrála nádherná hudba od Vangelise, když rikám nádherná tak tím myslím naprosto excelentní, která mě donutila začít shánět soundtrack. Ke konci filmu nastala poslední bitva s peršany, kde se objevili dokonce i sloni a bylo vidět, že si režisér dal velmi záležet aby to vypadalo opravdu věrohodně a také kam vrazil většinu rozpočtu. Nelituji tří hodin strávených v křesle i když se mi zdá, že to mohlo být o trochu kratší. (01.09.2006)

Film chvílemi připomíná éru Erola Flynna a jeho těsných kamaší. Je mi jasné, že doba Alexandra Velikého nebyla žádný med, ale takhle pozlacená filmová výprava zcela míjí výpravu onoho Alexandra. Co nás učili v dějepise teď není podstatné, ale pravdou zůstává, že tohle je spíš nějaký ART a ne film, který realisticky popisuje tehdejší dobu a život. Na druhou stranu lze z filmu vycucat doslova parádní záběry, scény, výkony i výrony a v neposlední řadě si vychutnat parádní soundtrack od Vangelise. (03.01.2012)

Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. (05.08.2009)

Film jsem viděl krátce po Petersenově "Tróje" a musím říci, že je lepší. Ale to neznamená, že by se jednalo o nějaké maxidílo. "Alexander Veliký" bohužel značně padá na historických nepřesnostech (počínaje tím, že Makedonec bude asi těžko blonďák). Colin Farrell přesto odehrál svůj standart, ale umí víc. Na Anthonyho Hopkinse jsem se nejvíce těšil, překvapilo mne jak málo se objevil na plátně. Jinak Val Kilmer bez chyby a Angelina Jolie (co se týče herectví) nic moc. Oliver Stone rovněž umí víc, ale dokázal z tématu vytřískat hodně. Ono možná v dnešní komerční trikové filmařině asi víc vytřískat nejde. 60%. (27.10.2007)

Alexander má asi jen jednu výhodu a tou je jeho samotné zaměření. Snímek se chytře soustředí jen na hlavní postavu, jímž není veliký hrdina, ale obyčejný člověk s city, komplexy a problémy. Dočkáme se úžasného vykreslení mezilidských vztahů, duševního růstu postav a dobových životních postojů. Vykreslení doby je tu "až" na druhém místě, ale i tak je mu věnován dostatek prostoru, neboť bez toho by to samozřejmě nešlo. Z čeho jsem měl největší radost je vcelku uvěřitelné chování hlavní postavy a z něj pečlivě vykreslené reakce okolí. Jednotlivé části jsou do sebe pečlivě zaklíněné a jsou si vzájemně oporou, neruší se vzájemně. Ale potřeboval Oliver Stone opravdu k vykreslení tohoto příběhu takové množství prostoru? Určitě ne, důkazem jsou nám nevyužité scény sloužící jen k zcela zbytečnému předkládání faktů, které by rozumnější divák dokázal vyčíst z příběhu samotného. druhým faktem je šílený nedostatek vlastní invence. Oliver Stone si bohatě vypůjčuje nejen scény a filmařské postupy, ale málem i dějové linie z jiných filmů. Nebudu daleko od pravdy, když zmíním třeba jistou podobnost s Formanovým Amadeem nebo Jacksonovým Pánem prstenů. Na druhou stranu příjemně překvapí herecké výkony ať je to třeba přesvědčivá Angelina Jolie, Colin Farrell nebo přinejmenším nečekaně obsazený Val Kilmer. Nejsem z výsledku zklamán, ale bohužel ani příjemně překvapen. (28.10.2007)