Siréna od Mississippi

Nemyslím si, že by Hitchcock svůj film nasměroval podobně, i když výchozí situace je dost podobná. Každopádně právě to, že film směřuje jinam a nedočkáme se nějakého klasického klimaxu, je na něm na jednu stranu nejzajímavější, ale na druhou chápu, že to v sobě pro někoho přinese zklamání. Já naštěstí patřím do té šťastnější části diváků. (13.10.2012)

Je to trošku něco jiného, než jsem byl u Truffauta zvyklý. Je známé, že Truffaut miloval hitchcockovy filmy, a tento snímek je takový pokus navázat na jeho styl. Bezesporu se mu to daří více než dobře. Z počátku skoro až romantické setkání muže a ženy, kteří se seznámili na inzerát, se pro zámožného muže (Belmondo) postupně mění v noční můru, aby se po krátkém čase opět změnila v okouzlení tajemnou femme fatale... Truffaut je mistr mezi režiséry a dokázal vykouzlit napínavé a hodně propracované drama, nicméně jsem byl trošilililinku zklamaný otevřeným koncem. A abych se přiznal, tak jsem celou dobu nemohl pochopit, proč se Loius tak šíleně zamiloval do Julie / Marion Vergano (po tom všem, co mu provedla)... Ale láska je věc iracionální, takže tohle bych zase tak moc nerozebíral..:-)) (26.07.2006)

Otevřeně řečeno, s tímhle kouskem mám opravdu problém... Francois Truffaut je můj oblíbený režisér a jeho režie konec konců ani v tomhle případě není zklamáním. Herecké obsazení je luxusní, Jean-Paul Belmondo i Catherine Deneuve jsou hvězdy první velikosti a už jejich pouhá přítomnost na plátně je přínosná. Navíc ani nehrají špatně. Co mi ale vadí, je scénář, resp. základní námět. Tohle melodrama s kriminální zápletkou má totiž značně nedůvěryhodný půdorys, je to vykonstruované až běda. Snímek je evidentně zasazený do doby svého natáčení, tedy konce 60. let, kdy vrcholí sexuální revoluce, technologie rychle zkracují vzdálenosti a spojují lidi z druhého konce planety, vrcholí budování konzumní společnosti, no a v téže době si úspěšný podnikatel vymění několik dopisů se zcela neznámou ženou a domluví s ní sňatek, aniž by se s ní kdy předtím setkal. To si ani nezavolají, aby mohl poznat zabarvení jejího hlasu? Kdyby se příběh odehrával v roce 1900, nemám s ním problém, ve 30. letech - dejme tomu - ale takhle? Poté, co muž zjistí, že byl okraden o všechny své úspory a jeho skutečná snoubenka zavražděna, neuvěřitelnou náhodou se potká s onou podvodnicí a pak stačí jeden krátký rozhovor završený větou: "Stále tě miluji," aby té ženě odpustil a přes její kriminální minulost plánoval společný život, ba co víc, byl ochoten pro ni vraždit a ztratit veškeré své postavení. Prostě mi to celé skřípe a nevěřím tomu ani za mák. Tři slabé hvězdičky za režii a herecké výkony. Celkový dojem: 50 %. (11.04.2009)

Život je jako bonboniéra…říkal takový ten roztomilý slaboduchý pán na lavičce. No a když už jsme u těch gastronomických přirovnání, tak tenhle film je jako čabajka. Uprostřed lahůdka, ale na obou koncích to má takový ty mazlavý blátovatý prdelky, které přece jen mírně zhoršují požitek z konzumace. Zatímco začátek je zcela průhledný thriller, při němž vám nezbude než s úšklebkem vyprávět děj deset minut dopředu, tak konec naopak zavání velmi nepodařeným a neuvěřitelným melodramatem. Jenže uprostřed toho se nachází ještě kromobyčejně kvalitní variace na zločineckou roadmovie s motivem „spalující lásky“. Strýda tedy dává za tři a tím pádem doporučuje k ochutnávce. Ještě osobní spoileroidní poznámka nakonec: Taky už se mi stalo, že jsem děvče miloval tak moc, že bych za ní i dejchal. Ale ve chvíli, kdy by mi přinesla kafe od žida, s tím, že ve Spolku měli zavřeno… rozhodně bych nebyl takovej trotl, abych to do sebe kopnul a chtěl ještě nášup… (10.09.2009)

Typický Truffaut se svou posedlosti femme fatale. Celý film sledujeme z pohledu Louise, který neví, zda má být šťastný, protože místo pobožné a vypočítavé staré panny - viz kufr a popis od Marion - se mu dostane sexuální dračice, u které obdivuje její krásu (v jedné scéně ji dlouze popisuje), ale ničí ho její materialismus (monolog po příjezdu do Lyonu) a on sám přestává být svým pánem a sleduje nezúčastněně svůj pád. Nebo teprve teď začal skutečně žít? Truffaut je posedlý Deneuve, jejími vlasy, tělem (jedna scéna je tu jen proto, aby Catherine ukázala prsa) a Belmondo se tak stává nositelem režisérovy touhy po osudové ženě. (15.12.2010)