Já, robot

„Can a robot write a symphony? Can a robot turn a… canvas into a beautiful masterpiece? - „Can you?“ Proyas je velmi schopný režisér, o tom není pochyb, ale tady tím povrchním klouzáním po zamrzlém Asimově jezeře, držíc za ruku trikově nedotažené akční scény včetně přemrštěného "supermanského" finále a s obavami důkladněji se podívat na bohatý svět skrývající se pod ledem nesoucím komerční úspěch, u mě moc bodů nezíská. Nehledě na to, že Fresh Princova cool póza s kolíbavou chůzí v kožených gaťkách a ropovodem Družba pod paží mi po chvíli začala lézt krkem, ale to je jen můj dlouhodobý osobní problém s hereckým projevem pana Smithe, který nelze brát za bernou minci. Pozor, mini spoiler! Kdo by to byl řekl, že jeho levou rukou masturbující detektive Del Spooner dá reálný základ rčení: „Udělej si to levačkou, ať to máš jak od cizího..“ (11.04.2011)

Od Isaaca Asimova jsem nečetl nic. Alexe Proyase znám. Ovšem, až teďka mě překvapil. Já, Robot totiž není jen pro vyhraněný publikum, ale pro masy. Nemá smysl filosofovat, jak by vypadal svět s roboty kolem nás. Jistý je, že robot těžko promění plátno v umělecké dílo. (A vy?) Nevím, jestli se simulace jejich osobnosti změní v zárodek duše, ale zřejmý (asi) je, že nemaj srdce. A že roboty budou vyrábět zase roboti. S klidem můžu napsat, že roli detektiva, kterej se ,,snaží" bejt vtipnej a zároveň má alergii na sračky, parádně předvedl W.Smith. Dál tady jsou dokonalý triky, perfektní zvuk a užijete si parádní sci-fi atmosféru. Tak mě napadá,..... budeme o nich mluvit jako o něčem nebo o někom? (19.07.2005)

Pro mě osobně nečekané překvapení a asi nejlepší sci-fi za posledních cca 5-6 let, možná i déle. Will Smith sice není žádný skvělý herec (i když on sám a jeho skalní příznivci se mnou jistě nebudou souhlasit), ale charizmatu má na rozdávání (o čemž přesvědčil i dříve, když zachraňoval třeba Den nezávislosti, nebo nezachránitelný Wild Wild West) a pro podobné filmy je to ten správný prototyp "cool" hrdiny. Nejlepším hercem byl ovšem robot Sonny - jeho mimika se rozhodně vyrovná té "stallonovské" (promiň, Sonny) a měl bez diskuze nejlepší dialogy ve filmu. O trikové stránce lze pět jen samé superlativy - byla excelentní, což bohužel ještě stále není v podobném typu filmů pravidlem. Děj sice není nijak komplikovaný, ale to je nakonec jen dobře, zajímavá myšlenka ve filmu i tak rozhodně je a finální scéna by každopádně měla stát divákovi za zamyšlení. Chvíli jsem nakonec váhal mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale díky tomu příjemnému překvapení se přikláním spíše nahoru. (05.02.2007)

No já mám konečně dobrej den na filmy. Sci-fi jsem měl vždycky rád, ale film Já, robot ten chtíč mnohonásobně zvětšil. Můžeme vidět, že bez předchozích science fiction movies (Blade Runner, Matrix, Terminátor a mnoho dalších) by nemohl tento film vzniknout. Samozřejmě museli přidat něco navíc, nějákou specialitku a tím byl Will Smith a jeho extra vychytané hlášky. Líbí se mi i to, že se Alex Proyas nesoustředil přímo na přítomnost (myslím přítomnost v době dění filmu) a nechal tam kapku minulosti a špetku budoucnosti. A mě, pardon, nám zanechali 115 minut překrásně prožitých chvil v "naší" budoucnosti a někomu zanechal i více. (17.02.2005)

I akční rámec může skrývat film s myšlenkou a hloubkou, jakkoliv paradoxně to zní. Že hlavním pachatelem této kvality je mimořádná literární předloha Isaaca Asimova, je za těchto okolností více než zjevné. Konstatované projevy "akčního" žánru tu nepůsobí rušivě a naopak zdravě dynamizují a dramatizují děj a myšlenku. Film je nejen svým vročením, ale i námětem vlastně překvapivě současný, byť pozitronových mozků se nedopracujeme zdaleka tak lehce, jak Asimov naznačuje. Roboti - zatím více v základním výzkumu než ve vývoji či dostupném prodeji - jsou již tady a postupně nastupující nanotechnologie mohou tento proces jen dále dynamizovat a urychlovat. Kyberorganismy již nebudou jen stroji, ale i partnery. 30-50 let, která patrně uplynou k datu, jež z této věty učiní šedou skutečnost, je doba neuveřitelně krátká, nikoliv dlouhá. Poutavý příběh a opravdu humanizovaní robotové, kteří v něm vystupují, jakoby navazoval na klasické Čapkovo drama RUR. ROBOT není jen akční oddychovkou ani zábavnou podívání; je dílem až katastrofickým s ohromným předvídacím potenciálem. Dílem, na něž jeho tým režisérem a scénáristou počínaje, může být právem pyšným. (14.08.2010)