Já, robot

Nejlepší sci-fi film, který byl natočen na počátku třetího tisíciletí. Dobře odvedená práce. Předvedl se jak režisér, tak všichni herci (snad až na Bridget Moynahanovou). Během filmu se nebudete nudit ani minutu a o to tvůrcům šlo především. Na škále od jedné do sta dávám 98. Já, Robot je zářícím klenotem poslední dobou průměrné Hollywoodské produkce. Je prostě perfektní. Will Smith je charakterní, výborný a zatraceně cool. Ostatní hrají to, na co mají. Naopak Bridget Moynahanová předvádí šílený výkon, který je hoden Zlaté Maliny. Nemůžu se dočkat, až si koupím DVD. (25.06.2005)

Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (02.04.2007)

Alex Proyas prešiel od temer undergroundovej (i keď A-čkovej) produkcie (Dark City, Vrana) k ťažkej komercii. Dopadlo to na výbornú a snáď sa mu podarí ostať svojským aj v jeho ďalších projektoch. Willa veľmi nemusím ale sem mi úplne sadol. Príbeh je celkom inteligentný, i keď som sem tam musel vypnúť mozog, ale celkovo to bolo možno dvakrát. Za počítačové triky má tento film Oscara istého, skutočne je na čo sa pozerať. Plné hodnotenie však nemôžem dať, je to skôr na 4,5 * lebo tomu ešte chýba to "niečo" čo potrebujú päťhviezdičkové filmy. (13.09.2004)

„Can a robot write a symphony? Can a robot turn a… canvas into a beautiful masterpiece? - „Can you?“ Proyas je velmi schopný režisér, o tom není pochyb, ale tady tím povrchním klouzáním po zamrzlém Asimově jezeře, držíc za ruku trikově nedotažené akční scény včetně přemrštěného "supermanského" finále a s obavami důkladněji se podívat na bohatý svět skrývající se pod ledem nesoucím komerční úspěch, u mě moc bodů nezíská. Nehledě na to, že Fresh Princova cool póza s kolíbavou chůzí v kožených gaťkách a ropovodem Družba pod paží mi po chvíli začala lézt krkem, ale to je jen můj dlouhodobý osobní problém s hereckým projevem pana Smithe, který nelze brát za bernou minci. Pozor, mini spoiler! Kdo by to byl řekl, že jeho levou rukou masturbující detektive Del Spooner dá reálný základ rčení: „Udělej si to levačkou, ať to máš jak od cizího..“ (11.04.2011)

Karel Čapek vymyslel slovo robot- umělý člověk. Isaac Asimov vynalezl pokročilé humanoidní roboty fungující na základě tří bezpečnostních zákonů. Jednomu z nich dal svobodu rozhodování, sny a identitu. Vdechl mu život. A pak přišel Alex Proyas a zhmotnil papírové roboty na plátně. Ve světě, v nichž role domácích mazlíčků a sluhů hrají naprogramované bytosti, je jen jeden člověk, který jim nevěří. A právě ten může hrozící robotizaci světa, v němž není pro samé matematické kalkulace a pravděpodobnosti místo pro hodnotové rozhodnutí, zabránit. Já, robot je v jistém smyslu dokonalý film. Vyvážená směsice humoru, příběhu, akce i filozofického podtextu se nevzdává humanismu a přitom nepůsobí moralisticky. A co víc, není roboticky perfektní. Má onu lidskou hřejivost, naději a špetku nejistoty. A pod tím hypnotizujícím pohledem jsem si říkala: What if... (07.07.2008)