De Gaulle

Seriál hodný osobnosti, kterou zobrazuje. Mistrovský scénář citlivě odvažující až po miligramech důslednou psychologickou kresbu generálovy osobnosti, která je soustředěna na skutečné vrcholy jeho života jak individuální, tak osobnostně dějinné je zvládnuta s pozoruhodnou invencí a doprovázena skvělým výběrem herců. Vysokou úroveň má i český dabink. Portrét jednoho z největších Evropanů minulého století strhává jak dramatem vlastního života, tak důsledným stopováním životní stopy nejmladšího de Gaullova dítěte, postižené křehké dcery Anny. Případný pokus o opakování má před sebou hodně vysoko položenou pomyslnou laťku. (14.10.2022)

Hudbu nahrával Filharmonický orchestr města Prahy. Na natáčení se podíleli mj. region Hauts-de-France, město Remeš+region Remeš-venkov, město Nancy+region Nancy-venkov, prefektura Pais-de-Calais, muzeum v Dunkerque, pamtník Ch.deGaullea v Colombey-les-DeuxÉglises (rod deGaulleů tam měl své venkovské sídlo), prefektura Remeš a prefektura Marna . *P.S.: musím se smát těm, co hned po 1.dílu "odstřelí" celý, v tomto případě 6-dílný seriál .....  .   (14.10.2022 : Jeden z nejlepších životopisných seriálů, které jsem kdy viděl : 5 * a 89 % . (21.09.2022)

Klasický pojatý životopisný seriál o velkém státníkovi světového formátu. A byť se tvůrci snažili i o jakýsi osobnější pohled skrze jeho rodinné vztahy, působil na mě hodně popisně, aniž by pronikl víc pod povrch, do hlubšího pochopení generálových pohnutek mimo obvyklá klišé a pronášené fráze. Faktograficky jistě poučné, ale nic víc. (24.10.2022)

Seriál De Gaulle připomínající život jedné z nejvýznamnějších osobností novodobých francouzských dějin je bohužel krajně únavný a nezáživný. Zcela jistě se to dalo natočit poutavěji, ale tvůrci se zjevně potýkali s nedostatkem finančních prostředků. Docela se divím, že jsem těch šest rozvláčných epizod přestála bez újmy na duševním zdraví. Patrně mi k tomu pomohl zdařilý hudební doprovod. Toť ovšem jediná věc, kterou můžu pochválit. (45%) (11.02.2023)

Charles de Gaulle je jedna z nejvýznamnějších postav francouzské historie a nejspíš nejdůležitější té novodobé. Bez něj by už nebyla Francie Francií. Buď by ji ovládlo Německo, nebo by se stala kolonií USA a Británie. Ještě, že se generál nenechal strhnout a trval si na svém. Právě meziválečné období je tím nejzajímavějším. Možná by se dnešní prozápaďáci měli podívat, jak si po válce chtěla Amerika trhat kusy Francie s tím, že si to prostě zaslouží a Francouzi mohou být rádi, že jsou rádi. A jak drze, sebevědomě a s jakou přirozeností přišlo Churchillovi, že je De Gaulle jen vzteklý pes, který neumí být vděčný. Další díly se už trochu plácají v tom, že generál tak trochu nevěděl, kdy odejít ze scény. Ne, že mu jeho lid nebyl vděčný za to, co udělal. Ale nové Francii už jaksi neměl co dát. Mladá generace nehodlala poslouchat rodiče natož někoho staršího v Elysejském paláci. Bouřili se a nevěděli vlastně proti čemu. Proti všemu. Rozhodně mohl De Gaulle odejít důstojněji. Ač voják, tak nepostrádal to, co ti dnešní prezidenti nemají. Moudrost a uznání samostatnosti ostatních států. Když se dívám na to, co se děje v současné zemi galského kohouta, říkám si, že je dobře, že se toho slavný generál nedožil. (18.10.2022)