Hvězdná pěchota

Na imdb jsem se dočetl, že tento, možná nejznámější, Verhoevenův film je "the smartest dumb movie ever" a to neuvěřitelně sedí. Na béčkovou lásenkou ze střední školy navazuje militantní agitka, prosté až klišoidní zvraty a završuje se přímočarými bitvami. Přesto Verhoevenova kouzelná hůlka dokáže z každé scény udělat neskutečně zábavný moment. Klišé tvoří jen kostru a spatřujeme v nich jistotu, z akce je na povrch vytažena chytlavost, navíc je docela drsně brutální a dokonce jsem se i párkrát přistihl, jak fandím Johnově lovestory a užívám si krásu Denise Richards v nejlepších letech... 8/10 (05.08.2012)

Omluvte mě, ale nedokážu tento film vnímat jinak než skrze autora jeho literární předlohy. Proti Heinleinovi jako autorovi mám snad s vyjímkou knihy "Dveře do léta" neuvěřitelnou averzi. Spojuje v sobě mnoho věcí, které nesnáším: Liberalismus v jeho sobecké podobě, militantní narcisismus, eugenické psedudovědecké teorie. Třebaže přešel politicky v šedesátých letech z prava do leva, což v jeho případě znamená z extrémního liberalismu do extrémního anarchismu, v jeho podání je to v podstatě to samé. Je přesvědčen, že vláda nás vykořisťuje a každý se má o sebe starat sám. Slabí musí zemřít a vyklidit místo těm silnějším. Co se stane v takovém světě s námi slabými mimo svět jeho superhrdinů nám neříká. Taky ovšem má slabost pro armádu. Ve své podstatě je sociální darwinista a bohužel myslí všechno, co říká naprosto vážně. Podává to sice zábavnou formou, ale mě je z toho nakonec stejně na zvracení. - Pokud jde o film sám, chápu slova KevSpa, že je tento film parodií. Skutečně se tak vzhledem k absenci jakékoli věrohodné psycholigizace postav a jejich jednání jeví. Vidět ho skrze toto prizma je jediná možná rozumná interpretace. Můžete mu dát za pět a můžete dát odpad!, obojí je stejně odůvodněné. já se v tomto případě hodnocení raději vyhnu. (12.09.2004)

To je tak mile ulítlé, že tuhle kombinaci přitroublých hrdinů a brutálních scén musí zbožňovat i filmoví hnidopiši. Když moje milá bude pilotkou, určitě se ve federální armádě najde místo i pro mě. Klidně coby obyčejný pěšák. Jenže slibná kariéra velitele pěchotní roty brzy vezme za své, našeho Johnnyho stíhají výčitky svědomí a navrch mu jeho milá dává na dálku sbohem. Pochopí tak, že v téhle válce, kdy nepřítel nebere zajatce, pro něho není místo. Jenže Brouci zaútočili na jeho rodné město a už není cesta zpátky. Na jejich domovské planetě bude třeba každého, kdo má nohy a ruce. Tedy alespoň jednu. Digitální brouci se musí líbit. I po letech. Jejich interakce s herci je velmi přesvědčivá. Jenže pouze o speciálních efektech to není. Za kamerou je totiž holandský provokatér Paul Verhoeven, který se inspiroval válečnými týdeníky a který rýpe do chlapácky patetických filmů, seriálové kýčovitosti i americké pospolitosti. Nejprve představí story jak z Merlose Place, následně lpí na krvavém detailu, kterak se z někoho stávají dva kusy. Mám lehké podezření, že v době svého uvedení leckterý divák „nepochopil“, že Verhoeven tenhle kus natočil s pořádnou dávkou nadsázky a se svým typicky zvráceným přístupem. Na detaily kašle, objevuje se řada otázek, na které Verhoeven nehodlá odpovídat. Je tu od toho, aby krystalicky bavil. A to se mu daří. I po letech. Palec nahoru za drive Diny Meyer a Poledourisovu hudbu. (28.09.2015)

Shlédnout Hvězdnou pěchotu je jako navštívit bizarní museum budoucnosti, přičemž v prvním patře jsem narazil na sbírku přeproteinovaných bezobratlých členovců, ve druhém poschodí budiž v krvavých lakunách vystaveny usekané a utrhané lidské končetiny a trupy s ohromnými dírami, a o další patro výš jsem se octnul přímo uprostřed kolosálních vesmírných plavidel, stanic a výsadkových modulů. Tahle výstava působí nechutně, monstrózně, zábavně a jedinečně zároveň, protože jejím autorem, stejně jako vrátným, který mě do tohoto světa vpustil, není nikdo jiný než Paul Verhoeven. Jeho spektakulární sci-fi podívanou zaplavily hordy arachnidů s klepety a makadly ostrými jako břitva, obří brouci s těly inkrustovanými pancířem a bojové turbovážky, a proto není nic triviálnějšího než proti nim postavit vyzbrojenou leteckou i pozemní pěchotu plnou prkenných herců. Detailní porcovaná může začít, kromě hlav padají ultradrsné hlášky a celé to je neskutečně zábavné a oslnivými vizuály skutečně velkolepé. 105 miliónů dolarů(rozpočet)/121 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.05.2006)

Jeden z těch filmů, který se pro mě dělí na dvě části. Na skvěle udělané bojové scény podkreslené úžasnou hudbou Basila Poledourise a na zcela stupidní scény, v nichž se ve stylu Beverly Hills řeší milostné problémy hrdinů. Hezkou postavu tu zahrál Ironside, zato ta Richardsová mě strašně lezla na nervy - ten její věčný úsměv (a navíc s tím šíleným dabingem Kelly Bundové), vypadala jako úplná kráva. Navíc jsou tu kouzelné scény z televizní propagandy (to ovšem Verhoeven jen opakuje už z RoboCopa). (13.07.2003)