Turks fruit

Kdopak je ten sympatický, vysoký blonďák s dlouhým ocasem a nafouklým pytlíkem a pročpak se ta mladá ženština všude producíruje, nestyda jedna hanbatá? Tak tyto otázky si budete klást v průběhu sledování tohoto lehce erotického dramatu s komediálními prvky a mírně romantickým podtextem. Už v prvních scénách, když vidíte rozpláclýho nahatýho Erika válejícího se na posteli a později dělajícího svou potřebu před hanbatým obrázkem na stěně začnete pomalu tušit, že tento film nebude erotickými scénami nějak šetřit. Příběh pokračuje a my vidíme promiskuitního obšourníka, který střídá své partnerky rychleji než číšník ponožky v zájezdním motorestu. Pak se stane zlom a náš hlavní hřebec se zamiluje do přitažlivé, provokativní Olgy. Od té doby sledujeme jejich zábavnou a hlavně divokou jízdu u které se zasmějeme a u které si pozorný divák všimne mnoha originálních scén, které se mnohem později objevili v hollywoodských filmech. Pro příklad uvedu „zadrhutí zipu na jedné choulostivé partii mužského těla", které jsme viděli ve filmu Něco na té Mary je. A samozřejmě mnoho dalších originálních scén, ať už zábavných či méně zábavných uvidíme v tomto filmu. Nizozemský režisér Paul Verhoeven si vybral do role Erika tehdy neznámého začínajícího herce Rutgera Hauera a začal tím tak jeho kariéru úspěšného holandského a později i hollywoodského herce, kterého jsme viděli v mnoha Verhoevenových filmech, ale také v nezapomenutelné roli replikanta Roye Battyho v kultovním snímku Ridleyho Scotta s názvem Blade Runner. Tento snímek měl obrovský úspěch v holandských kinech a stal se nejúspěšnějším filmem nizozemské kinematografie. Snímek vidělo v té době přes tři a půl milionů platících diváků, což bylo necelých třicet procent tehdejší holandské populace. Taktéž byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film a taktéž byl v roce 1999 vyhlášen jako nejlepší nizozemský film dvacátého století. No prostě to nastartovalo kariéru třem holandským mistrům filmového umění. Paulovi, Rutgerovi a kameramanovi Jan de Bontovi. V této lásce po holandsku jsem této dvojici fakt držel palce a užíval jsem si jejich bláznivá dobrodružství, protože se k sobě fakt hodili a proto mě zklamal konec o kterém nebudu psát, jelikož bych spoileroval, ale kvůli kterému dávám jen 80%, protože mi zkazil celkový dojem tohoto filmu u kterého jsem byl celou dobu jistý, že dám hodnocení nejvyšší, ale bohužel, petržel !!! (20.08.2021)

Lehce zvrácený filmeček, který mi udělal docela radost. Perverzita, nahota a zkaženost – mé oblíbené… Rutger Hauer ojede každou, na kterou se jen podívá, dělá si sbírku „bobrů“ a nevadí mu ani sahat na hovna – ale když do jeho života vstoupí ONA, začíná ta správná jízda…Paul Verhoeven vždy rád něčím šokoval a tady se mu to opravdu povedlo. Zvrhlá podívaná však nabídne i celkem zajímavý příběh a hlavně pochmurný osud obou hlavních aktérů, jo a ten pískový panák na pláži byl vážně excelentní… (25.09.2018)

Moje druhé "holandské" stretnutie s tvorbou Paula Verhoevena dopadlo prekvapivo na výbornú. Kontroverzný príbeh je zmesou provokatívnej perverznosti a kúzelnej romantiky, dramatických skokov a úsmevných obrazov, v každom prípade je to konzistentne poskladaná dráma búrliváka Erica a krásnej Olgy, ich vzťahu a vzťahu k vonkajšiemu svetu. (12.10.2014)

Nemôžem súhlasiť s množstvom komentárov, ktoré film označujú za odťažitý a neschopný emocionálneho pôsobenia. Už dávno som nevidel taký hlboko dojímavý film plný nehy a autentických emócií. Koho sa Turecký med nedotkne, asi nebol nikdy zamilovaný. Verhoevenovi sa pomocou umeleckej narácie a dynamického (často sebareflexívneho) štýlu darí vykresliť všetky polohy a nuánsy vášnivej lásky. Či už je to nekonečná vzájomná spriaznenosť milencov alebo pocit neznesiteľnej žiarlivosti. Prirodzenosť vo vzťahu milencov posilňujú momenty, keď je Eric k Olge krutý, násilnícky, majetnícky a drzí, ktoré zdánlivo do "príbehu o láske" nepatria. Práve vykresleným týchto momentov dodáva režisér inak konvenčnej lovestory šťavu a darí sa mu komplexne nazrieť ich vzťah. Preto nepôsobia samoúčelne ani exploatačné čísla sexu, násilia a nechutností. A neexploatujú sa len pudlíkové bobky! Najväčší exploatát je postava nadržanej, žiarlivej matky s jej monštróznym predkusom. Scéna, keď sťahuje zo svojej dcéry mrdajúceho Erika, je vrcholom šialenstva..................Film mi svojou bláznivosťou a témou pripomínal Jakubiskových Vtáčkov, siroty a bláznov. Je zaujímavé, že oba tieto ľahko anarchistické snímky zaujímajú často prvé miesto v rebríčkoch kvality vo svojich krajinách. Podobne ako vo Vtáčkoch aj v Tureckom mede sa buduje melancholická nálada užitím jedného tklivého hudobného motívu, ktorý funguje na vyvolanie deja vú prežitých krásnych chvíľ v mysli hlavného hrdinu a zároveň v pamäti diváka. (04.09.2013)

Perverzní poetika "Turks fruit" poskytuje nevšední zážitek, který může mnohé diváky odradit či dokonce šokovat. Verhoeven si nebere servítky a jeho krásně natočená prasárna kontrastuje s režisérovými pozdějšími filmy natočenými pro Hollywood, které jsou ve srovnání s jeho domácí tvorbou (zahrnující například fenomenální "Černou knihu") umírněnější a pro samotného tvůrce limitující. K úspěchu filmu jistě dopomohl i Rutger Hauer, jehož postava si nehledá sympatie publika, ale naopak ho dráždí svou animálností, tolik typickou pro celý snímek. 8/10 (30.03.2010)