Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (402)
Filmová lahůdka, která vznikla jako vedlejší produkt a chudší bratříček Markéty Lazarové. V podstatě velice jednoduchý děj je natočen poeticky a přitom syrově, jedná se o neobyčejně sugestivní filmový zážitek s hudbou dokonale šitou na míru,výbornou kamerou a skvělými hereckými výkony Čepka s Kačerem. V tomhle filmu ale dokonale platí otřepané "není malých rolí". Tvrdím, že provedené v barvě by Údolí včel bylo poloviční, černobílý materiál spoluvytváří baladickou atmosféru příběhu. Celkový dojem 95%. ()
Je to kratšie a tým pádom závživnejšie ako Markéta, ale Vláčil nie je jednoducho môj šálok intelektuálnej kávy. Môže zato fakt, že hľadá hĺbku v náboženskej viere ľudí, čiže v niečom, v čom žiadna skutočná hĺbka nie je. Naproti tomu film je paradoxne médium, ktoré má myšlienkovú hĺbku bezodnú. Ja preto nedokážem hľadať metafory a symboly vo filme, kde sú hlavnými postavami ľudia, ktorí sľúbili svojmu rádu, že sa zrieknu matky, otca a ženskej lásky (otázne ale potom je, prečo zbožňujem Siedmu pečať). Potom to skončí tak, ako v tomto filme a je to pre mňa nakoniec iba podobenstvo o šialenstve. Možno ale o to Vláčilovi išlo a možno to všetko ostatné docením až niekedy v budúcnosti, keď sa k tomuto filmu snáď vrátim. ()
Fascinujúce čiernobiele obrazy - tak nejako mohol vyzerať stredovek. A v ňom sa odohráva príbeh priateľstva a nenávisti dvoch mužov, ktorých spojila a rozdelila viera. Rozpor medzi dodržiavaním nepoškvrneného ideálu a jeho pošliapaním hedonistickými radovánkami ostane asi večný. Časovo úspornejšie, vyznením a dejovo oveľa hutnejšie než Marketa Lazarová. Množstvo symbolov a obrazov len dotvára svet stredoveku, kde sa miesila hlboká zbožnosť so strachom pred neznámym, kde každá cesta do vzdialenejšej osady cez hustý les bola dobrodružnou lotériou s vlastným životom. Málokedy sa filmu podarí tak silno pripútať si ma, vcucnúť a zžiť sa s jeho hrdinami. ()
" Oslava " středověku v celé své síle a kráse! Fanatismus, loajalita k řádu v kontrastu s touhou po svobodě. Vynikajícím způsobem budovaná a zachycená atmosféra, člověk se na 96 minut ocitá sám ve 13. století. Nevím, zda- li je to více způsobeno úžasnou černobílou kamerou Františka Uldricha, či vynikajícím způsobem zvolenou hudbou Zdeňka Lišky, či mistrnou režií Františka Vláčila nebo opravdu vynikajícími hereckými výkony charizmatikého Petra Čepka jako Ondřeje z Vlkova ( na ty jeho oči jentak nezapomenu), Jana Kačera jako fanatického náboženského rytíře Armina von Heideho a Věry Galatíkové jako Lenory. Během snímku jsem se pohyboval mezi 4-5 * hodnocením, ale konec snímku, to rozhodl za mě! Neuvěřitelně silný a intezivní zážitek! ()
Filozofično na plno. Také ale dusno na plno a především neosobitost, která potlačuje veškeré emoce a jakékoliv pocity, které film má a já je mohl vnímat. Výsledek je takový, že Údolí včel je dokonale a syrově zpodobněný středověk, který jen tak v české kinematografii neuvidíte. A i přesto, že mu chybí emoce, je rozhodně filmem, který nesmíte vynechat, protože Vás přesvědčí o tom, že u nás se dřív točilo cokoliv. A dokázalo to mít úspěch. Tak proč by nemělo dnes? ()
Galerie (31)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (25)
- Tvrz Vlkov vznikla z nedostavěného kláštera Kuklov na Prachaticku. Klášter byl filmaři dostaven pomocí sádry a novoduru. Pouze klenba a střecha byly dělány původními postupy. Vše se poté obtáhlo igelitem. Stalo se tak na přání kameramana, aby se dosáhlo efektu zvláštně rozptýleného denního světla. (DaViD´82)
- Scénář i film byly hotovy neobyčejně rychle. V lednu 1967 byl dopsán scénář, v březnu se jely zkontrolovat lokace do Polska, v červnu se začalo točit a v září bylo dotočeno. Paradoxně tak byl pro kina připraven dříve než starší Marketa Lazarová. Premiéra se tedy pozdržela až do května roku 1968, aby film nešel do kin těsně po Marketě Lazarové. (DaViD´82)
- Miroslav Macháček se ve filmu objeví v malé roli zakukleného kočovného mnicha. Avšak není uveden ani v titulcích. (DaViD´82)
Reklama