Údolí včel

Vím že je to klasika a každej to považuje za kultovní, ale mě nic dlouho tak nenudilo. I když ty herci byly výtečný tak jsem u toho několikrát klimbnul a měl jsem co dělat abych neusnul. A nemůže za to ani Vláčilova režie, ale nejspíše dané téma. No prostě na větvi jsem z toho nebyl. A navíc i když jsem schopnej opomenout jakoukoliv levnost filmu či nedostatky, tak jsem se prostě musel smát tomu efektu kdy toho jednoho caparta hodil na zeď. Takhle blbě nasnímanou figurínu jsem dlouho neviděl. (02.06.2010)

To, že je na csfd hodnoceno Údolí včel výše než Markéta Lazarová je paradoxní a zároveň příznačné, protože Údolí včel je po všech stránkách normálnější film. Jeden z mnoha dobrých filmů Františka Vláčila (to samo o sobě ovšem jistě není málo). Údolí včel není tak magické a také není tak hutné jako Markéta. Ani údolí včel se žel nevyhnou anachronické pohledy na středověk, přestože je zde zjevná snaha tvůrců vymanit se ze šablonovitého pohledu a pokusit se o opravdovější prokreslení jednotlivých postav a jejich motivací. Snaha po vykreslení středověkého "fanatismu" naštěstí zůstala do jisté míry pouze frází uvedenou v anotaci. Středověké pojetí víry a života je výrazně složitější a nevystačíme si s jednoduchými kategoriemi dobra a zla či černé a bílé... To je ovšem bolest prakticky všech historických filmů ze středověku a Ǔdolí včel manipuluje a překrucuje historická fakta přece jenom méně než mnohé jiné filmy... Na závěr mého komentáře ještě malou zmínku o lokacích: Kromě řádových hradů na území dnešního Polska (především Malborg, ale ještě minimálně tři další) je to nedostavěný pozdněgotický kláštěr Kuklov (Kugelweit) na Českokrumlovsku, který byl paradoxně využit pro exteriéry i interiéry tvrze. Zmínku si ovšem zaslouží také interiér krásného a také velmi cenného románského, goticky přestavěného kostela v Boleticích, který byl už tehdy liturgicky nevyužíván a pro účely natáčení byl zřejmě kompletně vymalován. Pokud je mi známo, tak se jedná o jediné využití tohoto jinak velmi fotogenického objektu ve filmu, což je dáno nepochybně především jeho umístěním v prostoru Boletického vojenského újezdu a později i velmi špatným stavebním stavem... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, Pohrobek, witch, sportovec (04.10.2008)

Bergman po česku? Aspoň tak to vnímám já, protože Vláčilovo pošmourné a zašpiněné vidění středověku ho ke švédskému géniovi hodně přibližuje. Stejně jako obřadnost gesta i slova, váha na jediný obraz, který zdánlivě nic neříká a přitom mluví každým detailem. Körnerův scénář je vystavěný mistrovsky, buduje kámen po kameni schodiště k závěrečné tragédii, která se vynoří z téměř harmonické oslavy pohanství středověku. Čepek, Kačer a další herci z Činoherního klubu vnesli do příběhu nádech divadelnosti, pomalost, důraz na každé slovo i čin. Zdeněk Liška zase potvrdil, že byl výjimečným skladatelem, jakkoli občas v podivném žoldu: jeho světský i náboženský hudební doprovod precizně podbarvuje tiše bzučící drama o dvou stranách víry. Ačkoli bylo Údolí včel celkem nelítostně zadupáno Novou vlnou, v čase dokázalo dominanci komplexní umělecké výpovědi nad dobovým filmařským experimentem. Při vší úctě k Nové vlně, tohle je prostě o třídu jinde. (26.01.2004)

Velmi precizně a syrově (mnohdy i surově) natočený film, který je vizuálně umocněn černobílým obrazem a autentickou středověkou výpravou. Herecké výkony hlavních postav byly přesvědčivé a hudba Zdeňka Lišky skvěle doplňovala silné obrazové výjevy. Kam až jsme vlastně schopni zajít kvůli tomu, čemu bezmezně věříme? (25.02.2012)

Pro případného diváka, jemuž jsou témata ohledně víry na hony vzdálená a nejsou pro něho příliš zajímavá, nepředstavuje "Údolí včel" zrovna lehkou podívanou. Tvůrce od svých diváků totiž žádá zvýšenou pozornost a schopnost zamýšlet se nad jednáním lidí, jež je ovlivněno mírou a hloubkou jejich náboženského přesvědčení; a také sledovat člověka poháněného touhou vzepřít se jim a najít svou vlastní, svobodnou existenci. Film se vedle otázek dotýkajících se síly víry jedince zabývá také tíží pozemského bytí a hledáním volnosti ve světě sešněrovaném přísnými pravidly a řády, jejíž nenaplněný ideál zde symbolizuje širé moře. Síla filmu tkví v neidealizovaném vyobrazení života ve středověké Evropě, kterou ocení i lidé, jež hluboká témata, která "Údolí včel" otevírá příliš neoslovují. Především pro věřící spoluobčany představuje mistrovské dílo českého klasika F.Vláčila očistec odproštěný od vyumělkovaného pozlátka. (18.01.2005)