Tanec v temnotách

Vadila mi ta roztřesená kamera "z ruky", protože tenhle druh snímání v některých pasážích prostě postrádal smysl, ale zvykl jsem si. Vadily mi nelogičnosti ve scénáři, ale i ty bych překousl. Ale to, jak se pan režisér pokusil "zacvičit" s divákem nakonci, to už jsem nepřekousl. U většiny (včetně kritiků) to zřejmě vyvolalo slzy, u mě pouze útrpný úměv. Když už nedokážu dostatečně dojmout diváka "důvodem", pak se nemůžu snažit napravit to detailním snímáním "výsledku". To je dost laciný na tak opěvovaný film.____ Bjork špatná nebyla, ale u společných výstupů s C. Denevue bylo hned patrné kdo JE herečka a kdo se o to hraní všemi síly snaží. (24.09.2004)

Úchvatné drama, které jen dokazuje, že Lars von Trier je genius. Dokonale promyšlené v každém své záběru, úžasný scénář a nevídaná psychická tyranie diváka (ač jen přetahuje zažité principy ad absurdum a z diváka si dělá opět legraci), který zde není pouhým příjemcem obrazového materiálu. Hlavní dějová linie je drtivá a režisér ji servíruje bez příkras. Ruční kamera umocňuje pocit autentičnosti a napomahá divákovi v akceptování vážnosti tohoto příběhu. Zároveň však funguje jako velice funkční prostředek k eliminaci záchranných bodů, takže divák se prostě nemá čeho chytit a musí 'v tom s hridnkou naplno plout'. Sledování fabule se tak mění v realistický příběh s hrdiny, které důvěrně známe. Chvílemi se může zdát, že sledujeme obyčejné home video. Režisér přesně cílí divákovu pozornost na důležitá fakta, příčemž 'to ostatní není důležité'. Známe hlavní příběh, nejdůležitější postavy a místa jakožto záchytné body, přesto však spolu s hrdinkou plyneme pomalu dějem a procházíme stejnými pocity jako ona. Prožíváme s ní chvíle radosti, chápeme její motivaci a soucítíme s ní, chvílemi nás přemáhá touha, jako bychom chtěli změnit jasně dané schéma, které se již od samotného začátku blíží k důležitému ukončení. Trier střídá depresy s útěky, které zde představují muzikálová čísla (statická kamera nabízí záchranné body i divákovi!), jež si hrdinka představuje, aby nemusela čelit tvrdé realitě a vědomky s sebou unáší i samotné diváky, kteří si mohou na chvíli oddechnout a vnímat úchvatné rytmy a originální choreografii. Fikční svět je úžasně zakomponován do reality, každý detail do sebe zapadá. Vedení herců je ladné, nikdo nepřehrává, celý snímek se odehrává na 'divadelních prknech' je snový a Björk jej dokáže neskutečným způsobem táhnout. To právě ona se stává průvodcem v tomto fikčním světě. Není to ona, kdo se bojí dojít do cíle, to divák jí brání, ona statečně vzdoruje. Po prvním zhlédnutí mi bylo strašně, celý film mě pohltil a na konci zničeného vyflusl ven. Trier opět obstál... (20.10.2005)

Spoilery! Nechci znít jako nelida, ale tento von Trier se do mého vkusu teda rozhodně netrefil. Osud hlavní hrdinky mi byl po celou dobu tak nějak ukradený. Nesmírně mě její postava iritovala, a to z hlediska toho, jak byla napsaná i jak byla zahraná. Po drtivou většinu stopáže jsem enormně trpěl. Z celého snímku na mě zapůsobily maximálně dvě pasáže - vražda, ke které byla hlavní hrdinka přinucena a následně její závěrečná poprava. Zbytek pro mě byla pouze jakási nezáživná vyplňovací vata. Co se týče hudebních a tanečních kreací, tak tam stojí za zmínku snad jen ta první v kovotlačitelské dílně. Nikdy by mě nenapadlo, jak hezky mohou takové stroje znít. Při veškeré úctě, kterou k von Trierovi chovám, nedovedu označit tento snímek za nic jiného, než za obrovské zklamání. Nespatřuji v tomto díle absolutně žádnou hloubku. Myšlenkou a poselstvím mi snímek nejvíce připomínal Dogville, který tímto doporučuji před tímto filmem upřednostnit. (22.04.2019)

Tanec v temnotách je emocionálne násilie - divák buď podľahne alebo sa statočne ubráni...Sama sa však neviem zaradiť...Čím viac nad filmom rozmýšlam, tým viac ma presviedča o tom, že heroickosť hrdinky, trpiteľská sebaobeta a neoblomný charakter tvoria len krehkú ilúziu súcitných emócií za ktorými je vlastne cynizmus a vydieranie. Celým filmom sa tiahne ponurá melanchólia, kt. "ruší" precítené kvílenie Björk, kt. fest nemusím a tento film ma v tom utvrdil! Pre pozitívne sympatie musí platiť: aby sa páčil film ako celok, musí sa páčiť Björk. Film je to nápaditý a originálny, mám však prevahu výčitiek (výzor Björk ako emigrantky z Československa, kt. hovorí zjavne znejúcou ruštinou; postava Oldřycha Nového; dlhé a nudné muzikálové vsuvky; umelo vyznievajúci charakter hrdinky; Björk, Björk a Björk; koniec koncov kvílenie Björk som už spomenula...) (17.08.2009)

"Tanec v temnotách" je neuvěřitelně originální projekt, který na svého následovníka bude čekat asi hodně dlouho, pokud se ho vůbec někdy dočká. L.v.Trier v něm totiž spářil dva do té doby nespojitelné filmové světy, jakými jsou : nezávislý film, točený jen ruční kamerou a snažící se o co nejrealističtější ztvárnění snímaného + úžasný svět muzikálů, které si mohou dovolit vpodstatě úplně cokoliv. A to L.v.Trier moc dobře ví, takže tady najednou máme ženu jež musí (zdaleka nejen proto aby se uživila) těžce makat v tvrdě realisticky vyhlížejícím prostředí amerického zapadákova, ve kterém se stýká s reálně uvěřitelnými postavami. Do tohohle prostředí je ovšem vložen vpravdě "muzikálový" (rozuměj - za uši utažený, do extrémních situací dovedený) příběh, prokládaný tanečními čísly jež jsou provázena (ne náhodou, ale zcela záměrně a jedině možně) hudbou islandské zpěvačky Björk, protože je to právě ona a její originální a nezaměnitelná hudba, jež se staly tím jediným možným klíčem, který byl schopný spojit nespojitelné. (28.09.2004)