Pohádka o putování

Místy příliš zkratkovité (některé scény končí rychleji než bych si přál) a po čase mě ta častá ukřičenost hlavní postavy začala trochu otravovat, ale jinak velmi dobrá pohádka, o které jsem dodnes vůbec nic nevěděl. Díky vánoční programe. Atmosférou, dramatičností a poetikou se blíží film spíše k původním pohádkám, které měly děti opravdu poučovat a vštěpovat jim životní moudra, vedle toho však sloužily i jako příběhy varující před krutostí světa. Odlehčené scény se rychle mění na až příliš reálná zobrazení lidské hlouposti, zloby i utrpení (vše je samozřejmě spíše naznačeno, stále je to pohádka). Jako zázračné světlo v temnotě působí idealistický duch postavy doktora Orlanda, který hrdinku Martu tímto bohapustým světem provází. Výprava a efekty jsou taktéž velmi zdařilé, vyvrcholení příběhu děsivé i dojemné. (24.12.2019)

Název by se měl změnit na Horor o putování, neboť větší tragédii, byť s relativně dobrým koncem, jsem snad ještě neviděl. Upřímně, určitě se nepovažuju za příznivce našeho pana prezidenta, ale po zhlédnutí tohoto díla mu musím dát za pravdu, co se týče sankcí proti Rusku. Neboť národ vyrostlý na podobných pohádkách se určitě nezlomí kvůli nedostatku plesnivého sýra z Madety nebo paštik z Hamé. Možná ho to naopak zocelí, když jeho zdraví nebude podkopáváno podobnými jedovatinami. PS: Mnoho komentátorů tady si brousí svůj parůžek ostrovtipu na tom, že zatímco tu dívku hrála pořád stejná herečka, kluk nám v průběhu filmu vyrostl. Já bych si dovolil upozornit, že Taťjaně bylo v době natáčení 25 let, to jako měla být vystřídána za nějakou třicítku až čtyřicítku? PS II.: Zaujalo mě, jak má Děda Mráz stejný obleček i stejné zvyky jako Santa. Mnozí by řekli, že se Rusové opičili, nicméně je to přesně naopak. Kde jinde by mohl vzniknout zvyk lézt do domů komínem, než v zemi nespočetných zemljanek, kde se každá delší cesta mění v řadu neplánovaných návštěv? Mimochodem, na vynálezu zemljanky je také vidět, jaký pokrok lidstvo vykonalo na cestě od pravěkých lovců. Neboť ti když vykopali jámy, museli zvířata do nich chycená zabít, přenést jinam a tam upéct. Rusovi stačí napíchnout do komína rožeň a jen chvíli čekat. (31.12.2014)

Jeden zo skvostov Moskvafilmu, ktorý sa hravo vyrovná známejším kúskom (Mrazik, Sadko, Vyi)... Keby som tento film videl v detstve a nie včera, určite by ma natrvalo poznačil. Žánrové zaradenie rozprávka vnímam len ako orientačné, pretože obsahuje prvky viacerých žánrov. Je to taká rozprávka pre deti bez rozdielu veku. Ale pre tých najmenších nie je práve najvhodnejšia, pretože obsahuje scény prekvapivo mrazivej hrôzy, za ktoré by sa dnes nemusel hanbiť ani renomovaný režisér hororov. (28.07.2010)

Moje nocni mura detskych let. Bylo to tak sugestivni, ze jsem se toho jeste par let nemohla zbavit ve snech a to skutecne nepovazuju za dobre pro deti. Bylo mi 5, kdyz jsem to videla. Pak jsem o dost let pozdeji hledala, jak se ta ma nocni mura vlastne jmenovala, protoze to rozhodne nebyla popularni pohadka. Ale jednou treba najdu odvahu to shlednout znovu :) (15.03.2009)

Skutečně zdařilý pohádkový příběh, odehrávající se většinou v temných středověkých kulisách, o síle odvahy, přátelství a nezlomné vytrvalosti dívky Marty na dramatické cestě za nalezením bratříčka. Skvělá výprava, hudba a tradiční ruská poetika dělají z Pohádky o putování nevšední a nádhernou podívanou. Natáčelo se zčásti i v Čechách: ke konci filmu, když Marta nalezne již dospělého Maye, jehož sídlem je východočeský hrad Kost. Dále "letecký pohled" na Český ráj a jeho dominantu - Trosky. (06.03.2012)