Režie:
Jiří WeissScénář:
Jan OtčenášekKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová, Eva Mrázová, Karla Chadimová, Vladimír Ráž, Miloš Nedbal, Anna Melíšková (více)Obsahy(1)
Filmový přepis stejnojmenné novely spisovatele Jana Otčenáška realizoval režisér Jiří Weiss v roce 1959. Jde o příběh krátké a tragické lásky dvou mladých lidí, kteří se setkali v těžkých dnech heydrichiády. Hanka, která byla pro svůj „neárijský původ“ odsouzena k živoření v terezínském ghettu, se vzepřela a utekla před transportem. Pavel se jí ujal a přes všechna výstražná hlášení, přes všechny trpké zkušenosti ze svého okolí a přes ustavičná varování své matky ji ukryl v malé komůrce na půdě domu. Denně ji navštěvoval, bratrsky se s ní dělil o příděly, učili se spolu a snili o tom, až bude po válce. Pomalu poznali, že se jejich přátelství změnilo v lásku. Ale sousedka Kubiasová, kolaborantka, Hanku vyslídila a prozradila… (Česká televize)
(více)Recenze (115)
Temné love story o zakázaném páru uprostřed válečních hrůz. Kdyby nebylo války, neměli by se tak rádi, možná by se neznali vůbec a zároveň by nedopadli tak tragicky... V tomto filmu ale nejde pouze o válku, ale také o lidské charaktery a statečnost, přičemž za tragickým závěrem osudu se zde nakonec překvapivě neskrývá jenom nacistický "zákon", ale především zbabělá zrada z domácí strany. Jiří Weiss vytvořil v snímku atmosféru plnou neklidu, hrůzy, strachu, která vtáhne diváka do pozornosti od prvních minut v podobě strašidelné samootvárací skříně. Skvěle vykřeslené postavy stvárnili Jiřina Šejbalová, František Smolík i dva ústřední herci ze začínající generace. Krásně lyricky laděné setkávání se zamilovaného páru jsou tu jediným, bohužel ne věčným útěkem z té hrůzné atmosféry. ,,Jsou vůbec ještě řeky?" 95% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()
Schopný režisér a neméně zdatný scénýrista, kterým bezpochyby Jan Otčenášek byl, splývají do špičkové linie válečného tématu československé kinematografie, která ve Weissově případu začíná hned po válce ULOUPENOU HRANICÍ. ROMEO, nesený vynikajícími výkony obou protagonistů (Ivan Mistrík, Dana Smutná), dokonalým zachycením hrůzné atmosféry permanentního strachu o všechny a o všechno, kyselinou rozežíraných jistot, ale i hloubkou milostného prolnutí, jež své trvání může počítat spíše na hodiny než na dny, obstojí v této verzi víc než čestně s později natočenými zahraničními filmy (PIANISTA, OSUD ČLOVĚKA, PŘICHÁZET A ODCHÁZET). Relativní čerstvost zážitku a zkušenosti z války propůjčila filmu zvláštní naléhavost, která promlouvala o jeho dobovým premiérovým divákům. Asi právě tato schopnost životní zkušenosti a nadhledu je to, co víc než o čtvrtstoletí mladší televizní adaptaci přece jen řadí o stupínek níže. Hrdinství všedního dne existovalo i během válečné apokalypsy druhé světové války. Hrdinství, které je dosažitelné a vyjadřitelné i dnes v mezích i mimo rámec obecněji známé a sdílené statečnosti občanské. ()
Fantazie. Weiss Otčenáškovu předlohu zrežíroval naprosto dokonale, v tom filmu není v tomto ohledu jediná chybička. Přesně zvolená délka jednotlivých scén, stupňované napětí, výtečný střih a Hanušova kamera. Herecké výkony, které snad nemohly být lepší. Exceluje zde zejména nesmrtelný slovenský sympaťák Ivan Mistrík, ale i vedlejší role jsou obsazeny naprosto přesně a i taková malá rolička, kterou zde měl Venca Lohniský nebo František Smolík se svým "mechanickým pomníkem", se podílí na konečném velmi silném emocionálním účinku. Kolik jsem už viděl podobných válečných příběhů ve filmech, ale jenom málo z nich bylo tak působivých. Holt se to musí umět. Podle mého soudu je Romeo, Julie a tma přinejmenším stejně tak skvělým filmem, jako mnohem známější Vyšší princip. ()
Vyborny film snad po vsech strankach. Zaujme puvodni scenar, rezie a kamera. Vyjimecne jsou i herecke vykony snad vsech zucastnenych (nejvice zaujal Frantisek Smolik). Weissovi se podarilo zachytit i hutnou atmosferu po atentatu na risskeho protektora. Pro me jeste lepsi film nez Vyssi princip. Jen nechapu, proc snad ve vsech starych filmech musi hrat maturanty 25-ti leti herci. ()
Len málokto z nás si vie predstaviť všetky tie hrôzy, ktoré so sebou priniesla nešťastná heydrichiáda. Gabčík a Kubiš vykonali veľkú vec, za ktorú však bolo treba zaplatiť veľkú daň. Strach vyjsť na ulicu, každý deň hlásenia o popravách, hlad, bieda, zúfalstvo a všade samý kolaborant. V takom prostredí sa narodila láska dvoch zaľúbencov podľa Otčenáškovej novely. Dielo, ktorého emotívnu stránku prehlbuje do očí bijúci kontrast, kde na jednej strane stojí niečo tak nevinné a naivné ako láska dvoch mladých ľudí, ktorí ešte ani nevyšli zo školských lavíc a na strane druhej tu je všetko to hrozivé, čo si len dokážeme predstaviť pod pojmom fašizmus. Preto už od začiatku snímku diváka gniavi nepríjemný pocit tušenia zlého konca, hlavne keď k tomu prirátame neskutočne smutno-uveriteľný výkon Dany Smutnej. Tento výborný film s protivojnovou tématikou môžem len odporučiť. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Reklama