Valérie Lemercier

Tato francouzská herečka, scénáristka, režisérka a zpěvačka se narodila ve městě Dieppe v departmentu Seine-Maritime. Její rodiče byli poměrně bohatí a zabývali se zemědělstvím. Kromě Valérie měli ještě další tři dcery. Její cesta do show businessu začala studiem na konzervatoři v Rouen, kde strávila tři roky. V 18 letech pak odešla do Paříže, kde si všemožně přivydělávala, přičemž se věnovala taky divadlu.

Její první televizní rolí se stala Lady Palace v komediálním seriálu PALACE. O dva roky později si pak zahrála v regulérním filmu, kterým byl MILOU EN MAI. Hned na začátku svojí kariery se taky objevila po boku velkých osobností francouzského filmu, jakými jsou Jean Reno a Christian Clavier. To bylo ve filmu OPERACE CORNED BEEF. Setkala se s nimi potom opět ve filmu NÁVŠTĚVNÍCI, kde ztvárnila dokonce dvojroli (Dame Frénégonde a Béatrice de Montmirail), za kterou získala Césara v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli.

Tento úspěch jí otevřel mnohé dveře ve francouzském filmovém průmyslu. Za zmínku z tohoto období stojí např. její účast ve filmu SABRINA slavného režiséra Sydneyho Pollacka. Ve stejném roce taky vydala svoje hudební album (Valérie Lemercier chante) a to s pomocí svého tehdejšího partnera Bertranda Burgalata, což je významný francouzský hudebník, skladatel a producent. V roce 1997 přišla Valérie se svým režijním debutem QUADRILLE, ovšem kritiky nebyly nijak nadšené. Mimo klasického herectví a zpěvu se v této době věnovala i dabingu a to např. postavy Jane v Tarzanovi od Walta Disneyho nebo postavy Ginger ve filmu Slepičí úlet.

Po několikaleté pauze na přelomu tisíciletí se její příští významnou rolí stala hlavní hrdinka filmu VENDREDI SOIR. V roce 2005 potom vznikl její prozatím poslední režijní počin, kterým byla komedie PALAIS ROYAL! O rok později přišel další podstatný okamžik její kariery, když vyhrála svého druhého Césara a to ve stejné kategorii jako v prvním případě, tedy nejlepší herečka ve vedlejší roli. Bylo to za film SEDADLA V PARTERU.

V letech následujících po jejím druhém Césarovi se frekvence jejích filmů poněkud zvýšila, což můžeme být jedině rádi. Za zvláštní vypíchnutí stojí především role maminky hlavního hrdiny v příjemné komedii MIKULÁŠOVY PATÁLIE z roku 2009, jejíž předloha je v Česku velmi známá a oblíbená. Co se týče budoucnosti, tak největším projektem je nepochybně další pokračování Asterixe a Obelixe, kde se sejde podstatná část francouzské herecké smetánky.

Mimo výše uvedené aktivity se Valérie sem tam objevuje i na divadelních prknech, naposledy to bylo v letech 2008-2010, kdy působila v pařížském divadle La Palace. Kromě svých dvou Césarů vyhrála taky třikrát cenu Molière du one man show (v letech 1991, 1996 a 2001) a to právě za svá divadelní vystoupení. Z téhož důvodu vyhrála taky v roce 2009 cenu Globe de Cristal. Co se týče hudby, tak za svoje výše zmíněné album získala v roce 1997 ocenění na francouzských hudebních cenách Victoires de la musique v kategorii komik roku. Samostatně už potom žádné album nenahrála, ovšem zpěvu se věnovala dál i poté a podílela se na různých projektech jiných autorů.

Jiří "zorz" Svašek